Ingá Márjá geavahuvvui filmmas su dieđekeahttá: – Beanta heahpat

Les saken på norsk.

– Dál han lea beare maŋŋit, dat han lea jo dan filmmas. Dainna ii daga šat maidege, dadjá Sarre.

Čakčat válddii muhtin journalista oktavuođa Ingá Márjá Sarrein ja jearai mo son lei ožžon máttasámegiel jietnaneavttašanbarggu, go «Forbannelsen»-filmma álggus gullo su jietna.

Dat hirpmástuhtii davvisámegielalaš neavttára. Sarre muitala ahte ii oba diehtánge ahte lei geavahuvvon.

– Bagadalli ii dahkan muinna makkárge šiehtadusa. Lei beanta heahpat, go mun han in diehtán leigo doarvái buorre gielalaččat. Dábálaččat mun livččen vuos sihkkarastit giela giellakonsuleanttain, dadjá son.

Son de válddii oktavuođa filbmabuvttadeddjiin ja jearai:

– Mo de šattai mu báddemiin? Šattaigo eambbo go dušše jietnateasta?

Buvttadeaddji duođaštii sutnje ahte jietna lei geavahuvvon filmmas, ja njeallje beaivvi maŋŋel dat almmuhuvvui.

Jietnaneavttár ii leat vel geahččan filmma mii almmuhuvvui golggotmánus 2022.

– Mun in leat duostan geahččat dan go nie geavai. Go dat han lei mu bealis dušše hárjehallan, dahje teasta ovtta láhkái.

Oaččui 1000 ruvnnu

Filbmabuvttadeaddji Henrik Martin Dahlsbakken čállá NRK:i ahte jietnageavaheami dohkkehuvvui ovdal go filbma almmuhuvvui, ja ahte Sarre oaččui mávssu ja krediterejuvvui dan ovddas.

Guovvamánu 2021 mávssii filbmafitnodat honorára Ingá Márjái jietnabáddemiid ovddas.

– Ožžon 1000 ruvnnu báddemiid ovddas, ja beali das geavahin studiobáddemii. Jos livččii bargošiehtadus, de han livččen eambbo mávssu maid ožžon, muitala Sarre.

– Divrras

Ášši lea dál čovdojuvvon, maŋŋel go Norgga neavttárlihtus jurista lea gulahallan filbmadahkkiin.

– Dávjá šaddá čoavddusin ahte dat gii lea geavahan vuoigŋadahkosa ja almmuhan dan ovdalgo vuoigatvuođat leat čielggaduvvon, dat šaddá máksit duppal buhtadusa. Šaddá divrrasin sidjiide geat nu dahket.

Dan čilge Norgga neavttárlihtu jođiheaddji, Knut Alfsen.

Alfsen lasiha ahte dákkár dáhpáhusat eai leat dábálaččat.

– Sihke dan ahte bargagoahtá ovdal go lea čállán šiehtadusa, ja ahte almmuha juoga mii ii leat dohkkehuvvon, dat ii leat dábálaš. Dál han lea ášši čovdojuvvon, nu ahte dainna gal leat hui duhtavaččat, muitala Alfsen.

– Hui šállošahtti

Internašunála Sámi Filbmainstituhta (ISFI) direktevra, Anne Lajla Utsi, mielas lea šállošahtti ahte sámi neavttáris lea heajos vásáhus.

– Guhkes filmma buvttadeapmi han dávjá ruhtaduvvo ja de ii galggašii nie geavvat.

Utsi sávvá ahte ii geavašii nuppes ja oaivvilda buorrin ahte Ingá Márjá lokte ovdan ja čalmmustahttá vásáhusa.

Lassimáksu

Badjel čieža mánu maŋŋá filmma vuosttasčájáhusa bođii filbmafitnodagas lassimáksu Ingá Márjái.

Filbmabuvttadeaddji lohká viiddiduvvon jietnabáddema, man sáhttá de agibeaivvi geavahit miehtá máilmmi, máksojuvvot gulahaladettiin Neavttárlihtuin.

Ingá Márjá Sarre lea duhtavaš go lea ožžon mávssu barggu ovddas, muhto livččii ain sávvat ahte livččii ožžon bargošiehtadusa ja vejolašvuođa dárkkistit báddejuvvon giela ovdalgo geavahuvvui.

– Dieđusge vahát go šaddá ná rahčat ášši dihtii, mii livčče galgat diehttelas ášši. Muhto jos mun in čájet gos skábe galgá čuožžut, de boahtá dušše joatkašuvvat, deattuha son.