Máŋga buolvva leat massán sámi giela, kultuvrra ja identitehta dáruiduhttima geažil.
Dál dáhtošii sámediggeráđđi ahte sápmelaččat, geain leat hávit dáruiduhttimis, ožžot vejolašvuođa ohcat buhtadusa.
Lea sáhka sámi mánáin, geain leat váivves muittut internáhttaeallimis ja sápmelaččain, geat leat massán oahpu earret eará.
Inger Eline Eriksen Fjellgren (36) lea okta dain maŋimuččain, geat fertejedje internáhtas orrut. Son lei dušše čiežajahkásaš go álggii Kárášjoga internáhtaskuvlii.
– Go mánnán biddjojin eret ruovttus, de in gal ádden dan albma láhkai, ja stuorra oassi ollesolbmoeallimis lean geahččalan áddet manne mun lean dovdan ahte mus ii leat doarvái stuorra árvu ja ahte mus lea juoga mii nu boastut, dadjá Eriksen Fjellgren.
Inger Eline lea okta maŋemuš sámi internáhtamánáin. Stuorra oassi mánnávuođas orui Kárášjoga internáhtaskuvllas, gos gearggai 1999:s.
Dát govva lea váldon Kárášjoga internáhtaskuvllas ođđajagimánus 1950:s. Doppe galge mánát oahppat dárogiela.
Son jáhkká buhtadusa sáhttit leat vuogas boarrásat geardái go sii leat leamaš jávoheamit eallinagi.
– Buhtadus lea dieđusge dakkár smávva oassi ja soaitá veahkehit muhtimiid, muhto mii diehtit ahte ruhta ii atte goassige lihku ja ráfi, dadjá Eriksen Fjellgren.
Sámediggeráđđi dáhttu Stuorradikki gávnnahit mo buhtadusortnet galggašii leat ja ásahit dan. Runar Myrnes Balto (NSR) deattuha ahte dasa lea hoahppu.
– Lea hui hoahppu daidda, geat leat massán skuvlavázzima nuppi máilmmisoađi maŋŋel. Sii fertejit oažžut albma buhtadusa ja ortnet galggašii leat buoret go dat mii lei vai eambbogat sáhttet ohcat. Dát leat vuoras olbmot dál, nu ahte dies gal lea oba hoahppu.
– Ruhtadeapmi lea dárbbašlaš
Dán vahkus čoahkkanit Sámedikki politihkkárat meannudit duohtavuođa- ja soabahankommišuvnna raportta.
Ollugiin leat garra dáruiduhttinvásáhusat, boahtá ovdan raporttas.
Sámediggi lea várren njukčamánu dievasčoahkkima gieđahallat duohtavuođa- ja soabahankommišuvnna raportta.
Dan oktavuođas evttohage sámediggeráđđi ollu doaimmaid mo divodit dáruiduhttima vahágiid.
– Mun jáhkán ahte mis lea dárbu álgit dainna divodemiin ovdalgo mii sáhttit digaštallagoahtit iežas dan seanadeami. Dat soaitá leat juoga maid boahtte buolva ferte digaštallat ja mearridit, leago vejolaš seanadit, dadjá sámediggeráđđi Runar Myrnes Balto.
EALÁSKAHTTIT SÁMEVUOĐA: – Man nu láhkai han ferte ruhtaduvvot dat min stuorra servodatprošeakta, go mii áigut dál ealáskahttit albmaláhkái fas sámi kultuvrra, sámi giela ja sámi ealáhusaid. Dasa lea dárbu, ja mii vuordit dál ahte Stuorradiggi ja ráđđehus oidnet dán.
Foto: Nils John Porsanger / NRKSámediggeráđđi ii evttot mo galgá seanadit, muhto baicce divodit. Muhtimat oaivvildit ahte dakkár jurddašemiin ii geargga goassege dáruiduhttimiin.
Sámediggeráđđi evttoha earret eará ahte sii, geat leat gillán dáruiduhttima, galggašedje fidnet buhtadusa.
– Dássážii muhtumat leat ožžon 70.000 ruvnno, ja dat ii leat leamaš doarvái sin mielas iige Sámedikki mielas, danne go sis han leat oalle máŋggas massán vejolašvuođa váldit oahpu maiddái ollesolmmožin.
Buhtadus lea dušše okta dain ollu evttohusain, maid sámediggeráđđi evttoha. Vuollelis dán áššis sáhtát oaidnit daid rievdadusaid maid evttoha Sámedikki dievasčoahkkimii.
Dáruiduhttima árbi
Inger Eline Eriksen Fjellgrenii lea dehálaš ahte dáruiduhttima hávit eai sirdašuvaše nuorat bulvii.
– Mun lean jurddašan maid mun sáhtán ieš bargat árgabeaivvis, ja man láhkai botket daid minstariid maid mun oainnán lea dáruiduhttima árbi. Earenoamážit dat heahpu, mii mus lea ja maid geahččalan garvit fievrrideames iežan mánáide.
DOAIVVA BOAHTTEÁIGÁI: Inger Eline isidiin oahpaheaba mánáide sihke davvi- ja máttasámegiela.
Foto: PrivatDál son orru Deanus iežas bearrašiin, ja bargá sundin Sis- ja Nuorta-Finnmárkku diggegottis.
– Dovddan gal ahte mun lean ožžon vejolašvuođaid maid buolvvat mu ovdal eai ožžon. Mun lean beassan váldit alitoahpu, ja dat vejolašvuohta ii lean mu váhnemiin, dadjá Eriksen Fjellgren.
Sutnje lea čielggas ahte eiseválddit fertejit váldit ovddasvástádusa ja bidjat soabadeami oassin iežaset doaimmaide. Ja go jurddaša maid ieš sáhttá dahkat, de lea dat ahte ii fievrrit dáruiduhttima árbbi mánáidasas.
– Mun lean iežan mánáide geahččalan oahpahit eará láhkai go dan mii dáruiduhttináiggi munnje lea oahpahuvvon. Dies boahtá mus dat seanadeapmi ja dan mun hárjehalan juohke beaivvi, muitala Eriksen Fjellgren.
Háviid dálkkodit
Jus galgat olahit soabaheami, de fertejit buot sápmelaččat geat dan háliidit, oažžut vejolašvuođa oahppat iežaset massán kultuvrra birra doppe gos sii ásset, cealká sámediggeráđđi.
Buot sápmelaččat fertejit maid beassat oahppat gielaset. Dás beasat geahčadit doaimmaid sámediggeráđđi evttoha duohtandahkat:
Kulturárbi
Oahppat kultuvrra birra
Buot sámit galget oažžut vejolašvuođa váldit ruoktot massojuvvon kultuvrra doppe gos ásset.
Danne dárbbašuvvo nationála áŋgiruššan sámi kultuvrra hárrái, mas ee. evttohit:
- Eanet duodjekurssaid, bagadallamiid ja duodjebájiid lágidit ja ásahit
- Máhcahit meavrresgáriid ja eará sámi dávviriid Sápmái
- Suddjet sámi symbolaid ja kulturosiid boasttogeavaheami vuostá
- Nannoseappot duođaštit sámi leahkima sámi kulturmuittuiguin. Sámediggi ferte oažžut ovddasvástádusa boarráseamos kulturmuittuide.
Njávkkas viidáseappot oaidnit eanet doaimmaid birra.
Duodji
Duodjemáhttu ja -dáidu lea lunddolaččat oahpahuvvon buolvvas bulvii.
Dál ohppet ollugat kurssaid bokte, nugo goarrut gávttiid, čuoldit boahkániid ja eará duoji.
Sámediggi dáhttu eanet ruđa duodjekurssaide ja bagadallamii, ja ásahit eanet oktasaš duodjebájiid.
Duojárat, geat leat dehálaš árbeguoddit, berrešedje oažžut ruhtadoarjaga stipeandan. Seammás galggašii duoji eanet dutkat.
