Ášši doaimmha Thoralf Bato
Ášši doaimmaha Thoralf Balto
Ollugat ledje boahttán Gilivuona kaijja ala geahččat go Hurtigruten dollii fávlái Finnkirka čuovggaid cahkkehit vuossareahket. Ráikko Niillasa Áilu lei okta dain 300 olbmos geat ledje beassan mielde vásihit dan stuorra dáhppáhusa.
Dološ sámi oaffarbáiki
Finnkirka lea dološ sámi oaffarbáiki dasttán olggobeale Gilivuona. Finnkirka lea luonddubákti mearragáttis masa dál leat bidjan čuovggaid. Dán luonddubáktái dat Hurtigruten cahkkeha čuovgga álo go dan miettá johtá.
Mearrasámiid dovdomearka
Davvesiidda sátnejođiheaddji dajai doaluid oktavuođas iežas ságastallamis ahte dát bákti dáidá mearkkašit olu gieldda ássiide. Bákti lea dovdomearkan fatnasiide mat johtet meaddil, ja bákti lea maid dološ mearrasámiid oaffarbákti.
Ollugat livčče hálidan Hurtigrutena mielde
Ollugat livčče hálidan Hurtigruten mielde, muhto eai beassan. Nu eai beassan buohkat vásihit dan stuorra dáhppáhusa. Okta sis lei Roy Bjørnar Angell. Son jáhkká Finnkirka čuovgga dahkat váikkuhit dasa ahte matkošteaddjit fuomášit sin guovllu ja jáhkká maid turisttaealáhusa dáinna ovdánit.
Bargan prošeavttain máŋga jagi
Jan Olav Evensen lea golbma jagi bargan dáinna FInnkirka AS prošeavttain, mii lea ovttas bargu Hurtigruteniin. Son lea giitevaš gieldda ássiide geat leat dorjon sin dáinna bargguin. Ganjal čálmmiiguin lohká iežas dál veahá geahpehan. Dál lea son movtta, vaikke maŋimuš tiimmuid lea son leamaš veaháš balus ja čelgi vel lea galmmistan. Muhto bures dat lea mannan.
