Dá sárdnu prinseassa sámegillii – sámediggepresideanta baicce ii dahkan

Sámediggepresideanta lea cuiggoduvvon go ii sárdnidan sámegillii iežas ođđajagisártnis.

16 jagi áige gal baicce sárdnidii Norgga prinseassa sámegillii, vaikko sus ii leat ii veaháge sámegiel-duogáš. Märtha Louise sártnáš ii bistán gal guhkit go 20 sekundda.

Sámediggepresideantta Vibeke Larsena (Bb) ođđajagisárdni bisttii gávcci minuhta – eará sániiguin 16 geardde guhkit go prinseassa sártnáš.

– Liikkáge lea lunddolaš buohtastahttit dán guokte cealkámuša. Sámediggepresideanta galggašii dan fuomášit, oaivvilda NRK kommentáhtor Magne Ove Varsi.

– Massán giela

Vibeke Larsen lea rahpasit muitalan ahte ii leat beassan mánnán oahppat sámegiela.

– Nugo guokte goalmmádasas sápmelaččain, de váilu mus sámegiella. Dáruiduhttin rivvii giellamet. Ieš in leat nagodan váldit giellan ruovttoluotta, celkkii presideanta sártnistis.

NRK-kommentáhtor Magne Ove Varsi lea ieš vuosttašgielat sámegielhálli, muhto lohká iežas bures áddet giellamorraša man sámegielaskeahtes sápmelaččat gillájit.

– Muhto sámediggepresideanttas han leat Sámedikkis nana ámmátlaš sámegiel-veahkit su iežas lagasbirrasis, dadjá Varsi.

Son čujuha earret eará Sámedikki giellaossodahkii, mas lea okta dain buoremus sámegielgelbbolašvuođain Norggas.

– Go prinseassa máhttá – de sihtat máhttá presideanta

– Galgat muitit ahte Märtha Louises ii lean lahkage seamma persovnnalaš sámegiel-dássi go Vibeke Larsenis lea. Presideanta han lea ieš muitalan ahte sus han lea muhtin muddui nu gohčoduvvon passiiva giella, dadjá Varsi.

Vibeke Larsen lea čilgen NRK:i ahte sus leat mánát geat leat sámegielhállit. Dasa lassin lohká duollet dálle sámi áviissaid ja neahttaartihkkaliid. Sámegielkurssa lea maid čađahan.

Ovdalgo Märtha Louise sárdnidasttii sámegillii, de lei gal ožžon viehka buori ja dárkilis veahki NRK Sámis. NRK Sápmi veahkehii prinseassa sihke teavsttain, hárjehallamiin ja mo galgá dadjat iešguđet sámegielsániid ja -cealkagiid.

– Ja go juo Märtha Louise nagada 20-sekunddasaš sártnáža ovdanbuktit sámegillii, de galggašii gal gáddit ahte sámediggepresideanta, geas lea buoret gielladássi go prinseassas, nagada gávcci minuhta hállat sámegiela jos oažžu veahki, oaivvilda NRK-kommentáhtor.

Oanehaš áigi

– In dal mun šaddan sámediggepresideantan dušše dan ođđajagisártni dihtii. Easka guhtta beaivve ovdal áigemeari sáddet sártni dohkkeheapmái, de fuobmájin dan. Dat lei njulgestaga menddo oanehaš áigi ahte lei vejolaš sárdnidit sámegillii, dadjá sámediggepresideanta.

– Árvvoštallen gal ovtta gaskkas osiid das sárdnidit sámegillii. Muhto in dovdan iehčan doarvái oadjebassan, iige lean mus veahkki dan dahkat, lasiha Vibeke Larsen.

Vuollelaš mánu geažes álget sámi 100-jagi ávvudoalut «Tråante 2017».

– Dalle lea gal mus buoret áigi, ja dalle lea mihttu juobage osiid sárdnidit sámegillii, dadjá Larsen.