Les på norsk.

– Son lihkada čábbát bajás iežas Klæbo-teknihkain.

– Lea erenomáš oaidnit man jođánit Klæbo johttá dáinna teknihkain doppe.

Nu čilgiiga NRK čuoiganáššedovdi Torgeir Bjørn ja kommentáhtor Jann Post dan dovddus Klæbo-čuoigama 2017 MM-gilvvuin.

Beaktilis ja jođánis, muhto ii nu erenoamáš estehtalaš, stiila bijai johtui Troandinlačča karrieara. Stiila lei erenoamáš ja earálágan das maid makkárge eará čuoigi lei dahkan ovdal su.

Vai?

Lei go nu ahte ovdal go Klæbo-gakcun de lei sáme-gakcun?

– Sápmelaččat ledje dovdosat das ahte dego vihke sabehiiguin. Dat lei erenoamáš buorre sin teknihkas, ja lea juoga mii lea boahtán maid ruovttoluotta. Das leat čielga paralleallat Klæboin, cealká valástallanhistorihkkár Isak Lidström, gii lea čállán sámi čuoiganhistorjjá birra Ruoŧas.

Son oaivvilda ahte Klæbo-gakcun muittuha stiila birra man ovddas sápmelaččat ledje dovdosat 1800-logu loahpas ja 1900-logu álggus. Son geassá ovdan konkrehta ovdamearkka:

– Okta čuoigamiin masa liikon buoremusat lea Vasaloppet 1929, go Johan Abram Persson vuittii. Son lei sápmelaš guolásteaddji Árjepluovves eret. Ii son lean mihkke oiddot gilvaleddjiid gaskkas, muhto lohke ahte Persson beaktilit dego viegai sabehiiguin, dan bottu go ruovttuoiddot Anders Strøm čuoiggai siivvudebbo. Muhto čájehuvvui ahte Perssona čuoiganstiila vustolagas lei gánnáhahtti go son vuittii ge čuoigamiid.

Nu ahte «sáme-gakcun» soaitá ođđasit fuomášuvvon Klæbo-gakcuma hámis?

Dan birra sáhtát gullat eambbo dás:

Stella gierdevašvuohta

Okta dain gii guoddá sámi árbbi valáštallámis lea Stella Heim, gii vázzá báhčinčuoigan oahpposuorggis Norgga Váldovaláštallangymnásas (NTG) Romssas.

Go son bovdii konfirmašuvdnadoaluide, de lei dehálaš sutnje čájehit ráhkisvuođa báhčinčuoigamii ja sámi duogážii.

– Eatnašat leat govvidan dakkár govaid bunádain. Muhto mus lei baicca gákti badjelasas. Lei somá dien rievdadit veaháš, lohká 16-jahkásaš.

Muhto dat mii orui imašlaš kombinašuvdna, lea gusto lahka čadnojuvvon. Go áššedovdit meidnejit ahte báhčinčuoigan áđđestallá sápmelaččaid gumpebivddu.

– Bivddedettiin geavahedje muhtomin guokte soappi. Dalle lei váldosoabbi sáiti ja veahkkesoabbi gis dávgi. Goappašat biergasiin ledje biikkat ja geavrrit, čállá lektor Hartvig Birkely, gii lea lohkan sámi čuoiganhistorjjá. Su gávdnosiid birra sáhtát lohkat eambbo ášši vuolimuččas.

Lidström čujuha dasa ahte juste dán oaidná Ruoŧa čuoigansearvvi logos.

– Die lea nappo sápmelaš gii bivdá gumppe sáitesoppiin, muitala valáštallanhistorihkkár.

Stellai lea dehálaš čájehit identitehtas:

– Olusat eai dieđe dáruiduhttima birra, ja ahte sámegiella gohčoduvvui romes giellan ja nu ain. Muhto dat lea rievdan dál maŋemus áiggiid. Dat han lea oalle fiinna giella ja dan ferte váldit atnui, go dat han lea dan veara. Nu ahte mun lean hui rámis sápmelaš 2024:s.

– Manin don hommet báhčinčuoigamiin?

– Báhčinčuoigan lea hui moalkás valáštallan. Dat lea hui gáibideaddji mentálalaččat. Don hástalat iežat vuos čuoigat teknihkalaččat bures láhtus, ja de fas rievdadat jurdagiid oalát go galggat báhčit daid vihtta dielkkuid. Liikon hui bures dasa, ahte leat guokte sierralágan diŋgga mat ovttastuvvojit nubbi nuppiin.

Muhto 16-jahkásaččas ii leat hoahppu šaddat buoremusaid searvái jođáneamos lági mielde, ja oaivvilda ahte lea sámi árbejuvvon attáldat mii veahkeha su.

– Eadni gal lohká ahte lea dehálaš leat gierdavaš ja duođaid geavahit áiggi ii ge hohpohallat ovdánemiin, go dat han gal boahtá. Loahpas oaidná ahte dát lea duođaid «paid off».

Stella oaivvilda ahte ovdagáddu das ahte sápmelaččat eai hohpohala lea duohta.

– Mii han diehtit ahte sápmelaččat dávjá leat maŋŋonan, go eai sii hohpohala.

– Movt dat lea ovdamunni?

– Leat ollugat geain dieđan leat issorasat hušša ja geat hárjehallet garrasit ja guhká dušše danin vai birgejit bures vuosttaš geahččaleamis, muhto mun válddán dan hui gulul ja njozet, ja mun vávján olu buoret ovdáneami go sii geat hohpohallet. Nu ahte jáhkán gal ahte lea hui buorre go lea hui gierdavaš dáinna áššiin.

