Ostet sámeleavggaid skuvllaide Oslos: – Dát lea maid oassi Norggas

– In livčče jáhkkán ge ahte nie dahket, muhto mu mielas lea hui buorre go skuvllat áigot levget, lohká Oline.

Son vázzá ovccát luohkás Jordal skuvllas, muhto mii deaivvadat suinna Oslo sámi skuvlla šiljus Nedre Bekkelaget gilis.

Sámeskuvla lea oassin Nedre Bekkelaget skuvllas, gosa ádjána nuppelogi minuvtta bussiin go vuolggát Oslo S:as

Oline ja su sámeskuvla ustibat leat aiddo geahččan go skuvlašilljui gesse sámeleavgga stággogeahčái. Doppe levgejit maid go leat sámi leavgabeaivvit.

Oline lea hui rámis sámeleavggain.

– Mu mielas dat lea hui čáppat, ja nu bures ráhkaduvvon. Leavgga ivnnit ja symbolat govvidit dehálaš osiid kultuvrras, lohká son, ja gavžžiha vai oaidná leavgga stággogeažis.

Oslo gielda lea oastán sámeleavggaid skuvllaide. Ná áigu gielda fuomášahttit skuvllaid ahte sis lea stuorra ovddasvástádus oahpahit sámi kultuvrra birra.

Buot skuvllain Oslos lea maid ovddasvástádus ođđa oahppiide muitalit ahte gielda fállá sámegieloahpahusa sámi mánáide.

Ii diehtán sámegieloahpahusa birra

Oline sámi máttut leat Mátta-Várjjagis Nuorta-Finnmárkkus. Son geargá fargga vuođđoskuvllas, muhto sámegiel oahpahus gal lea sus leamaš dušše badjelaš jagi.

Dása lea čilgehussan ahte son ja su bearaš eai leat diehtán nu olu dan Oslo sámegiel oahppofálaldaga birra.

– Dál go buot skuvllaide Oslos fállá gielda sámeleavgga, ja skuvllat galget juohkit dieđu oahpahusa birra, de jáhkán ahte vel eanet oahppit álget Oslo sámeskuvlii, lohká Oline.

Sámi vánhemat Oslos leat olu jagiid cuiggodan oahpahusfálaldaga sierranas váilevašvuođaid geažil. Gielda lea dál bidjan dihto mihtuid sámegiel oahpahussii, maid buot skuvllat Oslo galget čuovvut vai fálaldat buorrána ja beaggá viidát.

Boktá sáhkkiivuođa

Diibmá sirdigođii Oslo gielda sámegieloahpahusa Kampen skuvllas Nedre Bekkelaget skuvlii. Oslo sámi skuvla rahppui almmolaččat čakčamánus dán jagi.

Oslo skuvladirektevra, Marte Gerhardsen, lea rámis ođđa skuvllain.

– Min geatnegasvuohta lea bearráigeahččat ahte buot 90 000 oahppi Oslos ohppet sámi kultuvrra dovdat, vai áddejit eanet ja vai maiddái badjána sáhkkiivuohta eanet dán birra diehtit. Ja dán barggus lea sámeleavga okta máŋgga eará dehálaš reaidduin, lohká Gerhardsen.

Oslo sámi skuvla galgá dieđusge maid gozihit ahte sámi mánát ja nuorat ožžot buorre sámegieloahpahusa, deattuha son.

336 000 ruvnnu ovddas oste leavggaid

Gielda dieđihii borgemánus ahte leavga ostojuvvo skuvllaide main váilu sámeleavga.

Badjel 90 skuvlla leat dál ožžon ođđa sámeleavggaid. Logi skuvla dáhtto nu gohčoduvvon balkoŋgaleavgga. Muđuid ožžo dat eará skuvllat stuorra sámeleavgga, mii gessojuvvo stággogeahčái.

336 000 ruvnnu lea gielda máksán leavggaid ovddas.

