Sámediggeráđi barggut 2005 rájes

- Mu mielas lea dehálaš ahte álbmot beassá diehtit maid Sámediggi lea olahan dán rádjái dán áigodagas, lohká Sámedigge presideanta Aili Keskitalo.

Aili Keskitalo
Foto: Eilif Aslaksen / NRK

- Dán vuogi mielde mii sihkkarastit ahte álbmogii bohtet maiddái dat positiivva ođđasat, lohká Keskitalo.

Nu ledje ge ráđi barggut 2005` rájes sierra fáddán otná preassakonferánssas maid presideanta ieš doalai.

Konferanssas son beasai muitalit buot daid deháleapmos bargguid birra maid ráđđi lea doaimmahan ja čađahan dán áigodagas.

GULDAL:Aili Keskitalo sáhkavuorru

- Dehálaš álbmogii

- Mu mielas lea dehálaš NSR:ii muitalit maid mii leat ožžon doibmii dán áigodagas. 

Sivva go otnážii lean bovden preassekonferansii, lea dát eahpesihkkaris parlamentaralaš dilli. Jus NSR:a masseš stivrejumi, de galget goitte olbmot diehtit maid mii leat olahan dán rádjai, lohká Keskitalo.

Čoggon ollu fáttát 

Dušše vuoigatvuođaid rahčamušaide gullet badjil moaddenuppelohkái guoski čuoggá. 

Bajimuččas lea dieđusge ONa eamiálbmotjulggaštus mii dál gieskat dohkkehuvvui Ovttastuvvan Nášuvnnain, ja mii galggašii nannet ahte eamiálbmogat galget adnojuvvot "álbmogin" seamma árvvuin ja vuoigatvuođaiguin go eará álbmogiin ge.

Davviriikalaš sámekonvenšuvdna

Nubbi dehálaš čuokkis maid ráđđi lea bidjan lea Dávviriikalaš sámekonvenšuvdna. 

Dasto čuvvot nu go Láhkalasáhus Finnmárkkukommišuvnna ja Finnmárkku meahcceduopmostuolu várás, Boazodoallolága rievdadeapmi, Riddoguolástuslávdegoddi ja dásseárvo gažaldat jus oasi galggaš namahit.

Birasgáhtten ja kultursuodjaleapmi

Dán čuogggá vuolde leat earret eará Áššu ja Min Áiggi ovttastahttinplánat namahuvvon.  Maiddái Sámefoanda ja giella gažaldagat leat dáppe.

Mánát ja nuorat

Álttámánát hárjehallet miessemánu 17. beaivái
Foto: Piera Balto / NRK

Dáid čuoggáin lea eanaš sáhka fálaldagain ja oahpahusain vuolimuš dásis gitta alimus dássái, maid ráđđi lea viggan nannet.

Ealáhusat

Ealáhusovdánahttin oktavuođas lea ráđđi bargan ealáhusaid nannemiin nugo boazodoalu, eanadoalu, guolástusa, meahcceealáhusa, duoji ja matkkoštanealáhusa.

Dearvvasvuohtabálvalusat

Deike gullá earret eará mánáidsuodjalus, dearvvasvuođa- ja sosialabálvalusat ja eará dearvvasvuođadoaimmat.

Regionala ovdánahttin ja ovttasbargu

Dán čuoggás čujuha ráđđi buotlágan ovttasbargodoaimmaide, iešguđege dásis, filkkaid -, regionala -, sámi - ja davviriikalaš ja muđui riikkaidgaskasaš ovttasbargodoaimmaide.