Guokte guovžža báhččon diibmá

Norggas báhččojedje dušše guokte guovžža diibmá earis mii lei 27.

Bjørn skutt i Gausdal

Čájáhusgovva báhččon guovžžas.

Foto: Privat

Luonddugáhtten direktoráhta seniorráđđeaddi Knut Morten Vang lohká, DNA-iskadeamit čájehit ahte guovlluin gos lei lohppi bivdit guovžžaid, doppe ledje unnán guovžžat diibmá.

Luonddugáhtten direktorahtta lea DNA-iskkosiid bokte registreren 151 guovžža Norggas diibmá, muhto dušše 38 guovžža leat registreren guovlluin gos lei lohppi bivdit guovžžaid.

Diimmá čavčča lei lohppi báhččit 27 guovžža Norggas, muhto dušše guokte guovžža báhččojedje. Okta varris báhččui Finnmárkkus ja fas okta njiŋŋelas guovža Romssas.

Vangen lohká guovžabivdu maŋgasiidda amas bivdovuohkkin Norggas, ja ahte bivdit fertešedje šaddát eanet juonalaččat jus bivdoeari galget juksat.

Oktiibuot lea direktorahtta registreren guhtta guovžabeassadaga Norggas, muhto eiseváldiid mihttu lea lasihit gitta 13 guovžabeassadahkái. Davviin hálida direktorahtta cegget guovžanáli Ánarjoga álbmotmeahccai, Passvihkái ja Romssa siseatnamiidda. Guovžžaid maid guđđet dáid guovlluide, leat dábálaččat varris guovžžat, ja daid lea lohppi báhččt bivdoáigodagas.

Vangen ii dieđe vel šattáš go guovžabivdu dán čavčča, go dan fertejit árvvoštallat ođđa DNA-iskkosiid bokte.

Oanehaččat

  • Álgoálbmogat vuosttaldit ovttas

    50 álgoálbmot čeardda, miehtá Davvi Amerihkká, ledje duorastaga čoahkkanaddan čállit vuollái nannánviidosaš gáibádusa mii galggašii heađuštit oljosáddo doaimmaid viidáneamis sin árbevirolaš guovlluin, čállá nationalobserver.com.

    Dát ovttasbargu, mii seamma áiggis dohkkehuvvui sihke Quebec gávpogis ja British Columbias, galggašii bissehit buot árvaluvvon oljobohcciid, táŋka - ja toga prošeavttaid mat sáhttet váikkuhit álgoálbmogiid juhkančáhcái.

  • Ruonáeatnama gálvojohtu

    Dánskalaš álbmotbellodaga, Jørn Dohrmann, lohpida veahkehišgoahtit Ruonáeatnama nu ahte sin gálvojohtu buorebut olahivčče EO márkana, dieđiha knr.gl.
    Nu son lea cealkán vássán vahku Davviriikkaid oarjeráđi čoahkkimis mii dollui Nuuka gávpogis. Dohrmann dadjá iežas áigut eanet dovddusin dahkat Ruonáeatnama gálvvuid EO:s ja dan son áigu EO parlameantta bokte olahit. Čoahkkima fáddán ledje Ruonáeatnama báikkálaš hástalusat ja mo EO:in lasihit gávppašeami.

Laster Twitter-innhold