Ruvkebázahus leavvan Canadas

Hazeltine Creeka veaike- ja golleruvkkis lea golgan ruvkebázahus mii dál leavvá Cariboo guovllus British Columbias.

Leavvan viidát

Badjelaš njeallje miljárdda lihttera ruvkebázahus lea leavvan jogaide ja jávrriide Canadas. Dát lea seamma ollu go 2000 olympia vuojadan basseaŋŋa.

Canada eiseváldit leat dál gieldán badjelaš 300 dálu geavaheames čázi. Guovllu olbmot eai sáhte juhkat, vuojadit dahje geavahit čázi málesteapmái.

Báikki olbmot gohčodit dán stuorra roassun lundui ja Canada eiseváldit leat dál ohcamin siva manin ná lea geavvan. Eiseváldit balahit ahte bázahusas sáhttet leat mirkot.

Lea CBC News British Columbias gii dieđihii dán ášši.

Sámis maid leat ruvkedoaimmat. Muhtin guovlluin leat jo sajáduvvon, ja eanet sajiide leat pláneme.

–Jurdagat manne min guovlluide

Boazoeaiggát Isak Mathis Triumf muitala ahte su jurdagat manne Biedjovággái go gulai mo ruvkebázahusat leat leavvan British Columbias.

Triumf gullá Ábborášša orohahkii, gosa Arctic Gold lei ohcan lobi álggahit veaike- ja golleruvkki Biedjovággái.

Ovdalaš juovllaid mearridii suohkanstivra hilgut Arctic Gold ohcama váikkuhusguorahallamii ja loahpahedje ruvkeásaheami Biedjovággái.

–Livčče sáhttit dáppe geavvat

Doaivvut go ahte Biedjovákkis livčče maid sáhttit ná geavvat?
– Manne bat ii. Nie gal sáhttá geavvat vaikko gos.

Triumf muitala ahte son olles áiggi balai justte dákkár dáhpáhusain, go lei hupmu álggahit fas ruvkki Biedjovággái.

Biedjovággi lea 760 mehter badjel meara ja lea okta dain alimus čohkain Guovdageainnu suohkanis.

– Biedjovággi lea dego várrečohka gos bázahusat sáhttet leavvat viidát. Biedjovággi lea čáhcesuohpagis ja doppe leavašii sihke Ráisa-johkii ja Stuorrajávrri-čázádahkii jus geavašii seamma láhkai go Canadas.

Álo ballu

Vaikke ruvkedoaimmat heaittihuvvo Biedjovákkis 1993:s, de muitala Triumf ahte sis ain lea ballu ahte dohko leat mirkobázahusat báhcán ovddit doaimmaid maŋŋel.

– Eat mii dieđe mii dohko lea báhcán. Go áigo ruvkki fas álggahit, de vikkaimet oaččut diehtit leago mihkkege dohko guđđojuvvon. Dan ii háliidan oktage ruvkefitnodagas midjiide muitalit, dadjá Triumf.

Son čilge ahte sin eallin ja birgejupmi lea boazu ja Triumf oaivvilda ahte sidjiide livčče stuorra roassu jus mirkot leavaše Biedjovákkis.

Surgadis dáhpáhus

Roy Anders Karlsen jođiiha ja eaiggáda Guovdageainnu fitnodaga Arctic Drilling AS. Fitnodat bohkká minerálaid maŋis.

Su mielas lea surgat gullát mii Canadas lea geavvan.

– Lihkohisvuođat sáhttet álo geavvat ja justte danin leat ge Norggas mihá eanet gáibádusat sihkarvuhtii go gostege eará sájis máilmmis.

Karlsen muitala ahte dákkár dáhpáhusat dagahit ahte Arctic Drilling váldá hui duođas sihkarvuođa sin prošeavttain.

- Mii bohkat minerálaid maŋis, eat ge leat njuolgut ruvkedoaimmas, muhto jus livčče Biedjovággái álggahuvvon ruvkii, de livččiimet diehttelasat hui duođalaččat bargan ahte ná ii geavašii, dadjá Karlsen.

Lihkohisvuohta čájeha váralašvuođa

Doaibmi sámediggepresideantta Thomas Åhrena mielas lea sihke šállošahtti ja ilgat go ruvkebázahusat leat leavvan ná viidát Canadas.

Son váruha ja bállá ahte Sámis maid sáhttá sullasaš lihkohisvuođat geavvat.

- Dákkár dáhpáhusat čájehit ruvkedoaimmaid váralašvuođa, beroškeahttá man sihkkariin navdet ovdagihtii, dadjá Åhren.

Åhren fuolastuvvá go eanet aht’ eanet ruvkkiid háliidit ásahit sámi guovlluide.

Son dadjá ahte dađi eanet ruvkedoaimmat bohtet Sápmái, dasto eanet jáhkehahtti lea ahte dáppe maid sáhttet geavvat lihkohisvuođat mat nuoskidit luonddu.

– Čájehuvvo maid ahte álgoálbmogat dat šaddet gillát dákkár dáhpáhusain. Sii han ellet luonddus ja šaddet dovdat makkár váikkuhusat nuoskideames lea.

Åhren navdá leat dušše áiggi duohken ovdal go Sámis maid sáhttá geavvat sullasaš lihkohisvuohta.