– Dát ii leat buorre dovdu, ja dat ii leat dohkálaš ahte eat nagot sámegielddas addit sámegieloahpu iežamet ohppiide.
Dan dadjá sátnejođiheaddji Svein Atle Somby, 115 siidosaš raporta gieđas.
Diibmá dat diŋgui Kárášjoga gielda dán raportta Sámi allaskuvllas, vai ožžot čielgasii makkár dilis sámegiella lea gielddas, ja lea vuosttaš geardi ahte dákkár raporta hábmejuvvo Norggas gielddadásis.
Politihkkárat ja gieldda jođiheaddjit leat guhká juo oaidnán ahte olmmošlohku njiedjá. Logut čájehit ahte dál leat unnit ássit Kárášjogas go ledje jagis 1987, mii lei vuollegis lohku ovdal go lassánišgođii oalle bures.
Dál vuorjašuvvet sii dainna ahte dát dagaha ahte gielddas, mii lea okta dain stuorámus sámi váldoguovlluin Norggas, vátnugohtet sámegielhállit.
– Mii oaidnit ahte min skuvla ii leat nagodan addit dan sámegiela buot oahppiide go gerget dáppe logat luohkás, dan gal oaidnit, dadjá sátnejođiheaddji Svein Atle Somby.
Son sávvá ahte dán nagodivčče buoridit, nu ahte leat eanet sámegielagat geat gerget Kárášjoga vuođđoskuvllas boahtteáiggis.
Guđđet sámi luohkáid ja báikki
Lea guovttegielalašvuođa professora Kamil Øzerk guhte lea hábmen dán raportta. Son dat lea geahčadan loguid, gieldda áššebáhpiriid ja mearrádusaid mat leat dahkkon 90-logu rájes.
Dat lea leamaš gáibideaddji bargu, muhto dutki lea fuobmán vissis áššiid maid váldá ovdan raporttastis. Okta dain guoská eretfárremii.
– Dan maŋemus 23 jagis leat Kárášjogas fárren seamma ollu olbmot go dál ásset Utsira suohkanis. Ja dát eretfárren lea dieđusge čuohcan vuođđoskuvlii, go doppe leat dál beali unnit oahppit, muitala Øzerk.
Kamil Øzerk oainnu mielde lea dát dilli duođalaš, go Kárášjohka han lea stuora sámi váldoguovlu. Son dadjá ahte dát sáhttá dagahit ahte gildii báhcet unnán sámegielhállit.
– Logut čájehit ahte leat ollu sámegielat oahppit geat lonuhit dárogielluohkkái, ja dan eai oro váldime duođalažžan, dadjá son.
Su mielas lea oalle vahát dán sámi gildii ahte mánát ja nuorat eai biso sámegielluohkáin. Danne lea dárbu iskat mii lea sivvan dása, ja movt dán jorgalahttá.
– Dat oahppit geat fárrejit eará báikkiide sáhttet ožžot oahpu sámegielas dan ođđa báikkis, muhto dat ii šatta beaivválaš ealli giellan nu guhká go biras lea dárogielat, dadjá Øzerk.
Ii dárbbaš leat kriisa
Torkel Rasmussen, vuosttašamanueansa Sámi allaskuvllas cuiggoda vissis osiid Øzerka raporttas. Son dovdá Kárášjoga bures, go lea ieš ássan doppe ja maiddái váldofágabarggus geahčadan movt sámegielhálliid dilli lea gielddas.
Torkel Rasmussen.
Foto: Sannhetskommisjonen– Øzerk geavaha muhtun boastu loguid mat gusket sámegielhálliide. Mun lean iežan váldofágabarggus čájehan ahte dan botta go olmmošlohku lassánii áigodagas 1970 - 2000, de sámegielhálliid lohku maid lassánii viehka bures. Nu ahte dat lei okta unna, muhto dehálaš detálja mii čájeha ahte Kárášjoga giellapolitihkka lea lihkostuvvan bures, dadjá Rasmussen.
Liikká vuosttašamanueansa ii oalát hilggo bohtosiid mat bohtet ovdán raporttas.
Su mielas lea buorre ahte Øzerk fuomášuhttá váilevaš beliid skuvllas ja gielddas, muhto Rasmussen oaivvilda ahte lea dárbu vuđolaččat čielggadit manne lea nu, ovdal go álggaha makkárge doaibmabijuid.
Son geassá ovdan ohppiidjohtima sámegielluohkáin dárogielluohkáide:
– Mii eat dieđe manne dát dáhpáhuvvá, ja Øzerk evttoha raporttas ahte gieldit ohppiid sirdimis. Lea váttis oaidnit ahte Kárášjoga gielddas livččii lágalaš vuođđu mearridit ahte oahppit eai oaččo molsut sámegielluohkás dárogielluohkkái, dadjá Rasmussen.
Ii leat beare maŋŋit buoridit dili
Kárášjoga sátnejođiheaddji ii leat vel lohkan olles raportta, muhto sii áigot gieldda bealis dál vuoruhit dán.
Moatti mánu geažes gaikkoduvvo dálá skuvla, ja ođđa skuvla galgá gárvánit golmma jagis. Dassážii sávvá Somby iežaset mearridan mii ferte dahkkot, ja makkár doaibmabijut sis galget.
– Dat lea váttis bargu, ja lea olles servvodaga oktasaš hástalus man fertet čoavdit, dadjá son.
– Øzerk ballá ahte Kárášjoga gielda šaddá luomustallangieldan 50 jagi geažes. Movt orro gullat dan?
– Mun gal doaivvun ahte Kárášjoga gielddas lea ain ealli sámi servvodat 50 jagi geažes. Dan maid fertet duođalaččat váldit, lea ahte mis Kárášjogas lea hástalus ja stuora ovddasvástádus, sámegiela, kultuvrra ja ealáhusaid ektui, dadjá sátnejođiheaddji Svein Atle Somby.
Gielladutki Kamil Øzerk oaivvilda ahte ii leat beare maŋŋit doalahit Kárášjoga ealli sámi servodahkan, gos giella gullo:
– Lea áigi ahte Kárášjoga gielda oažžu ođđa skuvlavistti, ja ahte dat boahtá. Muhto lea skuvlla sisdoallu ja mo mii organiseret skuvlla bargguid, mii mearrida mo dat váikkuha sámegiela dillái gielddas. Ođđa visti iešalddis ii leat doarvái, oaivvilda Øzerk.
Ná vástida Kárášjoga gielddadirektevra NRKii e-poasttas:
