Namma áddejuvvui boastut

Sámi dáiddaguovddáš nuppástuthtii iežas dárogiel ja eaŋgalasgiel namaid. Dál eai dagat namat eahpečielggasvuođaid, lohká dáiddaguovddáža jođiheaddji.

Ođđa namma

Ovddeš namma áddejuvvui boastut sihke daro- ja eaŋggasgillii

Foto: Thoralf Balto / NRK
Jan-Erik Lundström

Rámis ođđa naman

Foto: Thoralf Balto / NRK

Gieskat molssui Sámi dáiddaguovddáš dárogiel nama Samisk kunstnersenter. Dál dan dárogiel namma lea Samisk senter for samtidskunst. Ovddeš namma dagahii boasttu áddejumi, muitala Sámi dáiddaguovddáža jođiheaddji Jan-Erik Lundström. Dáiddárat unnán dihte ahte Sámi dáiddaguovddáš lea sin čájáhusbáiki. Dávjá navde dan báiki, gosa sii sáhtte boahtit bargat.

Namma áddejuvvui boastut

Go Sámi dáiddaguovddáža jorgala dárogillii, de dat áddejuvvui sámi dáiddáriid guovddážin ja ii daiddaguovdážin.

Máŋgii lea ovddeš dárogiel namma áddejuvvon boastut. Dáiddaguovddážis leat vásihan ahte dáiddárat sidjiide riŋgejedje jearrat bessetgo boahtit bargat dohko. Sii jáhkke ahte dáiddaguovddážis ledje buot bargorusttegat maiguin sii besse boahtit bargat. Eai sii diehtán ahte sis lea sierra daiddačájáhusbáiki.

Synnøve Persen jorgalan nama

Dáiddár Synnøve Persen dat lea evttohan Sámi dáiddaguovddáža dárogiel nama, nu ahte dan dálá dárogiel namma lea Samisk senter for samtidskunst ja eangalsgillii ges Sami Center for Contemporary Art. Namma čuodjá dál riikkaidgaskasaččat, lohká Lundstrøm.

Rámidit nama

Vaikko ii leat nu guhkes áigi, njukčamánus, go dát namat nuppástuhttojedje, de leat Sámi dáiddaguovddáš ožžon buriid dieđuid ruovttoluotta olbmuin, geat beroštit dán áššis. Sii oavvildit Sámi dáiddaguovddáža dahkan buori ja heivvolaš mearrádusa nammaáššis.

Oanehaččat

  • Bahčásan guovžža goddon

    Guovžža mii báhčasii suovveávžžis Unjárggas, goddui ikte eahkedis. Dat lei okta eanadat guovžža mii dettii sullii 160 kilo. Dan dieđiha Finnmárkku stáhta luonddubearráigeahčču Eliid regionálaovddasvástideaddji Magne Asheim. Stáhta luonddubearráigeahčču ovttasbargái báikkálaš gielda- bivdojoavkun gávdnan dihtte guovžža, ja maŋŋit maŋŋágaskabeaivve válde atnui helikoptera, ja nu dat gávdnui. Asheim lohká vel ahte lea lohpi goddit ovtta guovžža vel dán guovllus.

  • Miellačájeheapmi Kárášjogas

    Odne lágiduvvo miellačájeheapmi Kárášjogas báikkálašpolitihkkárii mearrádusa vuostá, go eai áigu váldit vuostá Syria báhtareaddjit. Gieldda mearridii jo giđđat ahte eai áigu báhtareaddjit váldit vuostá, muhtto okta akšuvdnajoavkku álggaheaddjin, Pål Hivand lohká ahte ášši lea sturron dan rájes, ja politihkkárat berrejit dál váldit ovddasvástádusa ja veahkehit olbmuid mat leat heađis.