– Dieđusge máksá dien mađe go nie olu leavggaid oastá, muhto mu mielas lea dát dehálaš. Jurddaš man ollu oahppi besset oaidnit leavgga. Muhtumat dáin besset čevllohallat ja leat rámis leavggain, ja earát ges šaddet sáhkii diehtit dan birra eanet, lohká Gerhardsen.

It go jáhke muhtumiid imaštit movt gielda suitá nie olu ruđaid golahit leavggaide?

– In dan gal jáhke. Muhtumat vedjet nie smiehttat. Mu mielas eat leat liiggás olu dása golahan. Lea han hui dehálaš ahte buot oahppit Oslos, geain lea sámi duogáš, dovdet ahte sin ge kultuvra árvvus adnojuvvo, lohká son

– Dán birra galget buohkat diehtit

Dasa lassin lea vel eará mihttomearri gielddas go dáid leavggaid oste.

– Buot daid eará ohppiide lea maid dehálaš oahpahit ja muittuhit ahte dát lea maid oassin Norggas. Dát lea dehálaš oassi min riika kultuvrras, min historjjás, maid buohkat galget dovdat ja dan birra juoga máhttit, lohká son.

Son ii dieđe man galli skuvllas Oslo ledje sámeleavggat ovdalaččas.

Movt dal juo leš, de lea goit dál nu ahte sullii 100 dain 180 skuvllain Oslos levgejit sámeleavggain guovvamánu 6.beaivvi 2023.

– Mon jáhkán dat šaddá hui erenoamáš vásáhus oaidnit sámi leavggaid miehtá gávpoga. Illudan dasa sakka, lohká Gerhardsen.

– Hirpmástuvven

Viđát luohká oahppi Ravna (10) boahtá čáppa mojiin girjerádjosii, gos su deaivat Hasle skuvllas Oslos.

Doppe dat leat eanemus sámegieloahppit Oslos dán skuvlajagi. Ja Ravna lea okta sis.

Su skuvla lea ge maid dán čavčča ožžon sámeleavgga skeaŋkan gielddas.

– Dát gal lea duođaid suohtas, ahte sámevuohta ná boahtá eanet oidnosii. Lea han oalle ollugat geat eai dieđe sámiid birra nu olu, lohká Ravna.

Go gulai ahte nu ollu Oslo skuvlla áigot levget sámi álbmotbeaivvi boahtte jagi, de gal illá jáhkii diesa.

– Álggos gal ledjen ieš ge aisttan veahá hirpmástuvvan. In diehtán ahte nie áigot dahkat, muhto mu mielas gal dieđusge lea nu suohtas ja buorre go áigot levget, lohká Ravna.

Erenoamáš vejolašvuohta

Hasle skuvla sadjásaš rektor, Heidi Byom Nilssen, mielas leat sámeleavggat buorre muittuhussan skuvllaide das ahte sámi sisdoallu ge lea dehálaš.

– Gieldda ođđa plána mielde lea skuvllain čielga ovddasvástádus nannet oahpahusa sámi fáttáid birra, ja dál leat goit buot skuvllat Oslos ožžon erenoamáš vejolašvuođa loktet sámi kultuvrra eanet oidnosii, lohká son.

Sámeleavga lea de máilmmi buorre reaidu dása, oaivvilda son.

Jiellat fága

Dávjá gullosta almmolašvuođas ahte stuorraservvodagas lea ain unnán máhttu sámiid ja sámi kultuvrra birra.

Oline lea dál veahá movttáskan. Son jáhkká ahte dán váilevašvuođa sáhtašii goit veahá njulget dál go nu olu skuvllat Oslos leat ožžon sámeleavggaid.

– Mon gal jáhkán ahte dát leavgaskeŋken ábuha. Ollugat dáidet de jearahit leavgga birra ja imaštit mii dat dál dáhpáhuvvá, lohká son.

Skuvlašiljus lea leavga dál libardišgoahtán ja Oline vázzila fas luohkkálanja guvlui.

Son ii háliit massit ovtta ge minuvtta sámegieloahpahusas.

Sámegiella han lea su jiellatfága.