Duođastit sámi leahkima
Ollu sámi kulturmuittut leat jávkan.
Danin oaivvilda sámediggeráđđi ahte lea hoahppu registreret ja duođaštit kulturmuittuid, visttiid ja historjjá mat ain gávdnojit.
Dása dárbbašuvvo nationála áŋgiruššan, oaivvilda sámediggeráđđi, go kulturmuittut leat dehálaččat sámi leahkima duođašteamis.
Sámi boarráseamos kulturmuittuid hálddašit dál fylkkasuohkanat. Sámediggeráđđi háliida ahte Sámediggi galgá váldit badjelasas ovddasvástádusa iežas kulturárbbis.
Várjjat siida Várjjagis ferte biddjot UNESCO máilmmiárbelistui. Dán listtus leat uhccán eamiálbmogiid kulturbáikkit.
Sámi kulturlokten
Dál dárbbašuvvo nana sámi kulturlokten, nu mo ráđđehus lohpidii Hurdal-šiehtadusain, cealká sámediggeráđđi.
Dat mielddisbuktá ahte mealgat eanet ruhta ferte juolluduvvot sámi kulturásahusaide, kulturorganisašuvnnaide ja dáiddár- ja kulturbirrasiidda, evttoha sámediggeráđđi.
Sámi museat, nugo Ä'vv Saa'mi Mu'zei, fertejit nannejuvvot vai nákcejit ja sáhttet doaimmahit bargguset.
Ollu sámi guovlluin váilot sámi ásahusat. Dán atná Sámediggiráđđi dárbbašlažžan rievdadit.
Nationála dáidda- ja kulturásahusat fertejit ovddidit sámi dáidaga ja kultuvrra nationálalaččat ja riikkaidgaskasaččat. Stuoradiggi ferte čuovvolit oasálaččaid nu ahte dat duođai dahkko.
Oahpásmuvvat sámi kulturárbbiin
Vai eanebut sáhttet oahpásnuvvat sámi kulturárbái ja ovddidit dan, de evttoha sámediggeráđđi olu doaimmaid. Earret eará:
- Eanet sámi fálaldagat kulturskuvllain, nugo juoigan ja duodji.
- Eanet sámi buvttadeamit ja sisdoallu Kultuvrralaš skuvlalávkii ja Kultuvrralaš vázzinsoabbái.
- Sámi girjjit buot almmolaš girjerájuin
- Kulturráđđi berre viiddidit sisaoastinortnega vai fátmmastit sámegillii čállojuvvon girjjálašvuođa.
Sámegiella oidnosis
Oidnot, gullot ja geavahuvvot
Sámi giella ja báikenamat galget leat oidnosis olles servodagas, ja sámediggeráđđi oaivvilda ahte eanebut fertejit váldit ovddasvástádusa dasa.
Dá leat muhtin evttohusat:
- Buot almmolaš eiseválddit, oktan Stuoradikkiin, fertejit galbet sámegillii iežaset lanjaid.
- Sámegiel báikenamaid fertejit almmolaš eiseváldit geavahit ja galbet.
- Sámi goarggut: Nammalága ferte rievdadit vai eanebut sáhttet geavahišgoahtit árbevirolaš goargguid.
Njávkkas viidáseappot lohkat eanet doaimmaid birra.
Sámi báikenamat
Guovdageainnus válde olbmot ieža ovddasvástádusa ja bardigohte sámegiel galbbaid.
Guovddáš eiseválddit fertejit čeahpibut geavahit sámi báikenamaid, ja fuolahit ahte almmolaš orgánat ja eanaeaiggádat dovdet báikenammalága sisdoalu ja dovdet iežaset ovddasvástádusa lága hárrái.
Gielddat ja almmolaš orgánat fertejit dáhttut máŋggagiel galbbaid Stáhta geaidnodoaimmahagas go galbejuvvo, vai sámi báikenamat bohtet oidnosii.
