Ođđa mánáidgirjjis čállá son biepmoruoktománá dilis

«Cuvkejuvvon váibmu», lea govvagirji mánáide ja rávisolbmuide. Das muitaluvvo mánás gii gártá biepmoruktui. Mánáidsuodjalus viežžá máná iežas ruovttus, ja doalvu su biepmoruktui.

«Cuvkejuvvon váibmu» lea girjji namma

Dán girjjis muitala girječálli nieiddažis gean dolvot biepmoruktui, ja go son boahtá biepmoeatnis dállui, de muitala nieiddaš biepmoeatnásis ahte su váibmui lea cuovkanan. Biepmoeadni diehtalasat ádde máná dili, ja lohká ahte ii cuovkanan váimmuin gal sáhte eallit. Danne ferteba soai geahččalit čohkket váimmu fas, dálkkodit dan.

Biepmománát dovdet lossa dili

Biepmoeadni ja biepmománná gean namma lea Lise, hutkaba ovttas mo soai sáhtašeigga gávdnat váimmu osiid ja dahkat dan ollislažžan. Nieiddaš Lise, searvá dán bargui ovttas biepmoetniin.

Dán oasis lea sáhka gullevašvuođas, ja das ahte dákkár dilis lea lohpi leahkit váivvis ja suhttus, muhto ahte lea vejolaš beassat fas čuovgadat beallái, leahkit movtta, ja mo son sáhtašii leat ávkin earáide.

Ja go lea beassan leahkit morašlaš ja suhtus, na de dađistaga loažžá dilli ja loahpas de šaddá fas váibmu ollis.

Dovdet dili traumáhtalažžan

Mánát geat gártet biepmoruovttuide, sii dovdet siskáldas bákčasa ja morraša go váldojit eret iežaset ruovttuin. Sii sávašedje beassat ruoktot vaikke doppe leage leamaš heajos dilli, go dan dili sii dovde. Mánát dovdet láitasa, ja leat maid morašlačča, sin vuoigŋašat eai dovdda ráfi, ja de leat sii makkárnu unohis dilis.

Girječálli muitala girjjis leat sága das mo divššodit mánáid geat vásihit traumáhtalaš, lossadis ja balddihahtti áššiid.

Girjji geavahit veahkkeneavvun divššus

Dán girjji sáhttá erenoamážit geavahit veahkkin go galgá jeddet ja divššododit mánáid geat leat gártan eret ruovttuin ja dolvojuvvon biepmoruovttuide. Girječállii ii logá ii ovttage máná gártat eret ruovttus jos sus doppe lea buorre dilli.

Soardašuvvan mánáin olu bávččas čoagganan

Girječálli muitala mánáid geat leat vásihan lossa diliid bajásšattadettiin ruovttuin gos alkohola dahje eará gárihuhttimirkkot leat leamaš geavahusas, sii eai dálkkoduvvo dáinna go besset biepmoruovttuide. Dát mánát čájehit iežaset bákčasa suhttuin ja garra dajadallamiin, danne go sidjiide lea nu olu moraš ja bávččas čoagganan sillui. Sii dego fertejit mo nu dáid bákčasiin beassat, lohká Heide.

Mánáide livččii buoremus beassat fulkkiid lusa

Guorahallamiid lohká Beate Heide čájehit ahte jos mánát beasašedje biepmoruktui fulkkiid lusa, de livččii dat buot buoremus. Danne galggašedje maid sámemánáide gávdnat biepmoruovttuid bearraša siskabealde. Mánáidsuodjalusa eiseválddit galggašedje váldit vuhtii dan ahte sámi kultuvrras lea bearaš ja sohka mealgat viidát go dáža kultuvrras. Jos sámemánáide ii gávdno biepmoruoktu lagasbirrasis, dahje sámi birrasis, na de gártá dáid mánáide viehka lossa dilli, go sii han de gártet áibba eará ja amas kultuvrii, lohká girječálli Beate Heide.

Ii Beate Heide jáhke ahte mánáidsuodjalusa bargit álo áddejit maid fuolkevuohta mearkkaša sámi kultuvrras. Muhto sii sáhtašedje gal oahppat das, lohká son.

Girji lea sáme- ja dárogillii

Girji lea sihke dáro ja davvi sámegillii. Sámegillii lea girjji namma «Cuvkejuvvon váibmu» ja dárogillii «Det knuste hjertet». Son hálidii girjji maiddái sámegillii danne go son ieš lea sámesogalaš, bajášaddan Viesterallasis, muhto su máttut leat davvi romsalaččat. «Cuvkejuvvon váibmu» lea govvagirji, ja govaid lea Evy Martinsen sárgon. Sigbjørn Skåden lea jorgalan girjji davvi sámegillii, ja Skániid Girjie lea almmustahttán dáid girjjid.