Anárašgiella lei jávkagoahtán, eai lean šat galle máná geat ohppe anárašgiela ruovttus. Muhto go anárašgiellaberošteaddjit fuomášedje ahte sin giella jávkagođii, de gávnnahedje buoremussan ealáskáhttigoahtit fas iežaset eatnigiela. Anárlaš Matti Morottaja muitala ahte sii 1986 ásahedje anárašgiellasearvvi mii de smiehttagođii mo gádjut giela amas dat oalát nohkat.
Ásahedje giellabesiid
Matti Morottaja muitala go dal ledje ášši suokkardallan muhtin áiggi, de gávnnahedje buoremussan álggahit giellabesiid, ja doppe galge hállat anárašgiela. De dalle sii beare álggahedje giellabesiid, ja dokko bidje olbmot mánáideasat vai ohppe čielga anárašgiela.
Geavahedje giellameaštáriid oahpahussii
Go giellabesiid ledje ásahan, de fuomášedje sii vel vuogi mo johtilit ja riekta oahpahit mánáide anárašgiela. Sii ohce giellameaštáriid, vuorrasat olbmuid geat máhtte giela bures. Doppe sáhtte de giellabeassemánát mannat háleštit, ja doppe ohppe mánát áibba čielgas anárašsámegiela.
Geavai vel nu ahte okta mánná oahpai anárašgiela nu bures ahte oahpahii giela viidásebbot oahpaheddjiide ja mánáide.
Oahpaheaddjit ožžo bálkkáin oahppat anárašgiela
Go eiseválddit fuomášedje man bures giellabeasit doibme, ja giella ealáskišgođii fas, de ožžo oahppan oahpaheaddjit vejolašvuođa mannat jagi virgelohpái oahppat anárašgiela. Dát lea vel buorebut veahkehan ealáskahttit anárašgiela, go dál oahpaheaddjitge máhttet oahpahit skuvllain anárašgiela.
De giela lea vejolaš ealáskahttit ja váldit fas geavahussii, lohká anárašgiellaáŋgirdeaddji Matti Morottaja.