Dál ii leat lohpi galbet bihtán- ja ubmisámegillii. Sámediggi háliida ahte báikenammaláhka rievdaduvvo nu ahte bihtán- ja ubmisámi namat boađášedje oidnosii kárttain ja galbbain.
Dasa lassin dáhtošedje čohkket ja duođaštit eanet sámi báikenamat.
Dáppe fertejit galbet sámegillii
Almmolaš eiseválddit, nugo Stuorradiggi, departemeanttat ja earát berrejit galbet iežaset lanjaid sámegielaide.
Sámedikkis leat erenoamáš vuordámušat Stuoradiggái.
Sámegiel galbbat galget váikkuhit dasa ahte sámegielat oidnojit, gullojit ja geavahuvvojit buot servodatsurggiin.
Sámi goarggut ja eará doaimmat
Olu olbmot rievdadedje goargguideaset dáruiduhttima áigge.
Sámediggi ja kommišuvdna oaivvildit ahte nammaláhka ferte rievdaduvvot nu ahte eanet maŋisboahttit ožžot vuoigatvuođa máhcahit bearraša árbevirolaš goarggu.
Sámediggeráđđi evttoha dasa lassin:
- Sihkkarastit ahte sámegielain leat buorit giellateknologalaš reaiddut
- Buoridit doarjjaortnegiid sámegiel media- ja girjjálašvuođafálaldagaide. Earret eará berre kulturráđi sisaoastinortnegii fátmmastit sámegiel girjjálašvuođage.
Buoret dearvvasvuohta
Dáruiduhttin čuohcá dearvvasvuhtii
Historjjálaš vearrivuođas leat ain dálge váikkuhusat ovttaskas olbmuide, čájeha kommišuvnna raporta.
Dá leat muhtun doaimmat maid sámediggeráđđi oaivvilda leat veahkkin sihke olmmošlaš vahágiid ja dearvvasvuođa dáfus:
- Buhtadusat: Stuoradiggi ferte rahpat vejolašvuođa ovttaskas olbmuide ohcat buhtadusa dáruiduhttima vahágiid ovddas.
- Ásahit sámegiel digitála doavtterortnega.
- Sihkkarastit ahte sámi mánát eai dáruiduva mánáidsuodjalusas.
- Sierra doaimmat sámevaši vuostá
- Eastadit iešsorbmema dáhpáhuvvamis ja gárrenmirkkuid geavaheames
- Dovdat doaimmashehttejuvvon sápmelaččaid dárbbuid.
Njávkkas viidáseappot geahččat eará doaimmaid.
Digitála doavtterbálvalus
Ollugiin ii leat vejolašvuohta oažžut sámi fástadoaktáriid iežaset lagasguovllus.
Dál berrešii fállat sámegielat doavtterbálvalusa neahta bokte.
Sámediggi oaivvilda Sámi klinihkka berrešii bargun ásahit gáiddus konsultašuvdnaortnet sámegielat doaktáriiguin.
Sámástit gieldda bálvalusain
Dušše muhtin gielddain sáhttá sámástit sihke skuvllain, mánáidgárddiin ja dearvvašvuođastašuvnnain.
Erenoamážit dearvvašvuođasuorggis lea dehálaš ahte sápmelaččat besset geavahit eatnigielaset.
Vuoigatvuođat eai ollašuhtto
Sámediggiráđđi dáhtošii kártet mo sámiid vuoigatvuođat čuovvoluvvojit, erenoamážit dearvvašvuođa- ja sosiálasuorggis.
Sámediggeráđđi namuha erenoamážit sámi pasieanttaid vuoigatvuođa oažžut dásseárvosaš dearvvašvuođafálaldaga, mánáid vuoigatvuođaid deaivvadettiin mánáidsuodjalusain ja veahkaválddálašvuođa- ja vearredaguid gillájeddjiid vuoigatvuođaid.
Iešsoardin ja veahkaválddálašvuohta
Dál váilu psykososiálalaš gearggusvuođačoavddus rávis sápmelaččaide. Dat gávdno dušše mánáide.
