Álggahit fas olles skuvlavahku

Boahtte čakčii šaddá hui jáhkkimis fas viđabeaivásaš skuvlavahkku, Guovdageainnu vuođđoskuvllas. Dan muitala Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara, Ságat-áviisii. Vasara muitala ahte lean suohkanstivra eanetlohku mii boahtte mánus boahtá dán mearridit. Máŋgga váhnema eddo ja vuostálaste go suohkan 2013:s ásahii skuvlavahku-ortnega mas ledje dušše njeallje skuvlabeaivve, váilevaš skuvlasáhtu dihtii.

Korte nyheter

  • Deaivvada Fovsen sámiiguin

    Boahtte vahkus Fovsen Naarjke Sijte boazosápmelaččat deaivvadit oljo- ja energiijaministtar Marte Mjøs Persenin nákku bohcciidahttán Fovsen bieggaturbiinnaid ášši oktavuođas. Norgga Alimusriekti celkkii golggotmánu 11. Beaivve, ahte bieggaturbiinnaid huksen Jorpetjahke ja Roan guovlluin Trøndelágas rihkku sápmelaččaid vuoigatvuođaid iežaset ealáhusa hárjehit guovllus. Stáhtaráđđi dadjá Adresseávisenii, ahte ráđđehus sihkkarastá álbmotrievttálaš geatnegasvuođas sámiid vuostá. Danne son fitná Fovsenis hálešteamin boazoealáhusain dán bieggaturbiinna áššis.

    Marte Mjøs Persen
    Foto: Christine Fagerbakke / NRK
  • Sámi diktagirji historjjálaš

    Gaskavahku eahkeda vuittii sámi girječálli Mary Ailonieida Somby, Sombán Mari, diktagirji dakkár bálkkašumi man ii oktage sámi girji ovdal leat vuoitán. Diktačoakkáldat “Beaivváš mánát/Leve blant reptiler” oaččui bálkkašumi Årets vakreste bok. Girječálli lea ieš čállán ja hábmen girjji. Árvvoštallanjoavku cealká: - Earenoamáš čáppa girji mii muitala historjjá mii ii leat seamma čáppat. Bálkkašupmi lea geigejuvvon Norggas 1933 rájes.