Dutkit: – Bistevaš girsse suddan lea coahkki birasbomba

– Suddi bistevaš girse rievdada luonddu ja vaháguhttá olbmo ráhkadusaid. Seammás suođđagohtet dálkkádatgássat, mat duháhiid jagiid leat leamaš eatnama siste. Dat gis lasiha máilmmi liegganeami.

Dan čilge NORCE og Bjerknessenteret dutki Hanna Lee NRK:i. Go dutki hállá olbmo ráhkadusain de oaivvilda viesuid, rusttegiid, geainnuid, ruovdemáđiijaid ja ráhkkanusaid.

Bistevaš girse váikkuha 20 proseantta máilmmi eatnamiidda.

• Loga: Sáhttet oažžut 600 bieggamillu kránnján

Dieselnuoskkideapmi

Taimirnjárggas Ruoššas lea bistevaš girse sakka suddan.

Miessemánu 29. beaivve ráigánii dieseltáŋka Norilskas. Suddi bistevaš girse dagahii, ahte eana dieseltáŋkkaid vuolde luittii.

20 000 tonna diesel golggai duottareatnamii ja čázádagaide.

Pjasinojávrái leat maid oljobuvttaávdnasat lassánan.

– Diesel leavvá dađistaga ođđa guovlluide, muitala Bellona Ruošša ossodaga jođiheaddji, Oskar Njaa.

Bellona árktalaš bargguid fágaovddasvástideaddji, Sigurd Enge, gohčoda bistevaš girsse suddama coahkki birasbomban.

Son lohká eahpestáđis eatnamiid, rievdan johkalegiid ja viidánan jeaggeeatnamiid dahkat olbmuide ja ealliide váraleappot johtit luonddus.

– Ruovdemáđiijaid vuođđu ferte nannejuvvot. Sibirijá lea hirbmat stuorra guovlu. Mearihis alla golut hehttejit ahtanuššama, čilge Enge.

• Loga: Lujávrri sápmelaččain suivadis giđđa vuordagis

Suddi balsa Finnmárkkuduoddaris

Norggas suddá maid bistevaš girse. Dáppe leat nu gohčoduvvon balsajeakkit Romssa ja Finnmárkku fylkkas, ja muhtimat Mátta-Norggas.

Diibmá fuomášuvvui balssas ráigi Finnmárkkuduoddaris.

Ráigi lei sullii logi mehtera govddu ja golbma mehtera čieŋu. Ráiggi siste lei assás jiekŋa.

Norggas sáhttet balsajeakkit fargga nohkat.

– Lieggaset ja láktaset dálkkádat suddada balsajekkiid, čilge professor Hanna Lee.

– Birasroassu

Kanádalaš hydrologiija professor, Philip Marsh, navdá 6,5 miljon njealjehaskilomehtera bistevaš girsse jávkat ovdal dán jahkečuođi loahpa.

Dát dahká 40 proseantta buot bistevaš girssis máilmmis.

– Olbmo ráhkadusat gahččet čoahkkái. Šaddet stuorra eanafierramat ja dulvvit. Masá buot čáhci máŋgga jávrris goiká. Čáhcekemiija rievdá dán láhkái, ahte lea váralaš sihke olbmuide ja ealliide, čilge Marsh e360.yale neahttasiidui.

Eatnamis, mas lea bistevaš girsi, lea sullii 80 proseantta jikŋon čáhci. Go dát suddá de gahččá eana.

– Jus dát dáhpáhuvašii gávpotguovlluin de livčče viesut fierran. Jus dáhpáhuvašii guovlluin gos leat oljo- dahje gássabohccit, de šattašii birasroassu, váruha Marsh.

Bivvaleamos 130 jahkái

Jagi 2019/20 dálvi lea bivvaleamos Sibirijás Ruoššas das rájes go mihtideamit álggahuvvojedje 130 jagi dassái.

– Gaskamearálaš liekkasvuođadilli lea guhtta ceahki lieggaset go dábálaččat. Dan čuvge Ruošša dálkebálvalusa Rosgidromet hoavdameteorologa, Marina Makarova, France 24 neahttasiidui.

Dán jagi álge meahccebuollimat árabut go dábálaččat.

Dát fuolastuhttá áššedovdiid. Jagis 2019 bulii Sibririijas sullii 15 miljon hektara dahje 150.000 km² vuovdi.

Dát lea beali stuorát guovlu go Romssa ja Finnmárkku fylka.

Johtilis muohtasuddan lea maid dulvadan jogaid ja čázádagaid Jakutiija ja Krasnojarks regiovnnain.