Les på norsk
– Munnje lea stuorra gudni váldit vuostá dán bálkkašumi, lohká bálkkašumi vuoiti vuollegasat.
Gonagas Viđát Harald jugii odne bálkkašumi gaskariikkalaš sámi giellavahku ja eamiálbmotlogijagi rahpama oktavuođas Snåases Trøndelagas.
Snåasen savka lei spaggadievva čábbát čiŋadan olbmuiguin.
Majestehta Gonagas Viđát Harald galleda vuosttaš geardde Snåase virggálaččat. Máttasámi giella- ja gealboguovddáš Gïelem nastedh ja Snåasen tjïelte dat lágidit gonagasgalledeami ja rahpama.
- Loga maiddái:
Ealjáris diehtogaskkusteaddji
Sámediggeráđđi lea mearridan addit giellaloktenbálkkašumi 2022 Lemet-Jon Aagii, Aage Agnar Solbakkii.
Bálkkašumi geigiiga searválagaid Gonagaslaš Majestehta Viđát Harald ja sámediggepresideanta Silje Karine Muotka (NSR).
Solbakk lea olu jagiid bargan sámegiela ovdánahttimiin sihke árbevirolaš bargguid ovddideamis ja fágagirjjiid almmuhemiin.
Son lea vuoruhan sámi servodahkii juohkit fágalaš dieđuid sámegillii.
Son lea leamaš mielde almmuheamen sullii 200 girjji ja dieđálaš artihkkala, eanaš dain davvisámegillii.
Solbakk lea historihkkár ja lea ovdamearkka dihtii čállán sámi čállingiela historjjá birra.
– Son lea maid olu giellafágalaš bargguid bargan, ovdamearkka dihtii báikenamaid čohkken, árbevirolaš bargguid sátneriggodaga dokumenteren ja gaskkusteapmi, dajai Muotka.
Mánáidgirjji almmuheapmi
Odne lea Gonagas earret eará beassan leat mielde máttasámegiel mánáidgirjji almmuheamis. Girjji «Gånka – Kongen», mii davvisámegillii mearkkaša gonagas.
Girjji lea Tora Marie Norberg čállán. Dan lea jorgalan máttasámegillii artista ja sámediggepolitihkkár Ole Henrik Lifjell.
Dát lea 145. mánáidgirji, man duohken leat Gïelem nastedh ja Trøndelaga fylkkagirjerádju.
Rahpama oktavuođas beasai Gonagas maid návddašit Åarjelsaemiej skuvle ja Snåase kulturskuvlla kultuvrralaš ovdánbuktima.
Dasa lassin gullui sápmelaš artistta Jon Henrik Fjällgren vuolie dahje luohti.
Rahpansártni doalai sámediggereáđđelahttu Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR). Sátnejođiheaddji Arnt Einar Bardal (Gb) oaččui gudni buohkaide sávvat bures boahtima.
Duođalaččat áiton gielat
Sámi gielat hállojit Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Oktiibuot lea logi iešguđet giela. Norggas hállojit golbma dáin gielain, namalassii davvisámegiella, julevsámegiella ja máttasámegiella.
Dát gielat leat dohkkehuvvon veahádatgiellan Norggas, ja gáhttejuvvojit Eurohpáráđi veahádatgielaidsoahpamuša bokte.
UNESCO meroštallama mielde lea davvisámegiella áiton giella.
Julevesámegiella ja máttasámegiella leat duođalaččat áiton gielat. Maŋimuš jagiid áigge lea aktiivvalaččat bargon nannet sámegielaid.
Sámi giellavahkku lea ásahuvvon čalmmustahttit ja loktet dieđuid sámi gielaid birra olles servodagas.
Ealáhusat, searvvit, almmolaš ásahusat ja earát bovdejuvvojit searvat čalmmustahttit sámi gielaid olles vahku.
Giellavahkku dollui vuosttaš geardde jagis 2019, Sámedikki dáhtu mielde.
