NRK Meny
Normal

Bassivárit vajálduvvomin

Sálašoaivi Tromssa gávpoga lahka, lea bassi várri. Dát lea okta daid bassi váriin mii ođđasat áiggis lei vajálduvvon. Geahča Sálošoaivvi bassivuođas NRK 1:žis skábmamánu 17. beaivvi, dii. 2015.

Martin Rimpi ja Thoralf Balto
Foto: Jørgen Eide

Áiggiid čáđa leat sámiin leamaš vuoiŋŋalaš dágut čátnon Sálašoaivái, muhto easka maŋimuš jágiid leat dát fas boahttán albmosii.

Bassivárit olu guovlluin

Boarrasat áiggis leat bassi várit leamaš miehtá Norgga, muhto dovddut daidda leat jávkan. Oskudutki 1. amanuensa, Roald Ernst Kristiansen, Tromssa universitehtas lohká ahte Norggas jávkagođii osku váriide sullii dalle go kristalašvuohta bođii.

Kristtalašvuohta bissehii luondduosku

Kristalašvuohta dagahii ahte olbmot jáhkigohte ahte váriin ledje stálut. Stáluin ja ja eará váralaš diŋggain váris gálggai leahkit várrugas. Kristalašvuohta ja stállu šáttaiga njunnálagai. Ja stálus dušše bahávuohta, lohká Tromssa Universitehtas 1.amanueansa Roald Ernst Kristiansen.

Sámis seamma go dáža servodagas

Sámis oskko bassiváriide earáláhkai go daža servvodagas. Kiinnás ja Jápanas gal soabadii dábálaš oskku luonddu vuoiŋŋaid oskkuin. Dan seammá dahká maid sámis, go muhtin olbmot leat kristtalaččat seammás go ballet luonddu oskku fámuin. Dan lohká osku dutki Roald Ernst Kristiansen.

Sámis gávdnojit ain olbmot geain lea vuollegášvuohtá luonddu vuoiŋŋaide. Dát eai šáddan gal stállun ja váralažžan, nugo dažas. Go lunddufámut sámis eai leat bahá eaige buori. Sáhttet leat veahkkái, muhto maiddái váralaččat.

Seaiddis sáhtte maid leat fámut main sáhtii bargat ovttas ja das oaččui maid veahkki, lohká oskudutki Kristiansen.

Masá vajálduvvan

Ođđa áigge servvodagas ledje masá vajálduhttán ahte Sálašoaivi lei okta dain bassivárin sámis. Muhto maŋimuš logi jagis leat dát boahtán eanet albmosii. Olbmuid gaskkas lei sáhka ahte leago Sálašvoaivi bassivárri.

Sálašoaivve bassivuođas buollái naggu albmaláhkai, go Tromssa gávpot ozai Olympia Gilvvuid/OG gilvvuid lágidit jagi 2014:s. Dás oaivvildedje máŋggas ahte Sálašoaivi lea bassieana ja dan eai galgga eai eisige lihkahallat.

Sámediggi bijai dán suokkardallamii

Divttasvuotnalaš Martin Rimpi šáttai guovddážii dán nakkus go lei jođiheaddji Romssa sámisearvves dalle, ja son maid háliidii OG gilvvuid Romsii. Searvvi miellahttut oaivvildedje ahte ii galgga geavahit Sálošoavvi čierastallan luohkkán.

Nu šáttaige dát nággu Sámdiggeáššin. Ja Sámediggi álggahii barggu mainna galge duođaštit Sálašoaivvi bassivuođa.

Kultur bargi Elle Hanssa, Hans Ragnar Mathisen lei okta sis gii barggai Sálašoaivve historjjá duođaštemiin. So bárggai ovttas Jon Petter Ginteliin. Bohtosat dán ráporttas duođaštedje ahte vuoiŋŋalaš dagut leat baores áiggis čátnon dán eatnamiid.

Sevve Sálošoaivái

Ola Omma čilgii Elle Hánssa guoktái áhte olbmot sevve gahppirin vuollegášvuođain Sálošoaivái, vái bures manná sihke olbmuin ja ealuin. Čákčat ovdal go Ruŧŧii fas johttájedje, de ealun johte golmma geardde birra dán vári. Dan lahkai gutnijahtte vári vai eallimiin ain manašii bures.

Elle Hánssa boares filbmabáttis duođaštuvvo maid Ola Omma muitalii, ahte buot manai bures go Sálašoaivái čájehedje vuollegašvuođasat.

Čierastallan bissehuvvui

Olympia lávdegoddi bissehii áigumušaid hukset čierastanluohkká Sálašoavái. Martin Rimpi lohká leat vuogasin go Sámedikki ráporta gávnnahii ahte Sálašoaivi lea sámi kulturmuitu, ja nu bissehiige dát dán vári lihkahallamis. Dál ii leat nu álki mannat lihkahallat dán vári ii boahtteáiggis ge.

Luonddus eallá bassivuohta

Sámiid gaskkas eallá ain bassivuohta luonddus, Lágabui gákciloht jahkkásaš Karen Anna Logje Gaup lohká sámiid vel ain dálge várrugasat hállát luonddu fámuid vuoiŋŋalašvuođas.

Dološ sápmelaččat eai hállán nu viidát dákkáráš áššiin. Olbmot balle erenoamážit mánáide dain áššiin muitalit. Ja guhkin eret muitaledje dáin áššiin dážaide, lohká Logje Gaup.