NRK Meny
Normal

Boares dávvirat šaddan govvadáiddan

Dáiddár Gjert Rognli lea govven dáluid, fatnasiid ja ollu dávviriid maid ii oktage leat aimmhuššan. Dát govat čájehit mo garra dálkkit, arvvit, beaivvadagat ja buollašat leat hápmen dáid. Dál sáhttá dáid govaid geahčadit Davvi Álbmogiid Guovddažis .

Gjert Rognli
Foto: Klemet Anders Sara / NRK-Sápmi

Gjert Rognli lea dáiddár gii lea bajásšaddan Olmmáivákkis Davvi Romssas. 18 jahkásažžan fárrii son Osloi, ja doppe son maid oahppu válddi. Gjert Rognli illuda sakka go sus dál lea govvačájáhus iežas mánnávuođaguovllus. Veaháš balai gal ahte olbmot eai boađe su čájáhusrahpamii, muhto dan ii livčče dárbbašan, go ollugat bohte.

Olbmot bohte olu guovlluin čájáhusrahpamii

Mary Mikalsen Trollvik

Mary Mikalsen Trollvik liikui Rognli govaide

Foto: Klemet Aners Sara

Mary Mikalsen Trollvik lei maid Davvi Álbmogiid Guovddážis Olmmáivákkis lávvardaga Gjert Rognli čájáhusrahpamis. Son lohká lean somá oaidnit Rognli govaid, go dát govat bokte sutnje olu muittuid. Lei dieđos imaš oaidnit govaid boares billašuvvan dáluin ja eará boares bieđganan biergasiin. Muhto gal son livččii muhtin dien govain heŋgen vaikke iežas beaivelanja seaidnái, lohká Mikalsen Trollvik.

"Várit leat seammát"

'Várit leat seammát' govvačájáhus

Foto: Klemet Anders Sara

Dáinna govva prošeavttain bargagođii Gjert Rognli 2004 -2005. Jagi maŋŋil besse olbmot oaidnit dan filmma Riddu Riđđu oktavuođas. Dalle vásihii son dan ahte olbmot čirro vel go bohte filbmačájeheamis. Filmmas ledje oaidnán daid dološ dáluid, olbmuid geat ledje eretvádjolan, dalle oinnii son maid dát filbma mearkkašii olbmuide.

Gjert Rognli čájáhus "Dušše várit leat dat seamma"

Gjert Rognli čájáhusas 'Dušše várit leat dat seamma' Davvi Álbmogiid Guovddážis Olmmáivákkis.

Foto: Klemet Anders Sara

Dološ dávviriid bokte gávnnaid iežas duogáža

Iežas lohká fuomášan ahte dát boares gollan ja hilgojuvvon dálut ja dávvirat, dát han čájehedje sutnje su iežaš gullevašvuođa, dát adde sutnje jurdagiid das ahte son ieš gullá died dávviriid ja dáluid searvái, go dát han čájehedje su iežas identitehtta, su gullevašvuođa, ja dan ahte son ieš lea mearrasápmelaš.