Sámediggeválggaid bellodatofelaš

Dás oaččut oppalašgova bellodagain, mat servet sámediggeválggaide.

Bellodagat – Válgabiret – Jienastandieđut – Válgaofelaš

Jos galggažat sáhttit jienastit, de fertet leat Sámedikki jienastuslogus.

Ollugat fertejit ovddalgihtii jienastit sámediggeválggaide. Jus orut dakkár suohkanis mas leat unnán olbmot jienastuslogus, de fertet ovddalgihtii jienastit. Dás sáhtát iskat leatgo don okta dain.

Norgga Sámiid Riikkasearvi

Presideantaevttohas: Silje Karine Muotka

Norgga Sámiid Riikkasearvi (NSR) lea Sámedikki stuorámus bellodat 17:in válljejuvvon áirasiin. 1989 rájes lea NSR eanaš áiggi stivren Sámedikki, earretgo čieža jagi Bargiidbellodaga stivrejumiin.

NSR:s lea sámi iešmearrideapmi guovddážis; sámit dat ieža galget mearridit kultuvrraset, gielaset ja servodateallimeaset hárrái.

Deháleamos fáttát

NSR dáhttu Sámi nannet nuvttá sámi bargosajiiguin ja ođđa giella- ja kulturfálaldagaid ovdánahttimiin dáruiduhtton guovlluin. Sii dáhttot bisuhit guoli rittu olbmuid duohken, ja vuostálastet sisabahkkemiid, mat áitet sámi kultuvrra, nugo omd. Muolkkuid-mearrádus.

NSR servet válggaide buot čieža válgabires:

Nuortaguovllu – Ávjovári – Davveguovllu – Gáiseguovllu – Viestarmera – Åarjel-Saepmie – Lulli-Norgga

Nordkalottfolket

Presideantaevttohas: Vibeke Larsen

Nordkalottfolket (Nkf) lea dál ovcciin áirasiin Sámedikki stuorámus vuostebealbellodat.

Nkf:s lea guovddážis ovttaárvosašvuohta dážaid, kvenaid ja sámiid gaskka. Sii lohket davviguovllu «golmma čeardda deaivvadeapmin». Sii áigot nannet sámi kultuvrra ja servodateallima, buoremussan riikii.

Deháleamos fáttát

Bellodat oaivvilda ahte luonddudoallokultuvra lea guovddážis sámi kultuvrras, ja geavahit luonddu suvdilis vugiin lea buoremus vuohki gáhttet luonddu. Nkf háliida árvoháhkama loktet davvin, ja maiddái vuhtiiváldit olbmuid dárbbu áimmahuššat kultuvrraset ja meahccegeavaheami.

Nkf servet válggaide buot čieža válgabires:

Nuortaguovllu – Ávjovári – Davveguovllu – Gáiseguovllu – Viestarmera – Åarjel-Saepmie – Lulli-Norgga

Bargiidbellodat

Presideantaevttohas: Svein Atle Somby

Bargiidbellodat (Bb) lea iežas čiežain áirasiin goalmmádin stuorámus bellodat Sámedikkis. Bellodagas lea leamaš eanetlohku ja lea jođihan dan čieža jagi: 2007-2013 ja 2016-2017.

Bb dáhtošii beaktilit oassálastit Sámedikkis, ovttasbargat našunála eiseválddiiguin ja ovddidit ceavzilis servodaga, mas buohkaide addojit seamma vejolašvuođat.

Deháleamos fáttát

Bb bidjá searaid sámi vuoigatvuođaide, ja guovddážis leat identitehta, giella, kultuvra ja iešmearrideapmi. Gielddat galget oažžut ja váldit stuorát ovddasvástádusa sámi gillii ja kultuvrii. Bellodat maid lohká álbmotrievtti dehálačča čuovvut huksenprošeavttain.

Bb servet válggaide buot čieža válgabires:

Nuortaguovllu – Ávjovári – Davveguovllu – Gáiseguovllu – Viestarmera – Åarjel-Saepmie – Lulli-Norgga

Olgeš

Listtunjunuš: Lars Filip Paulsen

Olgešbellodat (O) lei Sámedikkis áigodaga 2017–2021 ovttain áirasiin.

Olgešbellodagas lea mihttun ovdánahttit sámi árbevirolaš ealáhusaid, ja seammás láhčit dili ođđa ealáhuslágiide. Bellodat deattuha ahte sámegiella lea kultuvrra geađgejuolgi ja dáhttu giellaoahpahusa laktot buorebut oahpahusvuogádahkii.

Deháleamos fáttát

Olgešbellodat háliida ahtanuššama ja oččodit eanet bargosajiid sámi servodahkii. Sii háliidit nannet stipeandaortnegiid pedagogaid ja buohccedivššáriid várás, geain lea sámi giellagealbu.

Olgešbellodat servet válggaide buot čieža válgabires:

Nuortaguovllu – Ávjovári – Davveguovllu – Gáiseguovllu – Viestarmera – Åarjel-Saepmie – Lulli-Norgga

Ovddádusbellodat

Listtunjunuš: Ellen Eriksen

Ovddádusbellodagas (Ovb) lea okta áirras Sámedikkis dál.

Ovb áigu heaittihit Sámedikki ja sámi beroštumiid galget Norgga eiseválddit áimmahuššat. Bellodat dáhttu bisuhit sámi giela, kultuvrra ja servodateallima sámi árbevirolašássanguovlluin.

Deháleamos fáttát

Bellodat vuosttalda vuoigatvuođaid, mat čearddalašvuhtii čatnasit, ja oaivvilda ahte buot álbmotjoavkkuid beroštumiid galgat dábálaš demokráhtalaš válljejuvvon orgánat áimmahuššat. Dassážii go Sámediggi heaittihuvvo, de áigu Ovb sihkkarastit ahte buot álbmotjoavkkut meannuduvvojit ovtta láhkai iežaset sajádaga bokte.

Ovb servet válggaide buot čieža válgabires:

Nuortaguovllu – Ávjovári – Davveguovllu – Gáiseguovllu – Viestarmera – Åarjel-Saepmie – Lulli-Norgga

Guovddášbellodat

Listtunjunuš: Tor Mikkola

Guovddášbellodat (Gb) lea golmmain áirasiin oassin Sámedikki posišuvnnas ovttas NSR:in ja JsL:in.

Gb Sámedikkis lea guovddážis gáhttet luonddu boahttevaš buolvvaide, ja sis lea mihttun nannet ássama smávva báikegottiin.

Deháleamos fáttát

Gb guovddáš fáddán lea nannet vuođđoealáhusaid, ja bargá vuostá industriijadoaimmaid, mat áitet dáid ealáhusaid. Bellodat dáhttu ovdánahttit servodaga sámi eavttuid vuođul, ja sii háliidit bálkkašit skuvllaid, mat oahppiid movttiidahttet logi jagi sámegiel oahpu čađahit.

Gb searvá guđa válgabirii čieža válgabires, ii Åarjel-Saepmie veeljemegievlies:

Nuortaguovllu – Ávjovári – Davveguovllu – Gáiseguovllu – Viestarmera – Lulli-Norgga

Sámeálbmot Bellodat

Listtunjunuš: Ann-Elise Finbog

Sámeálbmot Bellodagas (SáB) leat golbma áirasa Sámedikkis; guokte dain leat eará listtuin válljejuvvon. Ovdal ceggii SáB sierra ja oktasaš listtuid NSR:ain. Dál leat dušše sierra listtut.

SáB politihkka vuođđun leat olmmošvuoigatvuođat, sámi filosofiija ja luondduipmárdus.

Deháleamos fáttát

SáB deattuha ahte sápmelaččain leat vuoigatvuohta sámi iešmearrideapmái, identitehtii, gilliija kultuvrii. SáB dáhttu nannet dearvvašvuođa, oahpahusa, dásseárvvu ja báikkálašealáhusaid, go áigu hukset fátmmasteaddji servodaga mas ceavzilis ovdáneapmi.

SáB searvá guđa válgabirii čieža válgabires, ii Gáisi válgabires:

Nuortaguovllu – Ávjovári – Davveguovllu – Viestarmera – Åarjel-Saepmie – Lulli-Norgga

Sámeeatnanlista

Listtunjunuš: Sissel Gaup

Sámeeatnanlistu (Sel) searvá vuosttaš geardde sámediggeválggaide.

