Leago son nu ahte mánát, geat ásse internáhtain vuođđoskuvllaváccedettiin, masse eadnigielaset ovdáneami, go eai beassan ruovttuin ássat bajásšattadettiin?
Nu čájeha dutkan maid Norgga árktalaš Universitehta gielladutki Lene Antonsen ja giella- ja kulturinstituhta profeassor Laura Janda leaba gávnnahan čáppagirjjálašvuođačállosiin.
Norgga árktalaš Universitehta gielladutki Lene Antonsen muitala iežaska dutkan dološ ja dálá sámi girječálliid giellageavaheami.
Sutno konklušuvnnat vuoððuduvvojit čáppagirjjálašvuoðateavsttaide, ja gielladutkiide lea čáppagirjjálašvuohta dehálaš gáldu. Románain ja noveallain sáhttá dutkat mo giella geavahuvvo, ja mo giella áiggi mielde rievdá.
Oamastanráhkadusat davvisámi girjjálašvuoðas
Čáppagirjjálašvuohta lea dehálaš olbmui gii lea oahpahallamin giela, ja nie dat Laura Janda oahpásmuvvagoðii sámi čáppagirjjálašvuhtii.
Logadettiin romána, man Elle Márjá Vars lei čállán, fuomášii Janda guorahallagoahtit oamastanráhkadusaid girjáivuoða, ja son siđai Lene Antonsena mielde bargui.
Boaðus das lei akademalaš artihkkal masa dát teaksta lea vuoððun.
oamastangeazus -ja ieš-sátneovdamearkkat
Sámegielas sáhttá guovtti láhkai muitalit oamasteami. Lene Antonsen čilgesta das ná: -
Sii čohkkejit bohccuideaset ja Sii čohkkejit iežaset bohccuid, nu go Johan Turi čálii románastis Muitalus sámiid birra. - Ja dakkár olbmot mat nu merkejit , dat eai čohkke bohccuideaset ovdal dálvvi, dalle sii njuvvet iežaset bohccuid.
Oamastanráhkadusaid čilgehusat
Foto: Stig Brøndbo