Sámediggi dáhtošii ahte Sámi klinihkka ja SÁNAG ožžošedje vejolašvuođa nannet barggu earret eará psyhkalaš váttuid, iešsoardima ja gárrenmirkogeavaheami eastademiin.
Veahkaválddálašvuohta: Sápmelaččat vásihit ollu eanet veahkaválddi go sii geat eai leat sápmelaččat.
Sámediggi dáhtošii sierra doaimmaid mat sihkkarastet ahte sápmelaččat suodjaluvvojit ja sihkkarastojuvvojit psyhkalaš, rumašlaš ja seksuála veahkaválddi vuostá.
Doaimmashehttejuvvon sápmelaččat
Lea stuora váilevašvuohta go duohtavuođa- ja seanadan-kommišuvdna ii leat guorahallan sámiid geain lea doaimmashehttehusat, oaivvilda sámediggeráđđi.
Dál berre guorahallat mo dáruiduhttin čuozai doaimmashehttejuvvon sápmelaččaide geat sáddejuvvojedje ereanomášskuvllaide, go eai beassan sámástit, eaige doalahit kultuvrraset.
Lea dárbu diehtit mo otná sápmelaččat geain leat doaimmashehttejumit vásihit vealaheami, givssideami, vaššicealkámušaid, illasteami, psykalaš hástalusaid, vejolašvuođa beassat bargoeallimii ja demokráhtalaš oassálastimii, ja hástalusaid iežas giela ja kultuvrra doalahit.
Oahpahus buohkaide
Mo galget eanebut sámegiela oahppat?
Buot sápmelaččain galgá leat vejolašvuohta oahppat sámegiela, mánáidgárddis, skuvllas ja rávisolbmuidoahpahusas, cealká sámediggeráđđi ja evttoha earret eará:
- Eanet skuvllat gos sámegiella lea oahpahusgiellan
- Stuorra gávpogiin fertejit ásahuvvot sierra sámegiel luohkát.
- Sámi mánáidgárddiin fertejit leat sámegielat bargit.
- Eanet ja ođasmahtton giellakurssaid ferte fállat.
- Giellaguovddážat buot sámi guovlluin.
- Sámi oahppogirjjit ja -neavvut: Sámediggi ferte oažžut eanet resurssaid oahpponeavvuid ráhkadeapmái.
Njávkkas viidáseappot lohkat gielladoaimmaid birra.
Vuoigatvuohta lea, liikká eai oahpahuvvo
Vaikke vel sámi mánáin ja nuorain lea vuoigatvuohta oahppat sámegiela, de vásihit ollugat ahte lea váttis oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii.
Lea stuorra váttisvuohta ahte vuoigatvuođat mat sámiin leat lága vuođul, eai čuvvojuvvo duohtavuođas, oaivvilda sihke sámediggeráđđi ja kommišuvdna.
Stuoradiggi ferte guorahallat manne sápmelaččaid vuoigatvuođat eai ollašuhttojuvvo, nugo omd. vuoigatvuohta oahppat sámegiela mánáidgárddis ja skuvllas.
Sámediggeráđđi háliida maiddái ahte ásahuvvo sierra sámi giellaáittardeaddji mii bearráigeahččá ahte giella- ja oahpahusvuoigatvuođat, mat sámi giellageavaheddjiin leat, devdojuvvojit.
Sámegielat bargit
Otne ii leat mánáidgárdelágas čielga gáibádus ahte sámi mánáidgárddiid bargit galget máhttit sámegiela.
Sámediggi dáhtošii rievdadit mánáidgárdelága nu ahte mánáidgárdeláhka čielgasit gáibidivččiisámi sisdoalu ja sámi giellagelbbolašvuođa sámi mánáidgárddiin.
Oktasaš Sámi oahppoplánat
Sámi mánát beroškeahttá gos orrot Sámis, berrešedje oahppat dan seamma skuvllas.
Dan galggašii duohtandahkat oktasaš sámi oahppoplánaiguin Suomas, Ruoŧas ja Norggas.
