– Stáhtat eai leat lágalaččat geatnegahtton buoridit álgoálbmogiid dili

Mannan čavčča lágiduvvui New Yorkas álgoálbmotmáilmmikonferánsa. Ovttastuvvan Nášuvnnaid lahttoriikkat ja álgoálbmogat sohpe dalle ođđa dokumenttas, man mielde stáhtat galget nannet álgoálbmogiid vuoigatvuođaid.

Mo váikkuhit sisabáhkemat álgoálbmotguovlluin

Okta dain deháleamos čuoggáin dán dokumeanttas lea gáibádus man mielde álgoálbmotguovlluin eai sáhte čađahit sisabáhkkemiid ja doaimmaid álgoálbmogiid mieđiheami hága.

Muhto loahppadokumeanta ii geatnegahte stáhtaid mange lahkai, oaivvilda riikkaidgaskasaš lága professor Hurst Hannum, ja dadjá ahte loahppadokumeanta lea dehálaš politihkkalaš cealkámuš, seamma láhkai go earáge politihkkalaš cealkkámušat riikkaidgaskkaša konfernássain, muhto ii eambbo.

– Dokumeanta lea ávkkálaš mearkkašupmi, muhto ii várra dađi eanet.

Professor ii loga stáhtaid lágalaččat geatnegahtton čuovvut loahppadokumeantta ávžžuhusaid, vaikko leatge vuolláičállán dan.

– Norga gal lea dorjon álgoálbmotvuoigatvuođaid, muhto stáhtat eai leat lágalaččat geatnegahtton masage.

Son sávvá gal ahte ovdamearkka dihte Norga čuovvola loahppadokumeantta ja duohtandahká čuoggáid das.

Galgá sihkarastit eamiálbmogiid

Vaikko vel ii geatnegahtege stáhtaid, de dadjá Sámediggeráđi politihkalaš ráđđeaddi Runar Myrnes Balto dokumeantta čatnat ja danne gohčoda dan dehálažžan. Stáhtat leat čállán vuollái dán ja šaddá danne šaddá polithkalaččat dehálaš, dadjá Myrnes Balto.

– Dat čatná stáhtaid čađahit muhtin diŋggaid mat veahkehit eamiálbmogiid, danin dat lea dehálaš. Loahppadokumeanta lea dakkárlágan dokumeanta mii ráhkada mekanismmaid mat galget sihkarastet ahte eamiálbmotdeklarašuvdna galgá čađahuvvot

Ballá fámohuhttit deklarašuvnna

Riikkaidgaskkasaš lága professor Hurst Hannum ballá maid ahte loahppadokumeantta sáhttá fámohuhttit 2007 álgoálbmotdeklarašuvnna.

Son čilge ahte álgoálbmogat mat ožžo stáhtaid dohkkehit 2007 álgoálbmotdeklarašuvnna, sáhttet massit doarjaga, jos bohtet olu cealkkámušat maid mielde deklarašuvdna ii leatge doarvái ja álgoálbmogiin leat olu eará gáibádusat.

Sámediggi áigu čoahkkinastit stáhtain

Sámediggeráđi politihkkalaš ráđđeaddi Runar Myrnes Balto muitala ahte Sámediggi galgá dál oalle fargga čoahkkinastit stáhtain gos sii bohtet mannat čađa sihke dan loahppadokumentta ja deklarašuvnna ja geahččat movt stáhta dál galgá rievdadit politihkka ja dili, nu ahte sii čuvvot deklerašuvnna.

– Dát lea dehálaš bargu Sámediggái, maid boahtit vuoruhit. Lea oalle dehálaš maiddái eará álgoálbmogiidda čájehit ahte lea vejolaš čuovvut muhtun dáin čuoggáid. Danne lea muhtun muddui dehálaš maid earáide ahte mii bargat dán barggu ruovttus, dadjá Myrnes Balto.

– Álgoálbmogiid duohken dál váikkuhit

Sámi dutki ja jurista Matthias Åhren lohká ahte go stáhtat eai leat lágalaččat geatnegahtton masage, de lea dehálaš ahte álgoálbmogat ieža dál bidjet olu návccaid dása.

– Jus galgá šaddat mihkkege, de gáibiduvvo ahte sápmelaččat ieža dál feaskárastet viššalit. Ferte gáibidit stáhtain ahte álggahit barggu čađahit dan maid leat vuolláičállán. Dat ii dáhpáhuva várra gal iešalddis.