NRK Meny
Normal

Sáhttet massit sáme- ja etnomusihkkaguovddáža

Kárášjogas leat 1991 rájes plánen sámi ja etnomusihkkaguovddáža. Dál sáhttet dán massit Tromsii.

Johan Vasara
Foto: Dan Robert Larsen / NRK

-Romsa lea dál juo guovddáš báiki sámi dáiddáriidda ja musihkkáriidda. Dat lea guhká leamaš čoahkkananbáikin sámiide ja sámi musihkkariidda. Sámi- ja etnomusihkkaguovddáš Kárášjohkii lea iešalddes buorre jurdda, muhto prošeakta ii lea ovdánan maŋemuš jagiid. Dalle ii leat imaš ahte eará guovllu musihkkárat háliidit ovddidit dán ášši, lohká sámediggeáirras Johan Vasara (Bb).

Bargiidbellodaga sámediggejoavku evttohii mannan vahku dievasčoahkkimis ahte sámemusihkka gealboguovddáš ásahuvvo Romsii.

2009:s juolludii Sámediggi 300.000 ruvnnu Kárášjoga sámi- ja etnomusihkkaguovddáža plánemii. Dalle lei Bargiidbellodat Sámedikki njunnošis, muhto dál lea bellodat molsun oainnu.
-Lea dehálaš muitit ahte jurdda ásahit dán guovddáža Romsii lea boahtán musihkkáriin. Eai leat gieldda politihkkárat eaige eará politihkkárat, geat leat vuolggahan dán jurdaga. Mun jáhkán ahte musihkkárat ieža oidnet ahte lea ovdamunni ásahit sámi musihkkaguovddáža Romsii, čilge Vasara.


– Ila unnán lea dáhpáhuvvan

Henrik Olsen
Foto: Dan Robert Larsen / NRK

Kárášjoga sámi- ja etnomusihkkaguovddáš plánegohte 1991:s. Dan maŋŋil leat máŋggat prošeaktaraporttat dahkkon. Muhto ii leat vel ovddiduvvon ruhtaohcamuš Sámediggái guovddáža ásaheami várás.
Sámediggeráđi lahttu ja NSR áirras Henrik Olsena mielas leat Kárášjogas ilá guhká ádjánan plánenbargguiguin.
-Mii oaidnit ahte leat ádjánan ilá guhká ovdánahttit dán prošeavtta. Lea dehálaš ahte bohtosat maid oidnojit go ovddidit dákkár áššiid, lohká Olsen.
Kárášjoga gieldda sátnejođiheaddji Anne Torild Eriksen Balto (Gb) mieđiha ahte sii leat menddo guhká ádjánan plánet.
-Dál lea gielddastivra ásahan bargojoavkku, mii galgá bargat viidáseappot prošeavttain. Dál galgá dát bargu mannat jođáneappot go dán rádjai lea dahkan, dadjá Balto.

Anne Toril Eriksen Balto
Foto: Dan Robert Larsen / NRK

Sátnejođiheaddji oaivvilda lunddolažžan ásahit etnomusihkkaguovddáža Kárášjohkii.
-Lea dehálaš muitit ahte mii leat dahkan vuđolaš plánenbarggu. Danin ii leat buorre go dás šaddá ságastallan gosa musihkkaguovddáš galgá ásahuvvot. Kárášjohka lea vuolggahan dán jurdaga ja mis lea maid dáhttu ásahit guovddáža deike. Jus eará sadjái ásahuvvo, de leat ollu ruđaid bidjan duššái, lohká Anne Toril Eriksen Balto.


– Ii vejolaš ásahit guokte sámi musihkkaguovddáža


Sissel Gaup jođiha Kárášjoga Sámi- ja etnomusihkkaguovddáža ásahanjoavkku, son gal ii oainne vejolažžan cegget guokte sámi musihkkaguovddáža.

Sissel Gaup
Foto: Gudrun E. Linfi Sámi Nisson Forum

-Lea veadjemeahttun smávva sámi servodagažii ásahit guokte musihkkagealboguovddáža. Dat gal lea čielggas. Danin vuorddán ahte Sámediggi vuoruha Kárášjoga sámi- ja etnomusihkkaguovddáža ásaheami. NSR han lea válgaprográmmastis lohpidan ásahit etnomusihkkaguovddáža Kárášjohkii dán válgaáigodagas, ákkastallá Gaup.


Maŋŋil go Bargiidbellodaga sámediggejoavku mannan vahku Sámedikki dievasčoahkkimis ovddidii árvalusa ásahit sámi musihkka gealboguovddáža Romsii, de deaivvadii Kárášjoga Sáme- ja etnomusihkkaguovddáža ásahanbargojoavku Sámediggeráđiin.


-Mis lei čoahkkin singuin ja ávžžuheimmet sin bargat viidáseappot áššiin ja maid gulahallat sámi musihkkabirrasiiguin. Dainna lágiin sáhttá jođáneamos lági mielde duohtandahkat prošeavtta, čilge sámediggeráđđelahttu Henrik Olsen.

Árvaluvvojit guokte musihkkaguovddáža

Dál sáhttá dáhpáhuvvat nu ahte guokte Sámi musihkkaguovddáža ovddidit doarjjaohcamuša Sámediggái. Badjel 20 jagi plánejuvvon sámi- ja etnomusihkkaguovddáš Kárášjohkii, ja mannan vahku árvaluvvon Sámi musihkkagealboguovddáš Romsii.
-Jus dát guokte ohcamuša bohtet sullii seammá áiggi, de mii árvvoštallat daid vuostálaga. Dalle fertet geahččat ja vihkkedallat goappašiid guovddážiidmihtuid ja doaimmaid, lohká Olsen.