Aikio muitala dál lossa noađis beassan, iige jáhke iežas šat goassige čálligoahtit romána go dainna lei nu olu bargu. Románáin lea bargan olu jagiid, ja máŋgii lei maid vajáldahttán mas lei ovdalis čállán. Danne fertii lohkat máŋggas máŋgii čállosa ovdalgo fas jotkii čállit. Danne ledje sus maid olu meattáhusat mánusis, go ii hal son šat muitán maid lei ovdalis čállán. Earret eará lei meaddán váldopersovnna čalbmeivnniin. Muitala ahte ovdalis lei čállán ahte sus ledje ruškkes čálmmit, maŋŋelis ges čálii su alit čálmmiin.
Giitevaš vehkiide
Inger-Mari Aikio muitala leat giitevaš iežas girječállinusttibiidda geat lohke ja rávvejedje su, go son lei beanta vuolláneamen. Dál lea geargan čállinbargguin, vuorddaša dušše girjji almmustuvvat. Navdá girjji leat gieđas dán jagi loahpas dahje boahtte jagi álggus.
Son lea suomasápmelaš
Inger-Mari Aikio lea suoma sápmelaš, son lea riedádan 1961s, ja orru Buolbmatjávrris Ohcejoga gielddas. Son čállá davvisámegillii, ja lea ovdal čállán diktagirjjid, ja lea maid buvttadan CDaid, gos nuorat ja mánát lávlot.
Barggut eai váillo
Aikio muitala dál lossa noađis beassan, go románain lea geargan. Son lea ovdalis buvttadan CDaid, ja dálge lea sus prošeakta mainna lea bargamin. Go dál galget davvisámegiel mánáidlávlagat "IMA mánážat" jorgaluvvot anáraš- ja nuortalašgillii. De barggut sus gal leat doarvái. Romána maid dál lea gárvvistan, lea su vuosttaš, muhto dáidá maid leat máŋimuš, lohká son.