Selas leat guovddážis sámi iešmearrideapmi ja vuoigatvuođat, ja sámiid vuoigatvuohta oamastit eatnamiid. Sel áigu nannet sámegiela ja áimmahuššat sámiid vuoigatvuođaid.

Deháleamos fáttát

Bellodat oaivvilda ahte sámit dat oamastit iežaset árbevirolaš guovlluid. Sii háliidit addit olles bálkká čađahettiin mánáidgárde- ja oahpaheaddjeoahpu ja deattuha ahte sámediggepresideanta ferte máhttit sámástit.

Sel servet válggaide Ávjovári válgabires.

Johttisápmelaččaid listu

Presideantaevttohas: Berit Marie P. E. Eira

Johttisápmelaččaid Listu (JsL) lea dál Sámedikkis ovttain áirasiin posišuvnnas ovttas NSR:in ja Gb:in.

JsL áigu nannet, ovdánahttit ja áimmahuššat boazoealáhusa ja dan vuoigatvuođaid. Sis lea guovddážis bisuhit boazosámiid kultuvrra ja árbevieruid.

Deháleamos fáttát

JsL lea vuostá hukset industriija boazoguohtunguovlluide, ja oaivvilda ahte ii leat šat eambbo eana addit industriijii. Nuorat dat leat boahtteáigi, ja bargetge ahte Guovdageainnu ja Kárášjoga joatkkaskuvllat geasuhit.

JsL servet válggaide Ávjovári válgabires.

Sámi Álbmotlihttu

Listtunjunuš: Tor Mainer Bergersen

Sámi Álbmotlihttu (SÁL) lea ovdal leamaš Sámedikkis golmmain áirasiin ja namma lei Samenes valgforbund. Dál ii leat oktage áirras.

SÁl áigu seailluhit sámi kultuvrra ja luonddu ja danin lea dárbu suddjet rašes guovlluid omd. guollebiepmagaid ja bieggafámu vuostá.

Deháleamos fáttát

SÁl dáhttu suddjet rašes guovlluid guollebiepmahagaid vuostá, vuosttaldit Davvibieggafápmorusttegiid, dáhttu ceavzilis boazodoalu, báikkálaš mearraluossabivddu nannejuvvot ja atomafámu dutkojuvvot.

SÁL servet válggaide Nuortaguovllu válgabires.

Industri- og næringspartiet

Listtunjunuš: Odd Eilert Persen

Industri- og næringspartiet (INP) searvá vuosttaš geardi sámediggeválggaide.

INP oaivvilda sámegiela dehálažžan identitehtii ja kultuvrii, ja bargetge dasa ahte sámi giella ja kultuvra oažžu eambbo saji skuvlavuogádagas.

Deháleamos fáttát

INP dáhttu ahte sámit galget váldot vuhtii. Sii áigot sihkkarastit boazoealáhussii buriidvuođđoeavttuid, namalassii doarvái eatnamiid heivehuvvon boazolohkui. Bellodat oaivvilda Sámedikki berret loktejuvvot ja oažžut čielgasat saji politihkas.

INP servet válggaide Davveguovllu válgabires.

Válgabiret

Dáppe gávnnat eambbo dieđuid válgabiriid ja daid bellodagaid birra, mat servet iešguđet válgabirii. Don gulat dan válgabirii, gos dus lea álbmotregistrerejuvvon čujuhus.

Kartoteket
1/7 Nuortaguovllu válgabire
Dá lea Nuortaguovllu válgabire.
Kartoteket
2/7 Ávjovári válgabire
Dá lea Ávjovári válgabire.
Kartoteket
3/7 Davveguovllu válgabire
Dá lea Davveguovllu válgabire.
Kartoteket
4/7 Gáiseguovllu válgabire
Dá lea Gáiseguovllu válgabire.
Kartoteket
5/7 Viestarmera válggabijrra
Dá lea Viestarmera válggabijrra.
Kartoteket
6/7 Åarjel-Saepmie veeljemegievlie
Dá lea Åarjel-Saepmie veeljemegievlie.
Kartoteket
7/7 Lulli-Norgga válgabire
Dá lea Lulli-Norgga válgabire.

