- Makkár máilbmái galgaba soai?

Guovddáš Sámi bajásgeassá Silja Somby su sevdnjesvarat mánáid, ja álo ballá rasisttalaš vealaheamis. Muhto son geahččala addit mánáide iešluohttámuša birget máilmmis beroškeahttá makkár ivdni sudnos leš.

Silja somby nieiddažiin
Foto: Brita Åse Norlemann / NRK

Sus leat sevdnjesvarat mánát. Áilo ja Sárá-Biggá. Sudno ruškes liiki lea seaguhus áhči áfriika- ja eatni sámi duogážis.



Ollu ballu
Eadni Silja Somby lohká ollu jurddašit vealaheami birra, ja ballá mánáid fertet gierdat sihke cielaheami ja vealaheami.

– Beaivválaččat in bija deattu dasa ahte mu mánáin lea ruškes liiki. Soai leaba dat geat soai leaba, beroškeahttá ivnnis, lohká eadni Silja Somby. Dattetge mieđiha ahte sus lea leamaš- ja lea ballu. Jurdagat badjánit.
– Makkár servvodahkii mu mánát galgaba? Movt galgaba birget boahtteáiggis? Mii doppe lea vuordime sudno...?

Oadjebas dilli Sámis
Muhto dássážii lea mannan hirbmat bures. Oadjebas sámi guovlluin eai leat vásihan unohisvuođaid.
– Min leat váldán hirbmat bures vuostá dáppe Guovdageainnus, ja dáppe leat olbmot hárjánan vaikko makkár olbmuide. Mu gánda lea movttegis, moddjás mánná ja son gohčoda iežas “sámi áfrihkálažžan”.

Bajásgeassimis deattuha sámivuođa ja sámegiela. Áhči ovddasvástádus lea dieđusge su giella ja su kulturduogáš. Leat guovttelágán bajásgeassinvuoiŋŋa mat deaivvadeaba dán ruovttus, ja de sáhttet čuožžilit digáštallamat, mieđiha Silja.

Eallin gullá maiddái sudnuide
Ja son diehtá ahte su mánát sihkkarit deaivvadeaba olbmuiguin geat cuiggodit sudno.

– Dál ain válljen jurddašit veahá ovttageardánit, ja leat veahá "naiva". Mun jurddašan ahte máilbmi lea buorre, ja oahpahan mánáidan ahte máilbmi gullá maiddái sudnuide ja ferteba váldit oasi dán máilmmis.

Korte nyheter

  • Heaittihit ráddjehusaid Ruoŧas

    Gáskavahkku álggaha Ruoŧa njealjját muttu ođđasitráhpamis riikkas.

    Dalle heaittihit eanaš ráddjehusaid siddjiide geat leat ollásit boahkkuhuvvon.

    Nu sáhttet earret eará deavdit tribunaid ja konseartabáikkiid, ja olgobáikkiin eai leat šat ráddjehusat ráhpanáiggis.

    Scenen på Alan Walkers konsert i Oslo Spektrum
    Foto: Lars O / Lars Opstad / Kladd.no
  • Lohpidit buhtadusa máksit

    Kanada katolihkalaš bismmat lohpidit máksit badjelaš 200 miljon ruvnnu buhtadussan riika eamiálbmogiidda daid gillámušain maid leat mánát vásihan ásodatskuvllain. Lagabui 150 000 álgoálbmotmáná bággejuvvojedje dáid ásodatskuvllaide 1831 rájes ja gitta 1997 rádjai. Mánát bággejuvvojedje guođđit kultuvrras ja gielas. Dán jagi leat gávdnan badjel duhát merkekeahtes hávddi ovddeš ásodatskuvllaid lahkosiin Kanadas.

  • Lappekodisilla bukto Sápmái

    Lappekodosilla dokumeanta buktojuvvo Sápmái Guovdageidnui Sámi arkiivii. Majestehta Gonagas Harald lea mielde go kultur- ja dásseárvoministtar Abid Raja geige Lappekodosilla golggotmánu 19. beaivve. Lappekodisilla lea dehálaš dokumeanta ja dat gohčoduvvoge dávjá "sámiid Magna Cartan". Dat lea 1751 Norgga ja Dánmárkku ja Ruoŧa gaskasaš rádjasoahpamuššii dahkkon lasáhus, mas lea mearriduvvon mo dát riikat juhket ja hálddašit guovlluid gos sápmelaččat orro ja johte. Dokumeanta lea seailluhuvvon dássážii Oslos Arkivverkets magasiinnaid vuorkkáin. Historihkkár Steinar Pedersen dadjá, ahte dát lasáhus galggai sihkkarastit sámiid boahtte áiggi ja das lei stuorra mearkkašupmi.