Dieinna lágiin dovdá Stella ahte son lea váldán mielde iežas sámi bajásšaddama valáštallamii.

– Muhto man ollu máhtát don sámi čuoiganhistorjjá birra?

– Lean mun gal veháš gullan, muhto in dovdda ahte dat gal lea doarvái. Dieđán sápmelaččat ledje vuosttažat geat čuige, muhto mu mielas ii gula doarvái historjjá birra.

«Dážat leat riegádan sabehiiguin»

Muhto arkeologalaš gávdnosiid ja čálalaš gálduid mielde orru ollu čujuheame dasa ahte sámit ledje vuosttažat Davviriikkain geat čuige. Gosii 100 proseantta buot Norgga ovdahistorjjálaš sabehiin leat gávdnon árbevirolaš sámi guovlluin.

Sámegielain lea maid čuoigat sierra vearba. Earret eará «joejkedh» máttasámegillii, «tjuojggat» julevsámegillii ja «čuõiggâd» nuortalašgillii. Árvvoštallojuvvo ahte vearbbat leat gaskal 6000 ja 8000 jagi boarrásat.

Sámiin lea ge guhkes čuoiganhistorjá, muhto mainna lágiin dan sáhttá čatnat ođđaáigásaš čuoigangilvvuide?

Okta gii sáhttá addit vástádusa dán gažaldahkii lea valáštallanhistorihkkár Helge Christian Pedersen, guhte lea oahpaheaddjin UiT Norgga árktalaš universitehtas ja lea dutkan Davvi-Norgga čuoiganhistorjjá.

– Lea go nu ahte čuoiganvaláštallan Norggas hutkojuvvui go borgárvuohta Oslos ja Sis-Telemárkku boanddat deaivvadedje? Vai hutke go dan seammás máŋgga sajis Norggas?, jearrá Pedersen.

Go Norgga vuosttaš siviila čuoigamat eai lágiduvvon Østlánddas, muhto Romssas 1843:s.

– Lei rabas bovdehus buot dievdduide boahtit gilvalit. Aviissaid čállojuvvon dieđuid vuođul ii oro leame nu ahte ledje vuosttaš čuoigamat mat lágiduvvojedje. Tromsø Stiftstidende dieđuid mielde, mii refererii čuoigamiid, de lei okta kvena bárdni, gii váccii suvddároahpu Romssas, gii vuittii gilvvu.

Ja lei ge juoga erenoamáš kveanaid ja sámiid biergasiin ja teknihkain, mii dagahii ahte sii časkke dážaid.

– Lea čállon ahte son čuoiggai guvttiin soppiin. Dat lei dalle jo dábálaš vuohki čuoigat, sihke kveanaid ja sápmelaččaid gaskkas, nie go mii dán áigge ge dahkat. Dážaid gaskkas lei dábáleabbo čuoigat dušše ovttain soppiin.

Ii dás ge govviduvvon sápmelaččaid čuoiganstiila erenoamáš estehtalažžan, muhto beaktilin.

– Sámi čuoiganteknihkka lei jođán. Sii čuige iešguđet eará vugiin, justa danin go sis ledje earálágan sabehat, čilge Pedersen.

Klassihkalaš ja friddjastiila

Ruoŧas rámpojuvvojedje sámit guhká iežaset diagonálateknihka dihte, muitala Lidström:

– Dát energiijabeaktilis diagonálateknihkka maid mii odne dovdat, dan vuosttažettiin sámit hálddašedje čábbát. Sii ledje bagadussan dasa movt galggai čuoigat Ruoŧas. Dat lei diagonálateknihkka man áigo áđđestallat loahpageahčen 1800-logu. Olmmoš atná árvvus máŋggabealatvuođa, ahte atná buot dehkiid ja rumašlahtuid.

– Ahte mis lea klassihkalaš stiila ja friddjastiila, lea mearkan das ahte lea álo gávdnon gičču árbevieru ja ođasmahttima gaskkas. Muđui livččii klassihkalaš stiila jávkan oalát, go friddjastiilla čuoigan lea mealgat jođáneabbo, lohká ruoŧŧelaš.

Dát beakkán friddjastiila, luisten, šattai oassin čuoigangilvvohallamis 70-/80-logus. Lidström oaivvilda ahte luistenčuoigan lea seamma boaris go ieža sabehat:

– Dan vuohtát sabehiin ovdal gilvočuoigamiid, ahte dávjá čuige ovtta hui guhkes sabehiin, ja ovtta oaneheabbo sabehiin. Guhkes sabet manai dušše dan guvlui go ledjet čuoigamiin, ja de čievččastit leahtu oaneheabbo sabehiin. Lea oalle seammalágan go álgo luistenteknihkka, go okta sabet bisui láhtus ja de čievččastit nuppi sabehiin.

– Čuoigan addá rámisvuođa

Čuoiganvaláštallan lea Norgga našunála valáštallan, ja soaitá juste danne valáštallama sámi váikkuhusat eai leat ožžon dan saji maid dat ánssášit historjágirjjiin?

Stella lea ožžon inspirašuvnna go lea gullan dutkis sámiid váikkuhusaid birra dálá čuoiganvaláštallamiidda:

– In diehtán olu ovddeš historjjá birra, muhto dál go gulan ahte leat sápmelaččat geat leat hutkan iešguđetlágan teknihkaid ja sabehiid, de boađán várra jurddašallat ahte čuoigan duođaid addá rámisvuođa. Dan in leat goit ovdal jurddašan.