Direktevra bargoheaitaga birra: – Boahtá čuohcat Sámediggái

Akademikerne ja Unio leat bargoheaitagis. Sámedikkis lea okta bargi váldon bargoheaitagii, ja Unio váruha ahte boahtte vahkku váldet vel eambbo bargiid olggos. Dalle lea sahká 17 bargiin Sámedikkis.

Sámedikki direktevra Inger Marit Eira-Åhrén dadjá ahte bargoheaitaga ulbmil lea ahte galgá vuhttot, ja danin boahtá čuohcat Sámediggái.

– Dat boahtá čuohcat Sámediggái dainna lágiin ahte mis unnu kapasitehta

Son čilge ahte sis eai eai boađe jorgaluvvot liikka ollu čállagat sámegillii ja áššemeannudanáigi maiddái guhkku.

– Boahtá maiddái dieđus čuohcat dakko bokte ahte fertet siskkáldasat vuoruhit makkár bargguid sáhttit ja berret vuoruhit vai nákcet árgabeaivvi ja deháleamos bargguid čađahit.

Son čilge ahte stuorát bargoheaitta čuohcá daidda geat ohcet doarjagiid go sáhttá mannát guhkit áigi oažžut vástádusa, publikummii ja politihkkariidda.

Boahtte vahkku lea Sámedikki politihkkáriin komiteačoahkkimat main ráhkkanit dievasčoahkkimii maŋit vahkku.

Eira-Åhrén dadjá ahte sis dál ii leat diehtu earret mánnodaga birra, ja dadjá dat boahtá čuohcat komiteačoahkkimiidda veaháš.

– Muhto nu go dál orru dilli de mii orrut nagodeame siskkáldasat čoavdit daid hástalusaid mat bargoheaitta buktá.

Son čilge ahte jus bargoheaitta stuorru ja eambbosat váldojit olggos, de lea váttis sutnje einnostit mu dilli šaddá. Sii eai oaččo dieđu guđe bargit váldojit bargoheaitagii ovdal sotnabeaivvi.

– Nu ahte jus gaskavahkku rájes váldojit eanet bargit de beassat diehtit daid namaid sotnabeaivvi eahkeda ja de fertet váldit ođđa riskaárvvoštallama ahte mo mii nákcet čađahit buori čoahkkima.

– Dieđus váldomihttu ja -ulbmil lea ahte dát galgá čađahuvvot, muhto dat lea maid nu ahte bargoheaitaga váldomihttu lea ahte galgá vuhttot ahte lea bargoheaitta