Dološ dállu Deanu Musea šilljus

Dát lea guovttelanjat dállu, gievkkanskáhpat leat dološáigásáččat, ja gievkkanbeavddis lea maid Biibbal. Dát muitala ahte dás lea Ipmilsátni sárdnojuvvon. Læstádiálaš oskkolaččat dáidet dás ássan dalle go dállu lei Máskejogas. Dálu leat viežžan Buolbmágii vai besset čájehit olbmuide mo dán guovllus leat dolin dálostallan. Dehálaš lea áinnat muitalit dološ áiggis, vai dálá mánát ja nuorat oidnet mo dolin leat olbmot dálostallan ja birgen. ( Loga eanet vuolábeal gova)

Eamitlanjas olu dárbbašlaš dávvirat

Eamitlanjas leat vaikke mat, stovllat, dorte, ullolihtti, gámasuoinnit ja nu ain. Dás ii váilo ii miige. (Loga eanet vuolábeal gova)

Deanu Musea jođiheaddji Turid Lindi muitala ges dan ahte dát dállu lea leamaš guovtteoasis, álgo oassi dán dálus lei ceggejuvvon Guhkesnjárgii, ja dát oassi lea oalle boaris, badjel čuohte jagi. Dát lea ráfáidahtton, de dán ii sáhte moge rievdadit. Lindi diehtá muitalit ahte dállu lea huksejuvvon nu go dál lea, 1850 logus.

Guhkesnjárggas Rustefielbmái

Álggos lohká lean dán dálu Guhkesnjárggas Vuolle Deanus, ja de sirde dán Rustefielbmái 1900-logu álggus. Dát dállu lea geavahuvvon vaikke manin, buohccesiidan, riegádahttin dállun, skuvlan, ássadállun ja heajastallandállun, vaikke dállu ii leat stuorát go 50 njealljahasmehtera oktiibuot. Dáid doaimmaide geavahedje dán dálu danne go dát lei albma dállu, muđui ásse olbmot gođiin. Turid Lindi dieđhá muitalit ahte go dát dállu lei Máskejogas, de ásse dás kvænat, olbmot geat suomas fárrejedje Norgii.

Turid Lindi gii lea Deanu Musea jođiheaddji bovde olbmuid boahttit geahččat dálu, ja jos Musea ii leat rabas, de lea beare riŋgestit, de boahtet sii ja rahpet dálu.