Lea dohkketmeahttun ja eahpe demokráhtalaš, go Skániid suohkanstivrra ii leat beassan meannudit Hålogaland Kraft el-rávdnjehuksenplánaid Rivttágis ja Skániin. Dan oaivvilda Rødt bellodaga gielddastivraáirras Kjell Erland Pedersen Skániin.
- Sis váldojuvvo eret ságastallat áššis demokráhtalaččat ja muitalit gieldalaččaid oaiviliid dáid huksenplánain, dadjá Pedersen.
Son garrasit cuiggoda sátnejođiheaddji Einar Aune čilgehusa, manne gielddastivrra ii leat beassan meannudit Hålogalándda Kraft el-rávdnjehuksenplánaid Rivttágis ja Skániin.
Loga maid:
Sátnejođiheaddji ii buktán gielddastivrii
NRK Sámi ievttá ođđasiin dat Aune dovddahii, ahte lea doarvái, go son ieš ja suohkana hálddahus lea cealkán áššis ja dorjon huksenplánaid.
Pedersen ii dohkket Aune čilgehusa.
- Son imaštallá sátnejođiheaddji vástádusa diesa, Aune orro iešválddálaččat mearrideamen, mat áššit bohtet bajás ja mat eai.
Pedersen gii ieš garrasit vuostálastá huksenplánaid, áigu vuosttaš gielddastivrračoahkkimis, nammalassii guovvamánu 19. beaivvi, gáibidit sátnejođiheaddji buorebut čilget manne gielddastivrra ii leat beassat meannudit ášši politihkalaččat.
Maiddái Iinná ja biras sámiid searvvi jođiheaddji, Ann-Mari Thomassena mielas, sátnejođiheaddji láhtte eahpe demokráhtalaččat go ii leat bidjan ášši politihkalaš meannudeapmái.
- Ii leat demokráhtalaččat buorre doallat dákkár stuorra áššiid eret suohkanstivrras, lohká Thomassen.
Iinná ja biras sámiid searvi vuostálastá
- Hålogaland Kraft el-rávdnjehuksenplánat Rivttagis ja Skániin lea stuorra vahágin guovllu boazodolliide, cealká Iinná ja biras sámiid searvi gulaskuddancealkámušastis. Muhto huksenplánat leat vahágiin maiddái eará láhkai, oaivvilda searvvi jođiheaddji Ann- Mari Thomassen.
- Sin oainnu mielde dás šaddet luonddu bilisteamit, ja dát hehtte maiddái árbevirolaš luonddugeavaheami, dego boazodoalu ja jávrebivddu.
GULDAL:
GULDAL:
