Kárášjoh-bearaš lea vihtta jagi jo geahččalan buoridit earáid juovladovddu. Dán jagi skeŋkejit guhtta iešguđetlágan adveantakaleandara.
Skábmamánu álggus jo ohcagohte duhkorasaid, mat eai heive šat máná guoktái agi dáfus.
– Dán jagi lean páhkken 192 adveantaskeaŋkka. Lean juohke jagi addán visot kaleandariid, eaige leat ovttage jagi báhcán mus kaleandarat.
Jon Mihkkal (6) mielas lea somá skeŋket duhkorasaid maiguin son lea menddo stuoris stoahkat.
Dađistaga go sturrot, de eai šat stoaga mánát nu dávjá daiguin. Dalle lea buorre ahte earát besset daiguin stoahkat, muitala eadneolmmoš páhkkedettiin skeaŋkkaid.
Lagabui 600.000 olbmo muitalit ahte eai illut juovllaide, čájeha UNICEF jahkásaš guorahallan. Lohku lea lassánan diimmá rájes.
– Ii leat hávski dovdat ahte ii leat doarvái buorre ekonomiija, ii goit dán mánus. Olmmoš han háliida skeŋket juoidá mii lea veahá earenoamáš iežas mánáide, ja jos dát sáhttá leat veahkkin de han dat lea hui buorre, dadjá Karina.
Leatgo dus alla vuordámušat juovlaskeaŋkkaide?
Muhto Karina ieš ii dieđe gal, geat ožžot skeaŋkkaid.
Son čilge ahte dábálaččat lea muhtin eará, gii váldá oktavuođa suinna ja viežžá de kaleandariid. Danin ii leat goassege ieš deaivan sin geat ožžot kaleandariid.
– Dat gal manná áibbas bures, mun ádden ahte lea váttis olbmuide dovddastit ahte sis lea heajos ruhtadilli, ii han dat leat mihkkege čiegusvuođaid ahte buot lea divron.
Alla vuordámušat
Maiddái DNB ekonoma Silje Sandmæl oaivvilda ahte lea buorre skeŋket diŋggaid, maid olmmoš ii šat geavat ieš.
Son muitala ahte olus dovdet alla vuordámušaid ovdalaš juovllaid. Sihke skeaŋkkat ja herskot galggašedje ostojuvvot.
NOAĐĐI: Olbmot sáhttet dovdat veahá dego noađđin jos eai suitte oastit buot maid sii háliidivčče, muitala Sandmæl.
Foto: DNB– Ii oktage háliit beahttit geange, ja danin oastá divrras skeaŋkka go jáhkká ahte nubbi vuordá dakkára oažžut.
SIFO-guorahallan čájeha ahte 18 proseantta Norgga ruovttudoaluin leat ekonomalaš hástalusat. Dát čuohcá maiddái juovllaid ávvudeapmái.
Sandmæl deattuha ahte ii dárbbaš divrasit ávvudit juovllaid. Ieš sávvá dušše ruovtturáhkaduvvon skeaŋkkaid.
– Mii fertet háleštit ovttas ja ložžet vuordámušaid skeaŋkkaid dáfus. Nu sáhttit šaddat ovtta oaivilii ahte vásáhusat leat seamma buorit dahje šiehtadit ávvudit skeaŋkkahis juovllaid, dadjá Sandmæl.
Hei!
Man somá ahte don leat lohkan olles ášši! Leatgo dus jurdagat ášši birra, dahje cavgileamit maid galggašin geahčadit? Sáddes munnje dieđu. Gulahalle!
