Maiddái Álttás leat váttisvuođat Sámedikki ovdajienasteamis. Árabut lea Divttasvuonas beaggán, ahte logemat olbmo eai beassan jienastit ovddalgihtii Sámediggeválggain.
Karen Anna Buljo namma ii lean šat jienastuslogus, vaikko son lea jienastan juo máŋggain Sámediggeválggain. Ollusat leat bártidan seammaláhkai Álttás.
– Go son válddii oktavuođa Sámediggái, de doppe ávžžuhedje su čállit e-poastta. Sámedikkis eai goitge leat vástidan sutnje maidige. Dát várra mearkkaša dan, ahte son ii beasa oppa jienastitge Sámediggeválggain Buljo imaštallá.
GULDAL:
Jienastan máŋgii ovdal
Karen Anna Buljo áiggui jienastit ovdalgihtii Sámediggeválggain iežas ruovttugielddas Álttás. Gielddaviesus oaččui goitge dieđu, ahte son ii oba leatge Sámedikki jienastuslogus. Dát lea Karen Anne mielas imaš, go son lea jienastan dássážii buot Sámediggeválggain. Buljo mielde maiddái ovddit válggain ledje váttisvuođat jienasteamis.
– Ovddit válggain Sámedikkis lohpidedje telefovnnas, ahte jienastemiin ii čuožžil makkárge váttisvuohta. Muhto go son ollii mottiin vuorasolbmuin jienastanbáikái, de doppe eai suovvan sin jienastit Buljo muitala.
Maiddái earát leat bártidan
Karen Anna Buljo ii leat áidna olmmoš Álttás, gii lea bártidan ovdalgihtiijienastemiin dáin Sámediggeválggain.
– Son diehtá ain juo njealljása, geaid namma ii leat listtus, Buljo dadjá.
Maiddái eará guovlluin lea sullasaš váttisvuohta. Ovdamearkan Divttasvuonas logemat olbmo eai beassan jienastit, vaikko ledje dieđihan iežaset jienastuslohkui ja ožžon dás čálálaš duođaštusa Sámedikkis.
– Su mielas orru hui ártet, go Sámediggeválggain masset vel daid vátna jienaidge Buljo imaštallá.
