Viimmat šaddá galleriijá duohtan

Dáiddár Per Adde illuda go dál lea viimmat ruhtadeapmi čielgan, ja "Galleri Adde Zetterquist" šaddá duohtan. Ollu jagiid dat leatge dáinna bargan.

Gallerijá áigot huket Sáláhii, seamma báikái gosa Sáláha Álbmotmeahcceguovddáža leat huksen. Adde muitala iežas dagahan dange, ahte dat Álbmotmeahcceguovddáš huksejuvvui. Son dat lei sámiide ovddasmannin dalle go gáibidejde Sáltoduoddara ráfáiduhttot.

Áŋgiruššan sámi áššiide buorrin

Per Adde muitala iežas áŋgiruššan garrasit luonddu-áššiin. Son lei mielde sihke Áltta- ja Sálttoduottar-ákšuvnnain, de son gal lea duođaid áŋgiruššan várjalit luonddu.

50 jagi ássan ja bargan Sálttus

Guhká soai leabage eamidáš ássan Sálttus. Per Adde ja su eamit Kaijsa Zetterquist illudeaba go dál álget hukset sutno dáidagiidda galleriijá.Sálahii.

Dokko galget čohkket buot daid dáidagiid maid soai eamidaš leaba ráhkadan maŋimuš viđalot jagis. Soai leabage bidjan ollu govaid dien gallerijai, dáid soai testamentereba dien gallerijái. Galleriijai čohkkejit nu olu dáidagiid ahte daid galgá leat vejolaš rájadit doppe, ja áiggi mielde čájehit daid ain duos dás.

Árkiteaktagilvu lei gelddolaš

Dáiddár Per Adde muitala lean miellagiddevažžan dan árkiteaktagilvvu. Ja dasa serve sihke eaŋgalas, ruoŧŧilaš ja norgalaš árkiteavttat.

Dego gomihuvvon káno

Erenoamážin son muitala dán gallerijia šaddat, ja dállu dáida oažžut olbmuid bissánit ja finadit geahčadeamen dálu. Áinnat dállu huksejuvvo nu ahte lea oaidnit dego gomihuvvon káno.

Dáiddár Per Adde lohká somán dan go gallerijá šaddá oaidnit dego gomihuvvon kano. Go son han dalle go vulggii davásguvlui, vulggii mealu kanoin, mii lea dego muhtinlagan fanas.

Čakčat huksegohtet galleriijá

Dán čavčča álget hukset dálu ja boahtte čakčii galggašii dát leat garvvis. Dalle sáhtašeigga varra heaŋgugoahtit govaid gallerijái. Ja de galgáge sutno barggus ja eallimis ráhkaduvvot čájáhus.

Čájáhusas galgá leat vejolaš oaidnit mo soai leaba rahčan várjalit birrasa ja luonddu. Ja dás oaidná maid mo soai leaba maid ráhčan sámiid rivttiid ovddas. Son beare fertii veahkehit sámiid, go son han elii seamma guovllus gos siige elle. Sáltoduoddara sámiid ovddas son lea bargan hui olu.