Hopp til innhold

Katri hállá čieža giela oktiibuot

Son ráhkista gielaid eanet go gaskamearalaš olmmoš, ja fárrii Norgii vai buorebut oahppá sámegiela.

Katri Mortelmans Somby

GIELLABEALLJI: Katri Mortelmans Somby liiko gielaide.

Foto: Torgeir Varsi / NRK

Belgialaš eadneolmmoš Katri Mortelmans Somby (51) hállá sámegiela, flámagiela, dárogiela, suomagiela, duiskkagiela, eaŋgalasgiela ja fránskkagiela.

Sutnje lea sámegiella erenoamáš dehálaš go orru guovllus gos dan hállet.

– Sámegiella mearkkaša munnje hui ollu, go mun lean leamašan fargga 30 jagi dáppe, ja dat lea šaddan hui lagaš giellan munnje, muitala son.

Somby mielas lea buorre go Sámediggi dál háliida loktet sámegiela árvvu giellavahkuin.

Giellavahku ulbmilin lea buoridit sámegielaid stáhtusa, ja buoridit máhtu sámi giela ja kultuvrra birra olles servodagas. Justa dán vahkus galget sámegielat gullot ja oidnot juohke sajis.

Katri hállá čieža giela

GULDAL: Guldal Katri go hállá čieža giela

Unnin jo hálai golbma giela

Son bajásšattai golmmain gielain. Eadni lea suopmelaš, ja áhčči lei belgialaš. Váhnen guovtto oktasaš giella lei duiskagiella.

Go son fárrii davvi-Supmii sullii 30 jagi áigi, de son áinnas háliidii sámástišgoahtit, muhto sámegiela lei su mielas veaháš váddáseabbo oahppat go dan maid álggos navddii, čilge son.

– Jurddašin ahte dien giela gal oahpan johtilit, muhto álgo háve go gullen sámegiela radios, de gal jurdilin ahte dien gal in oahpa in goassige, lohká son.

Muhtin jagiid maŋŋil fárrii Kárášjohkii gos dál orru bearrašiinnis. Son fárrii Norgga beallai vai bággehallá sámástit. Ja Kárášjogas gávnnai su geainna náitalii.

Viidásabbot muitala son ahte ádjánii guokte jagi oahppat sámegiela.

– Galggašin oahppat vel ovtta giela

Son reaškkiha go NRK jearrá galle giela vel áigu oahppat.

Katri hupma iezas nieiddain skypas

JAPANAS: Tanja lea Japanas oahppamin giela.

Foto: Torgeir Varsi / NRK

– Mu nieida Tanja (22) hállá maid čieža giela, nu ahte fertešin oahppat goit ovtta giela vel, vai máhtán eambbo go son, deattuha Somby.

Son muitala ahte Tanja orru Japanis dál. Son háliida oahppat dan giela maid doppe hállet.

Gándda guovttos Jonas (11) ja Kurt (14) orruba ain ruovttus. Oktiibuot hállet sii njeallje giela gaskaneaset mat buot leat ruovttugiellan.

Kurt hállá flámagiela, sámegiela ja dárogiela. Jonas ges suomagiela, sámegiela ja dárogiela.

Áhčči Vidar (59) lohká somán go nie ollu ealli gielat leat sis, ja muitala iežas maid oahppan buot gielaid buorremuddui, go nu gielalaš eamit ja mánát leat. Son lea bajásšaddan sáme- ja dárogielain.

Olles Katri bearas

GIELALAŠ BEARAŠ: Dát bearaš hállá beaivválaččat njeallje giela.

Foto: Torgeir Varsi / NRK

Lassin ruovttugielaide hállet buohkat maiddái eaŋgalasgiela.

Muhtimin gal šaddá giellamoivi

Jonas čilgesta (suomagillii) ahte son gal muhtimin ribaha hállat dárogiela etniinis, vaikke sudno hállangiella rievtti miel lea suomagiella.

Vieljašguovttos ges gulahallaba eanaš sáme- ja dárogillii, ja muhtimin vel eaŋgalasgilliige.

Eadni Katri lohká ruovttus mannat bures buot gielaiguin, go dušše ieža leat das. Muhto go eará olbmot leat guossis, de sii gal dávjá dego láhppojit, go bearaš hállá buot njeallje giela seahkalagaid.

Muhto eadni lea jođán dulkostit ovtta gielas nubbái. Eai njeallje giela oktanaga "deatte" go máhttá olles čieža giela.

