Maŋimus logijagiid leat digaštallagoahtán sámi kultuvra ja gullevašvuođa, ja dan oktavuođas čalmmustahttigoahtán sámiid beroštumiid seailluheami ja maiddái iešmearrideami.
Dát áŋggirdeapmi boahtá maiddái oidnosii sihke filmmaid, musihka ja teáhtera bakte. Das sáhttá gaskkustit sámi historjjá, kultuvrra ja beroštumiid, seammás go gažada, rámiida, cuiggoda ja hástala.
Vaikko dát čájeha ahte lea ollu ođđa lávddit mat dagahit ahte sámi jietna buorebut galggašii gullot, de dattetge ollu sápmelaččat vásihit hástalusaid čearddalašvuođa oktavuođas árgabeaivválaš eallimis.
Movt sámevuohta oidno ja gullo servodatdigaštallamis
Jus diet leige fáddán go Romssa Riikkaidgaskasaš filbmafestivála oktavuođas lágiduvvui sierra digaštallandáhpáhus. Gažaldat maid sii jerre lei makkár sadji lea sámi jienas lea dálá Norgga servodagas, ja man ládje lea sámevuohta oidnosis servodatdigaštallamis.
Filbmafestivála lei bovden Riddu Riđu festiválahoavdda, Karoline Trollvik, musihkkara ja filbmadahkki, Elle Marja Eira, ja Norgga Árktalaš universiteahta mánáid ja nuoraid guvllolaš gealboguovddáža vuosttašamanueanssa, Ketil Lenert Hansen doallat sáhkavuoruid.
Dovdet dávjjibut vealaheami go dážat
Hansen čilgii ahte son dutkamis lea gávnnahan ahte oahppoásahusain dovdet sámi dievdoolbmot dávjjibut ahte sii vealahuvvojit ho maid dáža dievddut dahket. Son maiddái čilgii ahte sápmelaččat maiddái vásihit ahte eanet sápmelaččat vealahit iežaset olbmuid go maid dážat dahket.
Son logai dehálažžan bargat cielaheami vuostá, danin go dat buorida sápmelaččain dearvvašvuođa. Dákkár dilli čuohcá earenoamážiid daid sápmelaččaide geat jávohaga čohkkájit almmá bargamis maidege bissehit vealaheami. Hansen maiddai muitalii ahte sápmelaččat eaige nu dávjá muital almmolašvuhtii eaige earáide ahte sii vealahuvvojit.
─ Juste manin nu lea, ii báljo sáhte čilget dadjá Ketil Lenert Hansen.
Son geassá ovdamearkan elliidmáilmmi go lea nu ahte juohkehaš galgá čájehit givrodaga, ja nu han maiddái olbmuid máilmmis ge lea, ja ahte olmmoš dovdá iežas geaniheapmin jus váidališgoahtá.
Ii álot geassit oaffarrolla ovdan
Álot geasit ovdan oaffarrolla, ii leat ávkiin midjiide sápmealččaide, dadjá Randi Nymo.
Foto: Heaika Skum / NRKOkta guldaleddjiin, Skánit buohccidivššár, Randi Nymo gal gesii ovdan dan maid son gohčodii oaffarrollan. Dat sáhttá sápmelaččaide šaddat dat mii eastada bargat alccamet ávkiin, dadjá Nŧmo. Son mutala iežas bajasšaddan ealli kultuvrras gos olbmot leat birgen ja dáistalan ellima rahčamušaguin.
– Mu doavttirgráda barggus leige justa dat bealli maid mun gessen ovdan ja oalát gárvet dán oaffarrolla. Dan dahken danin go diet rolla ii buvtte makákrge buriid midjiide sápmelaččaide, dadjá Nymo.
Danin mii fertet heaitit álot geassimis ovdan oaffarrolla loahpaha Randi Nymo, guhte 1975 rájes lea bargan sámi buohccidivššáriin.