Nu lea dárbu buoridit rádjerasttideaddji ovttasbarggu giela, oahpahusa ja oahpponeavvobuvttadeami oktavuođas.
Ealáhusat
Ealáhusaid vahágahttán
Sámi ealáhusain leat stuorra dáruiduhttinvahágat, duođašta kommišuvdna.
Sámediggeráđđi evttoha dáid vahágiid divvut máŋgga láhkai. Dá leat muhtimat:
Guolásteapmi: Mearrasámi guovlluin dárbbašuvvo erenoamáš áŋgiruššan gádjun dihte loahpaid mearrasámi kultuvrras. Erenoamážit lea dárbu sihkkarastit guolástusealáhusa.
Boazodoallu: Eatnamiid massin ferte ráddjejuvvot, ja bieggafápmohuksemat fertejit vuhtiiváldit boazodoalu. Sámediggi háliida maiddái váldit badjelasas boazodoalu hálddašeami.
Ođđa sámi ealáhusat: Dárbbašuvvo eanet ruhta ođđa sámi ealáhusaid ovddideapmái, ja prográmma sámi ealáhushutkamii.
Njávkkas viidáseappot lohkan dihte eanet.
Eatnamat gáržon
Kommišuvdna evttoha geahčadit boazodoalu ollislaš areáladili ja mearkkašumi sámi kultuvrii.
Lea maiddái dárbu geahčadit eará sámi ealáhusaid areáladili ja mearkkašumi sámi kultuvrii, deattuha sámediggeráđđi.
Nu go Deanučázádaga luossabivdu, mearrasámi guolásteapmi, eanadoallu ja meahcásteapmi.
Dasa lassin dáhttu sámediggeráđđi geahpedit boraspiriid. Boraspirepolitihkka ferte unnimus lági mielde vahágahttit sámi guođohanealáhusaid, cealká sámediggeráđđi.
Beastit mearrasámi kultuvrra
Dál dárbbašuvvo erenoamáš áŋgiruššan mearrasámi guovlluin, gádjun dihte loahpaid mearrasámi kultuvrras, oaivvilda sámediggeráđđi.
Dasa lassin dáhtošedje sihkkarastit sámi guovlluid guolástusealáhusa boahttevašvuhtii.
Norgga olmmošvuoigatvuođaid ásahus (NIM) lea rávven ahte mearrasámiid guolástanvuoigatvuođa berre buorebut nannet lágain. Dán doarju sámediggeráđđi.
Sámi vuoigatvuođat meara luondduriggodagaide: Sámi guovlluid ássit fertejit oažžut meara luondduriggodatvuoigatvuođaid, mat lága bokte nannejuvvojit, evttoha sámediggeráđđi.
Boazodoalu hálddašit
Dál gullá boazodoalu hálddašeapmi Norgga Stáhtahálddašeaddjái.
Sámediggi dáhttu váldit badjelasas hálddašeami vai sáhttá buorebut váikkuhit boazodoalu dáfus ja nannet sámi iešmearrideami.
Go ráđđehus lea geahčadan boazodoallolága, de bivdá Sámediggi ahte sámiid iešmearrideapmi vuhtiiváldo.
Olggobeal Finnmárkku
Finnmárkku rájá olggobeal guovlluid oamastan- ja geavahanvuoigatvuođat fertejit kártejuvvojit álbmotrievtti vuođul, evttoha sámediggeráđđi.
Dása gullet maiddái boazoguohtunvuoigatvuođat olggobealde dálá orohatrájáid. Dát lea erenoamáš dehálaš máttasámi boazodollui, deattuhit kommišuvnnas.
Ii leat dohkálaš ahte ná máŋga ráđđehusa eai leat čuovvolan láhkaevttohusaid, cealká sámediggeráđđi. Ja oaivvilda ahte ná guhká vanahit dán gieđahallama, de dan geažil sáhttet fas ohpit leat rihkkumin sámi vuoigatvuođaid.
Dás gávnnat buot sámediggeráđi evttohusaid mo dáruiduhttin galgá divvojuvvot.
