Belgialaš eadneolmmoš Katri Mortelmans Somby (51) hállá sámegiela, flámagiela, dárogiela, suomagiela, duiskkagiela, eaŋgalasgiela ja fránskkagiela.
Sutnje lea sámegiella erenoamáš dehálaš go orru guovllus gos dan hállet.
– Sámegiella mearkkaša munnje hui ollu, go mun lean leamašan fargga 30 jagi dáppe, ja dat lea šaddan hui lagaš giellan munnje, muitala son.
Somby mielas lea buorre go Sámediggi dál háliida loktet sámegiela árvvu giellavahkuin.
Giellavahku ulbmilin lea buoridit sámegielaid stáhtusa, ja buoridit máhtu sámi giela ja kultuvrra birra olles servodagas. Justa dán vahkus galget sámegielat gullot ja oidnot juohke sajis.
GULDAL: Guldal Katri go hállá čieža giela
Unnin jo hálai golbma giela
Son bajásšattai golmmain gielain. Eadni lea suopmelaš, ja áhčči lei belgialaš. Váhnen guovtto oktasaš giella lei duiskagiella.
Go son fárrii davvi-Supmii sullii 30 jagi áigi, de son áinnas háliidii sámástišgoahtit, muhto sámegiela lei su mielas veaháš váddáseabbo oahppat go dan maid álggos navddii, čilge son.
– Jurddašin ahte dien giela gal oahpan johtilit, muhto álgo háve go gullen sámegiela radios, de gal jurdilin ahte dien gal in oahpa in goassige, lohká son.
Muhtin jagiid maŋŋil fárrii Kárášjohkii gos dál orru bearrašiinnis. Son fárrii Norgga beallai vai bággehallá sámástit. Ja Kárášjogas gávnnai su geainna náitalii.
Viidásabbot muitala son ahte ádjánii guokte jagi oahppat sámegiela.
– Galggašin oahppat vel ovtta giela
Son reaškkiha go NRK jearrá galle giela vel áigu oahppat.
JAPANAS: Tanja lea Japanas oahppamin giela.
Foto: Torgeir Varsi / NRK– Mu nieida Tanja (22) hállá maid čieža giela, nu ahte fertešin oahppat goit ovtta giela vel, vai máhtán eambbo go son, deattuha Somby.
Son muitala ahte Tanja orru Japanis dál. Son háliida oahppat dan giela maid doppe hállet.
Gándda guovttos Jonas (11) ja Kurt (14) orruba ain ruovttus. Oktiibuot hállet sii njeallje giela gaskaneaset mat buot leat ruovttugiellan.
Kurt hállá flámagiela, sámegiela ja dárogiela. Jonas ges suomagiela, sámegiela ja dárogiela.
Áhčči Vidar (59) lohká somán go nie ollu ealli gielat leat sis, ja muitala iežas maid oahppan buot gielaid buorremuddui, go nu gielalaš eamit ja mánát leat. Son lea bajásšaddan sáme- ja dárogielain.
GIELALAŠ BEARAŠ: Dát bearaš hállá beaivválaččat njeallje giela.
Foto: Torgeir Varsi / NRKLassin ruovttugielaide hállet buohkat maiddái eaŋgalasgiela.
Muhtimin gal šaddá giellamoivi
Jonas čilgesta (suomagillii) ahte son gal muhtimin ribaha hállat dárogiela etniinis, vaikke sudno hállangiella rievtti miel lea suomagiella.
Vieljašguovttos ges gulahallaba eanaš sáme- ja dárogillii, ja muhtimin vel eaŋgalasgilliige.
Eadni Katri lohká ruovttus mannat bures buot gielaiguin, go dušše ieža leat das. Muhto go eará olbmot leat guossis, de sii gal dávjá dego láhppojit, go bearaš hállá buot njeallje giela seahkalagaid.
Muhto eadni lea jođán dulkostit ovtta gielas nubbái. Eai njeallje giela oktanaga "deatte" go máhttá olles čieža giela.
– Bures bargon
Giellaprofessor Ole Henrik Magga mielas lea dát nisu oalle giellačeahppi.
GIELLAČEAHPPI: Dat lea bures bargon oahppat nie ollu gielaid, lohká giellaprofessor Ole Henrik Magga.
Foto: Nils Henrik Måsø / NRK– Dat lea viehka bures bargon, lohká Magga.
Seammás lohká son ahte dat lea álki oahppat máŋga giela jus vuos máhttá moadde giela ovdalis.
Magga lea okta dain gii hállá sihke davvi-, julev-, ja máttasámegiela.
– Go vuos ovtta sámegiela máhtta, de lea buorre vuođđu oahppat daid eará sámegielaid maid, čilge son.
Vuođđosánit leat seammaláganat, ja danin ii leat váttis oahppat daid smávit erohusaid mat leat.
