Bessetgo olbmot sámástit?

Man muddui besset sámegielhállit sámástit go leat oktavuođas dearvvašvuođadoaimmahagain ja buohcciviesuin? Dan lea Dearvvašvuođabearráigeahčču dál guorahallamin.

Per Klemetsen Hætta gii ieš dávjá soaittáhagas gárta dulkot, lea duhtavaš.

- Dát lea buorre ášši, go dát guorahallojuvvo, dalle galgá dát maid šaddat nu buorrin go vejolaš, lohka Hætta.

Vaikko Romssa Universitehta buohcciviesu gal ii hálit láitit, de aŋkke lihkká dovdá, ahte dulkonhommát dearvvašvuođabálvalusaid oktavuođas sáhttet leat menddo soaittáhagas.

Danin lea su mielas buorre go Stáhta Dearvvašvuođabearráigeahčču dál lea guorahallamin, mo giellalága gáibádusat ollašuvvet. Ulbmilin lea ráhkadit sierra gihpa, mii galgá álkiđit bearráigeahču.

Sámi giellaláhka, dahje sámelága giellanjuolggađus, addá buot sámiide rievtti sámástit, go váldet oktavuođa dearvvašvuođabálvalussii.

Ja jus dearvvašvuođabargit eai máhte sámástit, de fertejit skáhppot dulkka. Muhto eai buot ásahusain leat fásta dulkkat.

- Sáhttá unohas

Per Klemetsen Hætta, gii ieš ii leat ámmátdulka, vásiha ahte buhcciid oapmahaččat heađis váldet oktavuođa suinne, go dárbbašit dulkka. Vaikko dovdá ovddasvástádusa veahkehit, de seammás dovdá maid unohisvuođa.

- Ná unohas dainnalágiin, go dát lea nu duođalaš áššit, maid šaddá dulkot, olmmoš biddjo dasa oalle fáhkka, dat ii leat du bargu ja de ii leat ráhkkanan dasa, muitala Hætta.

GULDAL ÁŠŠI:

Giellaláhka galgá čuvvojuvvot

Finnmárkku fylkamánni ossodatdirektevrra Linda Kråkenes lea ovttaoaivilis ahte dearvvašvuođadoaimmahagat eai sáhte duvdit ovddasvástádusa priváhta olbmuide. Maiddái dan dihtii lea ilus go
dál galgá ráhkaduvvot gihpa mii čilge movt giellalága gáibádusaid galgá áimmahuššat.

Lea dárbu čavget bearráigeahču, ahte mo dearvvašvuođadoaimmahagat áimmahuššet sámi giellalága. Danin lea Stáhta Dearvvašvuođabearráigeahčču dál guorahallamin ášši, čilge ossodatdirektevra Richard Knoff.

- Sii eai justa dieđe man bures gielddat čuvvot buohcci vuoigatvuođa geavahit iežaš eatnigiela dearvvašvuođabálvalusain, de lea buorre dan čielggađit, lohka Knoff.

Seammás deattuha, ahte sámi giellaláhka addá vuoigatvuođaid sápmelaččaide sámástit go leat oktavuođas dearvvašvuođabálvalusaiguin.

Muhto ovdamearkkat maid leat ožžon buhcciidáittardeddjiin ja filkkamánniin čájehit, ahte sáhttá mannat áibbas boastut jus buohccit eai beasa sámástit.

- Vearrámus dilis dagaha dát, ahte buohccit eai oaččo dan veahki man darbbašit, jus eai gulahala ja dát sáhttá mannat dalle oalle funet, muitala Knoff.

GULDAL: