NRK Meny
Normal

Gii sáhttá «árbet» váhnemiid boazodoalu?

Vieljažagat leaba mánnávuođa rájes bargan seamma barggu. Muhto dušše nubbi sáhttá gohčodit iežas boazodoallin, nubbi ges dušše reaŋgan.

Per Thomas og Lars Ante Oskal fôrer reinsdyr på Kletten.

II LEAT SADJI BUOHKAIDE: Per Thomas ja Lars Ante Oskal leaba guođoheamen bohccuid. Sudno mielas galggašedje buot boazodoallonuorat geat háliidit, oažžut sierra siidaoasi. Muhto ii leat sadji buohkaide.

Foto: Harry Johansen / NRK

– Dá lea maid máhtán. In ge dieđe mo manašii jus de fáhkkestaga gárttašin bargat kantuvrras gávccis njealji rádjai, čilge Per Thomas Oskal (24).

Per Thomas Oskal gjeter reinsdyr

DEHÁLAŠ SÁGASTALLAN: Lea dehálaš rahpasit ságastit mot buolvvaidmolsašupmi galgá čađahuvvot. Muđui lea váttis gávdnat govttolaš čovdosiid, lohká Per Thomas Oskal guhte lea maid Norgga Boazosámiid Riikkasearvvi nuoraidlávdegotti jođiheaddji.

Foto: Nils Henrik Måsø / NRK

Mii deaivvadat suinna Geađggesvárddus Ráisavuonas gos son ovttas vieljažiiguin lea guođoheamen bohccuid.

Go Per Thomasis ii leat sierra doallu, de son dássážii lea leamaš dušše áhčis reaŋga.

– Ovtta láhkái sáhttá nie lohkat, himiha Per Thomas.

Sii leat njeallje vieljaža. Muhto dušše guovttis leaba ožžon sierra doalu - nu gohčoduvvon siidaoasi. Orohahkii Ii leat šat sadji ásahit eambbo doaluid.

John Mathis Oskal, Per Thomas Oskal og Lars Ante Oskal gjeter reinsdyr på Kletten i Sørreisa.

RIKKES EALLIN: Vieljažat John Mathis, Per Thomas ja Lars Ante Oskal lohket sis lea rikkes eallin eai ge hálit massit dan. Dálvvi áiggi leat ollu meahcis guođoheamen bohccuid. Astoáiggis ges buvttadit biergobuktagiid iežaset Hjerttind Rein nammasaš njuovahagas, ja vuovdalit daid gávppiide ja eará borramušbáikkiide.

Foto: Nils Hernik Måsø / NRK

Dál Per Thomas doaivu beassat váldit badjelasas váhnemiid doalu go soai mannaba ealáhahkii. Muhto dalle ferte gilvalit vieljain geas maid váilo sierra doallu.

– Váttis mearridit

Áhčči Per Mathis dovddasta ahte ii leat nu álki mearridit goabbá galgá beassat váldit badjelasas váhnemiid doalu.

– Soaitá mii čoavdit dan láhkai ahte beassaba juohkit doalu, čilge áhčči.

Ja lasihastá:

– Dieđán ahte olu váhnemiidda sáhttá leat hui stuorra hástalus - muhtumin maid veadjemeahttun - mearridit geasa doallu galgá mannat ja mii galgá deattuhuvvot, Per Mathis lohká.

Muhto sin orohat gal lea hui dihtomielalaččat geahččalan čáhkket saji nuoraide.

– Nuorat lea min boahtteáigi, Per Mathis lohká.

– Stuorra noađđi váhnemiidda

Per Mathis Oskal fôrer reinsdyr/ Per Mathis Oskal biebmá bohccuid

STUORRA HÁSTALUS: – Ii dáidde buot váhnemiidda seamma álki mearridit guđemuš manná galgá beassat váldit badjelasas váhnhemiid doalu, ja guhte galgá nordašuvvat olggos, lohká njealjemáná áhčči Per Mathis Oskal.

Foto: Nils Henrik Måsø / NRK

Finnmárkku boazodoallodirektevra Trond Aarseth duođašta ahte eanáš geardde buolvvaidmolsašupmi menestuvvá bures.

Muhto muhtumiidda sáhttá leat maid stuorra noađđin ja maiddái riiddu gaskaoapmi. Manne son dušše su viellja - iige son – galgá oažžut doalu, sáhttet eará mánát imaštallat, muitala Aarseth.

Son navdá olbmuid unnán ságastit dáid áššiid birra almmolašvuođas dan geažil go dat leat bearrašiid siskkáldas áššit.

Dušše ovttas lea doaibmalohpi

Boazodoallu jođihuvvo dábálaččat de go bearašfitnodat, muhto gos dušše ovttas lea sierra doaibmalohpi (konsešuvdna) jođihit boazodoalu.

Norggas leat guokte vuogi mo sáhttá oažžut sierra doalu/siidaoasi.

Dábálaš vuohki lea váldit badjelasas váhnemiid doalu, go soai báhciba ealáhahkii.

Geasa dat manná mearrida siidaoasi jođiheaddji, muhto dalle galgá leat oassálastán siidaoasi doalus unnimusat golbma jagi.

Trond Aarseth leser dokument

RÁVVE VÁHNEMIID: – Bearrašat berrejit mearridit nu árrat go vejolaš guđemuš mánná galgá váldit badjelasas váhnemiid doalu. Dalle mánát dihtet makkár boahtteáigi sis leat, ja besset ráhkkanišgoahtit dasa. Dat addá oadjebasvuođa buohkaide, oaivvilda boazodoallodirektevra Trond Aarseth.

Foto: Harry Johansen / NRK

Nubbi eará vuohki šaddat boazodoallin lea, ahte jus siida (orohat) ásaha ođđa siidaoasi.

Dalle fertejit siidda buot eará oasit leat ovttamielalaččat, ja vuolláičállit geasa ođđa doallu galgá mannat.

– Dát vuohki unnán geavahuvvo dan geažil go eanaš siiddain dávjá leat juo menddo ollu siidaoasit. Ja jus orohagaid siidaosiid gaskamearálaš boazolohku gártá unnit go 250 bohcco, de fylkamánni ii dohkket ođđa doalu, čilge Aarseth.

– Álki rekrutteret nuoraid

Boazodoalloeaiggádiid gaskamearalaš ahki molsašuvvá guovllus guvlui, ja lea gaskal 44-49 jagi.

Boazodoallodirektevrra mielas dat lea dohkálaš lohku, ja oaivvilda dan čájehit ahte ii leat váttis nuoraid rekrutteret boazodollui.

– Eanáš váhnemat báhcet ealáhahkii gaskkal 60-65 jagi. Dalle ferte rehkenastit ahte nuorat mat váldet badjelasaset doalu, leat juo badjel 30 jagi, lohká Aarseth.

Hástala váhnemiid

Dattege su mielas livččii buorre ahte buolvvaidmolsašupmi dahkkošii ain árabut. Seammás ávžžuha váhnemiid nu árrat go vejolaš mearridit guhte mánná galgá váldit badjelasas doalu.