1930-logu skuvlladilli filbman šaddamin

Filmma gohčodit dál "Sameblod", muhto ii son vuos dieđe šaddá go dát namman filbmii go dat gárvána. Dán lohká válljen bargonamman danne go dát muitala veaháš das mas lávejit hállat, ahte geas livččii leat sámevarra, ahte gii lea sápmelaš.

Ollu leat juo gárvásit filbmen

Iežaset lohká juo geargan filbmenbargguin Vesterbottenis, Norggas ja dál leat juo Stocholmmas filbmemin. Das mas dán filmmas lea sáhka, lea skuvlladilli internahttaskuvlla ja nomadesluvlla dilis 1930-logus . .

Filmmas ii leat sáhka dušše máttasámiin, muhto maiddái das mo sámit ja ruoŧŧilaččat doaibme ovttas 1930-logus.

Váivves vásáhusat skuvlladilis

Filmmain áiggošii Kernell čájehit ovddeš áigge sámiid dilis mátta sámis, dalle go sámemánát vázze nomada-skuvlla. Ja dan dilis go skuvlla dilis šadde sámemánát vásihit iskademiid mat galge olmmoš náliid duođaštit. Dán dat Elle Márjá vásiha filmmas. Ja dát vásáhus dagaha dan ahte son báhtara iežas gullevašvuođas, iežas identitehtas, ja dego báhtara ja čiehkáda stuorra gávpogii. Doppe ges vásiha ahte lea masá veadjemeahttumin dahkat iežas čielga ruoŧŧilažžan.

Filbmadahkki duogáš

Amanda Kernell lea riegádan 1986s Upmis, su áhčči lea sápmelasš ja eadji lea seiva ruoŧŧilaš. Vaikke ieš ii leat eanet go 29 jagi boaris, de lea son juo geargan ráhkadit máŋga oanehis filmma.

Iežas lohká bajásšattadettiin gullan olu mo su bearrašis ja fulkkiin lei bajášaddat ja mo sin skuvlladilli lei. Suge bearrašis leat olbmot geat leat válljen eret sámevuođa, sii leat njulgesta gáidadan iežaset sámevuođas. Gávdnojit gal maid sii geat leat bisson boazodoalus. Su filmmas beassat oaidnit mo muhtimat čiegadit iežaset sámi gullevašvuođa, muhto maiddái das mo muhtimat ges geahččalit gávdnat ja bisohit gullevašvuođaset.

Filmmas leat guokte norggebeali máttá sámi nieidda mielde

Norggabeale mátta sámi nieiddaguovttos Lene Cecilia Sparrok ja Mia Sparrok, soai leaba 1930-logu skuvllamánát filmmas. Soai leaba oappačagat, ja leaba ovdal oassálasttán NRK "Laara ja Leisa" tv-ráiddus.

Son rámida oappášguokta, sutnos lohká leat erenoamaš buriid neavttašan-attáldagaid, ja de lea maid sutnos máttá-sámegiella váldogiella, go dát lea sutno vuosttaš giella.

Filbmii ruhtadeapmi

Ruoŧas leat filbmabarggu dorjon 8,3 miljovnnain ja jos vel gulašge dát filbma-buvttadus Ruŧŧii, de lea maiddái norggabealde doarjon buvttadeami ruđalaččat, ja oassi filmmas lea ráhkaduvvon Davvi Norggas.