Kártadoaimmahat lea ain smiehttamin sáhttet go dohkkehit Oslove
Kártadoaimmahat lea ain guorahallamin sáhttá go Oslove dohkkehuvvot Norgga oaivegávpoga almmolaš sámi namman.
Gieskat lea Kártadoaimmahat mieđihan ahte gielda dattetge lea ožžon formálalaš neavvaga sámi báikenammanevvohagas, nugo báikenammaláhka eaktuda.
Álggos čuoččuhedje ahte gielda ii lean ožžon formálalaš fágalaš rávvagiid Oslove nammii, go ovttajienalaš gávpotstivra dohkkehii nama juovlamánus, muhto leat dál dies rievdadan oainnu.
Dattetge ii leat Kártadoaimmahat vel gearggus dohkkehit Oslove almmolaš gávpot namman. Sii leat eará beliid ges dán áššis guorahallamin.
«Go juo Oslove lea máttasámi namma mii lea válljejuvvon gávpoga námmán olggobealde máttasámi ássanguovllu, de fertejit sii guorahallat rihkku go dát mearrádus báikenammalága goalmmát páragráfa», čállá Kártadoaimmahat gildii.
Oslo gávpotráđis vástidit NRK:ii ahte sii dál vuorddašit ođđa vástádusa Kártadoaimmahagas.
Kártadoaimmahat dat hálddaša Norgga almmolaš báikenammaregistara. Registaris leat Norgga báikenamat mat leat almmolaččat dohkkehuvvon.
Oslo gielda sáddii ođđajagis reivve Kártadoaimmahahkii, gos almmuhedje ahte sii leat mearridan gávpogii sámi nama, Oslove.
Das maŋŋá dat leat gielda ja Kártadoaimmahat čálašan reivviid ovddos maŋos, go Kártadoaimmahaga mielas leat bealit maid ferte čielggadit ovdalgo nama dohkkehit.
Sámi báikenammanevvohaga mielas ii leat heivvolaš Oslove geavahit oaivegávpoga sámi namman. Sii čujuhit earret eará dasa ahte namma ii čuovo máttasámi riektačállima, ja ahte Oslove sáni birra leat unnán gáldut.
Sámi organisašuvnnat Oslos gal oaivvildit ahte Oslove sátni berre dohkkehuvvot, go organisašuvnnat ja ásahusat dál geavahit sáni. Sin mielas gávdnojit maid doarvái čálalaš gáldut Oslove sáni geavaheamis.
