Sámedikki dievasčoahkkimis lei sierra áššin sámi mánáid vuoigatvuođat.
Sámi mánáide geat šaddet mánáidsuodjalusa háldui galgá gávdnot sámi ruoktu, go ii sáhte sin sáddet eret lagasbirrasis ja vieris guvlui. Ja jos mánná gártá eret sámi birrasis, de ferte gávdnot giellafálaldat sutnje. Nu celkkii odne Sámediggi .
– Sámi biras ferte ieš váldit ovddasvástádusa
Nordkalottfolket bellodaga Kjellrun Wilhelmsen, Bissojogas eret, bivddii sápmelaččaid rahpat ruovttu uvssaid ja váimmuid, ja váldit vuostá sámi mánáid geat leat mánáidsuodjalusa hálddus.
– Sámi biras ferte ieš maid váldit ovddasvástádusa, ii sáhte álo vuordit ahte earát galget váldit ovddasvástádusa.
– Leatgo nu privatiseremin eiseválddiid ovddasvástádusa?
– Juo, muhtinládje lean, muhto lea priváhtaolbmuid ovddasvástádus, go sii han galget doaibmat biebmoruoktun, lohká Wilhelmsen.
NSR politihkkár Sandra Marja West
Foto: Privat– Dárbu sámi kampánjjaide
NSR politihkkár Sandra Marja West doarju ahte eanet sápmelaččat galggaše árvvoštallat sáhttet go leat biebmoruoktun sámi mánáide. Son lohká maid dárbbu sierra sámi kampánjjaide oččodit sámi biebmoruovttuid.
– Diehtojuohkin sámi servodahkii lea dušše dárogillii ja das lea dušše dáru guovllu sisdoallu. Mii dárbbašit sierra kampánjjaid mat lea oaivvilduvvon sámi servodahkii vai mii oažžut eanet sámi biebmoruovttuid.
Sámedikkis celke ahte lea duodalaš go leat unnán logut ja dutkan man ollu sámi mánát dárbbašit biebmoruovttuid ja veahki mánáidsuodjalusas.
– Mii leat hui fuolas go mii eat dieđe galle sámi mánát leat mánáidsuodjalusa hálddus, lohká West.
Fremskrittspartiet politihkkár Geir Arne Winther
Foto: Berit Nystad / NRK– Ii ábut sierravuoigatvuođaid sámi mánáide
Fremskrittspartiet politihkkár Geir Arne Winther ii lohkan heivvolažžan sámi mánáide vuoigatvuođaid nannet.
– Mii oaivvildit ahte ii oktage galgga sierraláhkai meannuduvvot čearddalašvuođa dahje giela dihte. Fremskrittspartiet dáhttu ahte sámi ja dáčča mánáiguin meannuduvvo seammaládje. Lea dehálaš ahte mánát dovdet ahte singuin meannudit vuoiggalaččat, go balan ahte mánát álget givssidit nuppiid mánáid, jus dovdet vuoigatmeahttunvuođa, lohká Winther.
Son maid goit sávvá ahte eanet sámi ruovttut vállješe leat biebmoruoktun sámi mánáide.
– Giella lea deháleamos, ahte sámi mánát ain besset oahppat sámegiela ja šaddat čeahppin das.
Oidnet dárbbu sámi mánáidáittardeaddjái
20 čuoggáin čilge Sámediggi movt sáhtašii mánáid dili buoredit. Lea dárbu sámegielat mánáidáittardeaddjái, ja lea dárbu ásahit nášunala veahkkeortnegiid mat galget veahkkin sámi mánnái go šaddá váttis dillái. Sámegielat mánáid ii galgga sáhttit sirdit eret sámi birrasis ja Sámediggi oaivvilda ahte berrešii leat eambbo dutkan maiddái sámi mánáid dili birra.
– Sámi mánáin galget seamma vuoigatvuođat go eará mánáin Norggas, muhto sámi mánáide galgá čoavddus mii vuhtiiváldá sin giela ja kultuvrra. Danin ii mearkkaš seamma vuoigatvuohta juste seamma čoavddus juohke mánnái. Sámiid gaskkas lea earret eará dehálaš vuhtiiváldit máná dárbbuid fuolkevuođa ja soga hárrái ja máná vuoigatvuođa beassat sámi kultuvrrain ja gielain bajasšaddat, lohká Árja bellodaga Laila Susanne Vars.
NSR politihkkár Sandra Marja West čilge ná manne mánáid vuoigatvuođaid galgá nannet:
– Lea dehálaš suddjet sámi mánáid rievtti, dan dihte go mánát han eai ieža vállje gosa fárrejit ja galget go mánáidsuodjalusa háldui vai eai, lohká NSR politihkkár Sandra Marja West.
