Sávvet ávvudeami buktit eanet dieđu USA-sámiid birra

Boahtte jagi galgá olggosfárren Norggas Amerihkái čalmmustahttojuvvot, ja dát ávvudeapmi lea ovttasbargu dán guovtti riikka gaskkas.

1825:s borjjastii vuosttaš fanas Norggas mii fievrridii sin geat ohcaledje buoret eallima nuppe bealde ábi. Moaddelot jagi maŋŋil vulge maiddái máŋga sámi bearraša dohko.

Máŋggas eai goasse máhccan ruovtturiikii.

Poulsbo gávpot lea lahka stuorát gávpoga Seattle, Washington stádas. Doppe ássaba Earlene Hanson Clark ja su nieida Amanda Elaine.

Earlene diđii mánnán juo ahte su váhnemat Earl ja Norma leaba norgalaččaid maŋisboahttit, muhto de čájehuvvui ahte dá lea dušše oassi historjjás.

Eai diehtán sámi duogážis

Ollesolmmožin gávnnahii Earlene ahte su máttaráddjá Mikkel Anderson Baer, guhte fárrii Guovdageainnus Amerihkái sullii 1880:s, lei sápmelaš.

Earlene čállá iežas e-boasttas NRK:ii ahte olles su bearaš lea leamaš hui rámis dan rájes go fuomášedje ahte sin máttut ledje sápmelaččat.

Ja lea ge son gii viššalepmosit lea dutkan soga, ja gávnnahii ahte su eadni Norma lei sápmelaš.

Norma Hanson cokkai gávtti doaluide main lei sáhka Sámi dahje Norgga birra.

Ja 1995:s beasaiga soai isidiin dearvvahit gonagas Haralda ja dronnet Sonja go leigga almmolaš mátkkis Seattle-guovllus.

– Lea nu somá gullat ahte 2025 šaddá ávvujahki. Dát addá midjiide amerihkásápmelaččaide vejolašvuođa oahpásmuvvat ain eanet sámi kultuvrrain, ja vejolaččat oahpásmuvvat vel eanet fulkkiiguin, čállá Earlene iežas e-boasttas.

Olggosfárrejeaddji sápmelaččaid birra leat máŋggas muitalan. Okta girji mii ilmmai 2012:s muitala Tornensis bearraša birra geat orro Kanadas máŋga jagi.

Sávvá boktit nuoraid beroštumi

Earlene Hanson Clark lea iežas sáhkkiivuođain gávdnan ollu dieđuid iežas sámi ja norgga fulkkiid birra.

Dál sávvá son ahte Crossings 200, 200 jagi ávvudeapmi, dagaha ahte nuorat geardi sámi maŋisbohttiin Amerihkás álget ohcat iežaset máttuid historjjá.

– Ieš lean deaivvadan iežan fulkkiiguin sihke Guovdageainnus ja dáppe Poulsbo:s. Ja mun sávan ahte min nuorat dál beroštišgohtet oahppat eanet sámi kultuvrra birra, čállá Earlene Hanson Clark.

Galggašii fáddán skuvllas

Ávvujoavkku sámi lahttu lea Laila Susanne Vars. Son dat bearráigeahččá ahte maiddái sámi historjá šaddá oassin Crossings 200 ávvudemiin.

Vars dovdá ahte ávvudeapmi lea dehálaš, go dat addá nu ollu vejolašvuođaid oahpásmuvvat sámi olggosfárrema historjái, sihke Norggas ja Davvi-Amerihkás.

Son váillaha oahpahusa dán birra.

– Mun in dovdan nu ollu dán oasi sámi historjjás, ja lean vázzán ollu skuvllaid, muhto in leat goasse ožžon dieđuid dán birra, dadjá Laila Susanne Vars.

Ráhkkananbargguid bokte lea son oahppan mihá eanet, ja dál sávvá ahte sámi nuorat válddáše oahpu historjjás fágan. Go Sámis eai leat ollu historihkkárat.

Vars mielas lea leamaš somá gullat ahte ledje Amerihká eiseválddit mat ruhtadedje sápmelaččaid boahtima iežaset riikii. Ahte sápmelaččat galge oahpahit inuihtaide boazodoalu, bissehan dihte nealggi mii lei dalle doppe.

Son sávvá ahte dát ávvujahki dagaha ahte maiddái sápmelaččaid maŋisboahttit oahpaše eanet iežaset bearašhistorjjá.

Báikkálaš historjásearvvit, ásahusat ja eará searvvit galggaše lágidit doaluid gos olggosfárren lea fáddán, sávvá Vars.

Ja jus sámi bearrašiin leat boares govat, reivvet dahje áviisačállosat mat sáhttet leat miellagiddevaččat, de Laila Susanne Vars ávžžuha sin daid čájehit lagamus historjásearvái.

– Dát han lea váikkuhan min servodahkii dáppe ruovttus maid, go sii vulge. Dien beali livččii maid somá oažžut ovdán, movt sii geat báhce birgejedje, ja movt sii geat manne birgejedje amas eatnamiin, dadjá Vars.

NRK Sámi journalista Johs Kalvemo ráhkadii prográmma amerihkámiid birra mii sáddejuvvui NRK:s 1995 čavčča. Samene ...over there prográmmas oidnoba Earlene váhnemat Norma ja Earl, ja máŋga eará sámi maŋisboahttit.