– Bures bargon

Giellaprofessor Ole Henrik Magga mielas lea dát nisu oalle giellačeahppi.

Ole Henrik Magga

GIELLAČEAHPPI: Dat lea bures bargon oahppat nie ollu gielaid, lohká giellaprofessor Ole Henrik Magga.

Foto: Nils Henrik Måsø / NRK

– Dat lea viehka bures bargon, lohká Magga.

Seammás lohká son ahte dat lea álki oahppat máŋga giela jus vuos máhttá moadde giela ovdalis.

Magga lea okta dain gii hállá sihke davvi-, julev-, ja máttasámegiela.

– Go vuos ovtta sámegiela máhtta, de lea buorre vuođđu oahppat daid eará sámegielaid maid, čilge son.

Vuođđosánit leat seammaláganat, ja danin ii leat váttis oahppat daid smávit erohusaid mat leat.

Korte nyheter

  • Sámemusea Siida evttohassan Jagi eurohpalaš musean

    Sámemusea Siida lea finálaevttohassan Jagi eurohpalaš musean 2024. Vuoiti válljejuvvo Portugala Portimãos miessemánu 4. beaivve European Museum of the Year Award konfereanssas, čállá Siida musea preassadieđahusas.

    – Mii illudat go miehtá Eurohpá leat fuomášan Siidda ođasmuvvama ja min máŋggabealat riikkaviidosaš barggu sápmelaš kulturárbbi ovdii, lohká museahoavda Taina Pieski.

    Mannan jagi gallededje 138 000 olbmo musea, 68 000 dain fitne geahččamin čájáhusaid.

    Jagi eurohpalaš musea tihttelis gilvalit 50 musea 24 riikkas. Dát bálkkašupmi lea juhkkojuvvon juo 47 jagi.

    Siida museum, Finland
    Foto: Ilkka Vayryneninfo / Siida sámi museum
  • Sámi filmmat Oscar bálkkašumi museas

    Dán vahkku leat čájehan árktalaš guovllu muitalusaid The Academy Museum, dahje ge Oscar bálkkašumi museas Los Angelesas čalmmustahttin dihte Eanabeaivvi, čállá Internašunála Sámi Filbmainstituhtta preassadieđáhusas.

    – Midjiide lea stuorra gudni go beassat dáppe čájehit sámi ja árktalaš eamiálbmogiid filmmaid. Lean sihkar dán rahpat olu ođđa uvssaid filbmamáilmmis min filbmadahkkiide, dadjá Internašunála Sámi Filbmainstituhta direktevra Anne Lajla Utsi.

    Earret eará čájehedje Suvi Westta ja Annsi Kömi, Ken Are Bonggo ja Joar Nanggo, Hans Pieskki ja Elle Márjá Eirra dokumentáraid. Dan lassin lágidedje ságastallamiid filbmadahkkiiguin.

    Academy Museum of Motion Pictures lágidii doaluid ovttas Internašunála Sámi Filbmainstituhtain.

    Bird Runningwater (helt til venstre) ledet samtalen som ble holdt etter filmvisningen av arktiske urfolksfilmer på The Academy Museum med filmskaperne Anna Hoover (andre fra venstre), Ken Are Bongo (i midten), Hans Pieski (andre fra høyre) og Elle Márjá Eira (helt til høyre).
    Foto: Michelle Mosqueda / Academy Museum Foundation
  • Biebmobearráigeahčču ii leat šat vuostá bieggaturbiinnaid

    Varanger Kraft Hydrogen fitnodat lea mearridan sirdit plánejuvvon bieggaturbiinnaid mat livčče sáhttán nuoskkidit Bearalvági juhkančázi.

    Diibmá Biebmobearráigeahčču ii miehtan dasa ahte bieggafápmoguovllu viiddidit Rákkočearus, jus datte ribahit golgat kemikálaid de dat golggašedje juhkančáhcái.

    Dál ii leat Biebmobearráigeahčču šat vuostá viiddideami go fitnodat mearridii sirdit njeallje turbiinna, mat livčče sáhttán nuoskkidit juhkančázi.

    Rákkonjárgga orohaga jođiheaddji Johan Magne Andersen fuolastuvvá go gullá NRK:s ahte áigot fas sirdit turbiinnaid.

    – Dát lea ođas midjiide, lohká Andersen.