– Mun sávan dearvvašvuođabargit váldet dán duođas

NRK Sápmi lea muitalan Ingá Máijá Sara 5-jahkásačča birra, guhte ii beassan váldit giellakártema eatnigillii, Romssa dearvvašvuođastašuvnnas. Doppe dáhtto dearvvašvuođabargit Sara rádjet sámegielhállama ruovttus.

Gielladiehtti Edit Bugge lea okta dan 54 diehttis geat leat čállán kronihka, mas sii moitet dearvvašvuođastašuvnna rávvagiid.

– Norggas lea geatnegasvuohta suddjet ja ovddidit sámegiela. Lea balddihahtti go dearvvašvuođastašuvdna čađaha giellaiskosa dárogillii go mánás lea sámegiella eatnigiellan, ja de vel ávžžuhit bearraša baicce dárustišgoahtit vai máná giella ovdánivčče.

Gielladiehttit oaivvildit ahte guovttegielat ja ovttagielat mánát eai sáhte čađahit seamma giellaiskosa.

– Buorre go duođas váldet ášši

Ingá Máijá Sara lea lihkolaš go ii guldalan Romssa dearvvašvuođabargiid go sii dáhtto su rádjet sámegielgeavaheami ruovttus, ja su mielas lea buorre go gielladiehttit leat ná duođas váldán ášši.

– Mu mielas lea buorre go gielladutkit leat duođaštan ahte lea riekta eatnigiela hállat, ja lea suorggahahtti go dearvvašvuođa bargit sáhttet iežaset jáhku vuođul addit boasttudieđuid.

– Mun sávan dearvvašvuođabargit váldet dán duođas ja dárkkistit iežaset rutiinnaid.

Ovtta oaivilis gielladutkiiguin

Tromssa gieldda mánáid ja bearaš ossodaga sekšuvdnajođiheaddji Anne Lium Berger dadjá ahte sii leat ovtta oaivilis gielladutkiiguin.

– Mii leat ovtta oaivil gielladutkin ahte mánáide lea buoremus ahte mánát hállet dan giela maid váhnemat máhttet buoremusat.

Berger lasiha ahte dearvvašvuođastašuvnnat Romssas fállet giellakártema dárogillii, muhto jus várohit giellaváttisvuođaid de sáhttet mánát geain lea dárbu giellakártema sámegilli oaččut, čujuhuvvot gieldda pedagogalaš psykologalaš bálvalussii.

Mii ferte dáhpáhuvvat vai giellakárten doaibmá sámegilli?

– Jus dat galgá leat vejolaš de gáibiduvvo ahte dearvvašvuođastašuvnnas lea sámegielat dearvvašvuođadivššár ja ahte mis leat resurssat dása, dadjá Berger.

Dárbbašit doarjaga

Gielladiehtti kronihka ulbmil lea veahkehit eahpesihkkaris váhnemiid go ožžot diekkár heajos ráđiid maid Inga Máijá vásihii oažžut, lohká Bugge.

Son muitala maid ahte sámi mánát dárbbašit doarjaga sámegielas, ja sis lea maid vuoigatvuohta dasa.

Man dehálaš lea din oaivil áššis dearvvašvuođastašuvdnii?

– Mun jáhkán dat lea hui dehálaš, danin go doppe deaivvadit váhnemiiguin árrat, ja váhnemat vurdet ahte sii ožžot fágalaš ođasmahtton ráđiid. Sii han háliidit iežaset mánnái dan buot buoremusa, lohká Bugge.

Gielladiehtti deattuha ahte mánáide ii leat váttis oahppat gielaid, ja go geahččaladdá mánáid buot gielain maid sii máhttet, de čájehuvvo ahte ii leat erohus ovtta- ja máŋggagielagiid gaskkas.

– Dalle ii leat sáhka maŋŋonan giellaovdáneamis, muhto baicce giellamáhtus. Go geahččá buot beliid, de ii leat guovttegielagiid giella heajut iige maŋŋonan ovdáneamis.