Hopp til innhold

Dáhttu sámi buohccidivššároahppu

Sámi buohccidivššároahppu ovddeš prošeaktajođiheaddji bivdá eiseválddiid ásahit fas oahpahusa.

Čájáhusgovva buohccidivššárat

Čájáhusgovva

Foto: Åse Karin Hansen / NRK

– Mon in jáhke ahte dálá oahppuásahusat nákcejit addit dan máhttu maid dárbbaša sámi buhcciiguin bargat, lohká Berit Bongo.

GULDAL: Váillahit buohccidivššároahppu

Buorre čoavddus

Berit Bongo jođihi Finnmárkku allaskuvlla ja Sámi allaskuvlla oktasaš sámi buohccidivššároahpahusa, mii lei 1995 rájes ja loahpahuvvui 2001.

22 sámi studeantta válde oahppu dalá buohccidivššároahpahusas.

Norgga ráđđehus hálida dál skuvlegoahttit sámi dearvvašvuođabargiid, go lea stuorra dárbu eambbo bargiide, logai dearvvašvuođaministtar árat dán vahkkus.

– Dát sáhttá leat dat buoremus čoavddus dán áššis, oaivvilda Berit Bongo, gii lea Finnmárkku allaskuvlla lektor.

– Son hástala eiseválddiid

NSR jođiheaddji ja presideanttaevttohas Aili Keskitalo maid lohká ahte buoremus čoavddus sámi pasieanttaide livččii bidjat ođđásit johtui sámi buohccedivššároahpu.

– Mon hástalan dál eiseválddiid ja allaskuvllaid álggahit fas diekkár prošeavttaid mat leat leamaš, go dat buvttašii bargiid mat váilot dearvvašvuođaásahusain, jurddaša Keskitalo.

Sámi birrasis oahppu

Berit Bongo lohká stuorra ovdamunni sámi buohccidivššáriin sámi birrasis fitnet oahpahusa, go ollu studeanttat geat eará guovlluin váldet diekkár oahpahusa, eai fitne kultuvraipmárdusa ja oainne sámi buhcciid dárbbuid.

Aili Keskitalo oaidná Sámi allaskuvlla ja Finnmárku allaskuvla rievttes ásáhusat dákkár buohccedivššaroahpu lagideapmai.

– Sii leat ovdal dan nákcen ja sihkkarit sáhttet maiddái dál álggahit dan čađahit, jos doarjaga fitnejit, loahpaha Keskitalo.

Korte nyheter

  • Heaittihit davvisámegiel gáiddusoahpahusa

    Máttasámi máhttoguovddáš Aarbortes Nordlánddas heaitá addimis gáiddusoahppu davvisámegielagiidda.

    Máhttoguovddáš lea stáhtalaš, ja Oahpahusdirektoráhtta lea mearridan baicce bidjat eambbo deattu mátta- ja julevsámegiela oahpahussii, nu mo guovddáža bargogohččun lea, ja lea leamaš dan rájes go ásahuvvui 2017:is, dadjá Oahppodirektoráhtta ossodathoavda Hilde Austad.

    Dán leat váhnemat lossadit váldán, gulat Veaigesáddagis.

    Hilde Austad
    Foto: HANS VOLD HUSUM
  • Ruovttuguovlu divrras sámenieiddaide

    Báikkálaš historjá, bearaš ja ruovttuguovlu lea dehálaš sámeguovllu nieiddaide. Nu čájeha váras dutkamuš, man filosofiijamagisttar Helena Ristaniemi lea dáhkan. 12 nieidda Suoma sámeguovlluin serve dutkamuššii. Dutkamuš dárkkistuvvui Oulu universitehtas bearjadaga. Dan dieđiha Yle Sápmi.

    Ristaniemi dadjá ahte ruovttuguovlu lea divrras nieiddaide, ja sii dovdet bures guovllu historjjá. Sámenieiddat smihttetge, go válljejit oahppu, ahte beasašit ruovttuguovllustis eallit boahtteáiggis.

  • Kárášjoga eatnamiid diggeášši loahpahuvvon

    Meahcceduopmostuolu diggeášši Kárášjoga eatnamiid hárrái lea loahpahuvvon. Golbma vahkku leat lágastallan.

    15.000 siiddu áššebáhpárat leat ovddiduvvon Meahcceduopmostullui ja olu vihtanat leat leamaš čilgemin dan golmma beali ovddas, geat leat ođđajagimánu ovccát beaivve rájes lágastallan.

    Justa goas Meahcceduopmostuollu buktá iežas cealkámuša dán diggeáššis ii leat vel sihkar, muhto dat ii šatta gal ovdal beassážiid, dadje dikkis go loahpahedje diggeášši.

    Finnmárkokommišuvnna eanetlohku almmuhii 2019;is ahte Kárášjohka gullá báikkálaš olbmuide ja dasa eai lean Finnmárkkuopmodat (FeFo) ovtta oaivilis. Nu manai ge ášši Meahcceduopmostullui gos dál leat golbma vahkku lágastallan.

    Les saken på norsk.