NRK Meny
Normal

Almmáiolmmoš mihtida ruđain iežas árvvu

Mo čuohcá ruhtadilli albmá ja nissona gaskavuhtii?

Penger

Čájáhusgovva

Foto: Poppe, Cornelius / SCANPIX

Go almmáiolmmoš dovdá alddis buoret dili ruđalaččat go muđui, de stuorru maiddá gáibádus dasa makkár guoimmi hápmi lea. Dan čájeha iskos.

Eará sániiguin daddjon, de almmáiolmmoš mihtida ruđain iežas árvvu.

Ruhtadilli váikkuha goappašiid sohkabeliide

Nissonolbmui ges ii oro ruhtariggodat váikkuheamen dasa man duhtavaš guimmiinis lea. Ii ruhtariggodagasge leat dadjamuš man bivnnuhin son iežas mielas orru leamen.

> Loga maid dárogillii: Går du i samboerfella?

Muhto, buorre ruhtadilli dattetge váikkuha goappašiid sohkabeliide, go dalle roahkadit buorebut váldit oktavuođa dakkáriin, gii sidjiide lea čalbmáičuohcci.

Hong Kongas kiinnálaš universitehta psykologiijaossodaga professor Darius Chan, guhte maid lea bargan dáinna dutkamiin, lohká ná:

«...rikkes almmáiolbmui lea olgguldas hápmi dehálaš ja gáibida alit standárda. Dat válljejit dávjjit oanehis seksuálalaš oktavuođaid doallat go dat, gii ii leat jábálaš.

Muhto jábálaš nissonolmmoš, geas jo lea guoibmi, ii dáidde háliidit lonuhit seksuálalaš guoimmi go fásta guoibmi addá stuorát ovdamuniid guhkitáiggi vuollái.»

Nu čájehit kiinnálaš dutkama dieđut heteroseksuála olbmuid birra, geat leat guhkit áigge leamaš eallinguimmežat.

Ja ná sii čilgejit dutkan bohtosiid:

«...orru leamen nu ahte ovdamunnin adnojuvvo dat, mii olbmo iežas mielas lea dehálaš guoimmis dáfus.

Almmáiolbmo guoibmeárvu baserejuvvo olgguldas hápmái, nissonolbmui lea ges resursa dehálaš.»

Professor Chan ges čilge manin sii válljejedje dán fáttá dutkat:

«Mii háliideimmet diehtit eambbo das man dehálaš ruhta lea psykologalaččat go lea guoimmi ohcamin. Dan birra mii diehtit unnán.

Dál dihtet olbmot manin sii fárrudit dahje/ja ellet ovttas iežaset guimmiin.»

Go jo lea Kiinnás dahkkon dát dutkamuš, de báhcá gažaldahkan ahte heivejit go dát bohtosat eará riikka olbmuide maid? Dan aŋkke jáhkká professor Chan.

– Vaikko lea empiralaš gažaldat mii galgá vástiduvvot, de mii meroštallat ahte min bohtosat maiddái leat áigeguovdilat eará kultuvrrain.

– Indiviiddaid vuđolaš mekanisma guoimmi gávdnat lea oainnat čájehuvvon leat seammalágán juohke kultuvrras.

Dát iskkus almmuhuvvui «Frontiers in Psychology» neahttasiiddus.