Dáppe ohppet sámegiela gulu mielde

Gávpebargi Tanja Boren ii máhttán sáni ge sámegielas go fárrii sámi gilážii Gáregasnjárgii. Son guđii Oulu 1998 ja 17 jagis son lea ge oahppan sámegiela dušše nugo gullan giela.

– Mun in máhttán sámegiela go bohten deike muhto dieđusge go olbmot hállet sámegielain muinna de mun gullan man láhkái dat lea ja nie, dadjá Tanja.

Leago sámegiella váttes giella?

– Na lea. Mus leat máŋga sáni maid mun in vel ge máhte. Mii dat lea. Dat lea čuovga ja čuovgá. Dat manná... mun in muitte nuppi man láhkái dat manai.

Illuda go bargit ohppet sámegiela

Gávppi eaiggát Seppo Härkönena mielas lea somá go suopmelaččat leat oahppan sámegiela.

– Mun lean hui movttet go bargit háliidit oahppat sámegiela. Dát láttán gii lea mu maŋábeale, son lea maid oahppan máŋga sámegiel sáni ja mun jáhkán jagi geažes lea oahppan vel eambbo, dadjá Seppo.

Ii huma muhto oahpahallá sániid

Nubbe gávpebargi Teemu Blomberg lea ges Lahtis fárren davás ja lea jagi orron davvin. Son ii máhte hupmat sámegiela, muhto dadjá ahte gávppi eaiggát oahpaha duos dás ain ođđa sámegiel-sáni sutnje.

Son máhttá lohkát sámegillii ja lea oahppan dábálaš sániid nugo buorre beaivvi ja ipmel atti.

– Mun áiggun oahppat sámegiela go munnje lea ávki máhttit hupmat. Mun in dieđe gos sáhtán oahppat, eará go Seppos, dadjá Teemu.

Ii lasit bálká giellamáhtu ovddas

Seppo lohká ahte Suomas ii gávdno gávpi mas bargit ožžot lihká olu bálkká go su gávppis. Iige loga áigut lasihit bálkká giellačehppodaga dihte.

– Mun fálan Suoma buoremus gávpebálká. Dat lea nu buorre bálká ahte dat galgá geasuhit olbmuid deike. Mun lean biddján juo bálkái dan mađe ahte dat galgá gokčat bargiid áŋgiruššama oahppat sámegiela, lohká Seppo.