– Váilevaš dulkon lea dohkkemeahttun

– Lea njulgestaga heahpat go Sámedikki bajásšaddan-, fuolahus- ja oahppolávdegotti čoahkkimii ii lean lágiduvvon lullilsámegielat dulka, mii dagahii ahte bajásšaddan-, fuolahus- ja oahppolávdegoddi ikte šattai gaskkalduhttit čoahkkima go váillui lullisámegielat dulka. Dát lea áibbas dohkketmeahttun, dadjá Árjja bellodaga sámediggeáirras, Jánoš Trosten, ja gohčoda dán dili skandálan.

Sámedikki bajásšaddan-, fuolahus- ja oahppolávdegoddi nubbijođiheaddji, Beaska Niillas, dat jođihii ivttá čoahkkima ja lohka heahpadin go čoahkkimii ii leat lágiduvvon dulka.

– Dat gal lea juo beanta heahpat go mii galgat ofelažžan sámi álbmogii, go eat sáhte nu álkes doaimma čađahit ja dulkka gávdnat. Dieđusge leat dat praktihkalaš sivat manin nu lea justte diet dilli, muhto dat praktihkalaš sivat eai leat makkárge dohkálaš ággán ahte doppe ii lean lullisámegielat dulka, dadjá son.

Beaska Niillas giitá Árjja bellodaga áirasa, Jánoš Trosten, go son fuomášuhtii ahte čoahkkimii ii lean lágiduvvon oarjelsámegielat dulka.

– Fuomášupmi bođii ovttatmanos, sii fuobmájedje ahte sámegielat dulka ii leat sajis ja de mii bisseheimmet čoahkkima ja čovddimet dán dili dakkaviđe, dadjá son.

Galgá beassat hubmát iežas váibmogiela

Beaska Niillas dadjá ahte dieđusge galgá leat nu ahte juohke sápmelaš galgá beassat hubmát iežas váibmogiela.

– Dieđusge galgá juohkehaš beassát hubmát su váibmogiela, erenomážit sámedikkis. Dat čájeha ahte dát ášši lei dárbbašlaš ja dat čájehii makkár hástalusat mis leat ja maid mii fertet čoavdit, oaivvilda son.

Ovdal dáhpáhuvvan

Jánoš Trosten muitala ahte dákkár dili son vásihii 2009, ja doaivvui ahte dál jagi 2016 ii galgan diekkár dili fas vásihit.

– Lea čieža jage áige maŋemuš go mun ledjen dáppe, ja mun doivon ja jáhkken ahte dákkár áššit leat njuolgan. Ja de boađán komiteačoahkkimii miessemánus 2016:s ja vásihan jur justte dan seamma lágan ášši go 2009:s. Mun lean nu hirpmástuvvan, mun lean suorganan ja mun lean heahpanan. Mis leat doarvái dokumeantat mat muitalit ahte sámediggi maiddái lullisámegielagiidda ja julevsámegielagiidda. Muhto goitge ii leat dahkon mihkkege ja nu movt mun dadjen, de lea dat skandála. Muhto Árja lea njulgen dál, ja mun lean hui duhtavaš, muitala son.

Šaddá dávjá ieš dulkot

Sámediggeáirras, John Kappfjell, dadjá ahte sutnje gal ii daga maidege, ja son šaddá dávjá ieš dulkot dárogillii jus vállje ságastallat lullisámegillii.

– Dát gal ii leat munnje mihkke ođđasiid go mun ferten hui dávjá ieš dulkot dárogillii jus human lullisámegiela, dadjá son.

Eai leat dulkon ovdal ge

Sámedikki dievasčoahkkinjođiheaddji, Jørn Are Gaski čilge ahte sii eai leat dulkon lávdegoddečoahkkimiid julevsámegillii ja lullilsámegillii.

– Mii eat leat goassege dulkon lávdegoddečoahkkimiid julevsámegillii ja lullisámegillii. Dasa lassin lea váttis gávdnat dulkkaid ja dat dagaha dákkár váttisvuođaid, dadjá Gaski.