Gos ja goas sáhtán jienastit?

Čakčamánu 8. beaivvi leat sihke sámedigge- ja stuorradiggeválggat Norggas.

Gažaldagat jienasteapmái

Guđe válgabiirii mu jietna manná?
Du jietna manná válgabiirii, mii lea dan gielddas/suohkanis gos dus lea álbmotčálihuvvon čujuhus geassemánu 30. beaivvi.
Jos ásat eará gielddas/suohkanis, de sáhtát jogo ovddalgihtii jienastit dahje válgabeaivvi vuolgit iežat ruovttugildii/-suohkanii.
Sáhtán go jienastit olgoriikkas?
Olgoriikkas sáhtát ovddalgihtii jienastit suoidnemánu 1. b. rájes gitta čakčamánu 29. b. rádjai Norgga ambassádain ja olgoriikkastašuvnnain.
Mo jos buozalmasvuohta dahje návccahisvuohta dagaha váttisvin vuolgit válgalatnjii?
Lea vejolaš ohcat gielddas/suohkanis beassat jienastit ruovttus dahje institušuvnnas.
Gii beassá jienastit?
Don gii leat badjel 18 jagi dahje šattat 18 dán jagi, sáhtát jienastit sámedikkeválggain.
Jos áiggut jienastit, de fertet maiddái leat Sámedikki jienastuslogus.

Válgabeaivvi fertet jienastit dan gielddas/suohkanis gos dus lea čujuhus álbmotregistaris.

Don sáhtát maid ovddalgihtii jienastit vaikko guđe gielddas/suohkanis borgemánu 11. b. rájes čakčamánu 5. beaivái.

Mo jienastan?

Mo jienastan válgabeaivvi?
Mana lagamus jienastanbáikái. Váldde oktavuođa jietnavuostáiváldiin ja legitimere iežat jienastankoarttain dahje eará dohkkehuvvon legitimašuvnnain, jus jietnavuostáiváldi ii dovdda du. Jietnavuostáiváldi merke válgajienastuslogu du nama bokte.
Don oaččut jienastuslihppokonvoluhta mii lea alit ja čujuhuvvot jienastanhiŋgalii. Don bijat ieš jienastuslihpu konvoluhttii ja dan maŋŋil bijat konvoluhta jienastanlihttái.
Jienastuslihppokonvoluhtta ii galgga steapmilastojuvvot nu go stuoradiggeválggaid jienastanlihpuiguin dahká.
Mo ovdalgihtii jienastan?
Mana lagamus jienastanbáikái. Don fertet legitimeret iežat sutnje gii váldá vuostá du jiena. Jus it leat ožžon jienastankoartta, de sáhtát legitimeret iežat omd. vuodjinkoarttain dahje eará dohkkehuvvon legitimašuvnnain.
Son gii váldá vuostá du jiena galgá čálihit du jienastankoartta jus dus ii leat dat mielde.
Jienastankoarta galgá devdojuvvot nu ahte du lea vejolaš identifiseret. Dán dahká dan dihte go ii galgga merket jienastuslohkui ahte leat jienastan. Dán dahká easka maŋŋil. Lea dušše dát masa jienastankoarta geavahuvvo.
Oaččut jienastuslihppokonvoluhta mii lea alit.
Go leat iežat identifiseren, de manat jienastanhiŋgalii, válljet dan jienastuslihpu masa áiggut addit iežat jiena ja bijat dan jienastuslihppokonvoluhttii maid leat ožžon. Dan maŋŋil attát dán konvoluhta jietnavuostáiváldái. Jietnavuostáiváldi bidjá de jienastankoartta ja jienastuslihppokonvoluhta doavdnjekonvoluhttii ja doavdnjekonvoluhtta liibmejuvvo ovdal go biddjojuvvo gokčojuvvon jienastanlihttái.
Don fertet varra ovdagihtii jienastit!
Jos ásat Bearalvágis Finnmárkkus, de šattat ovddalgihtii jienastit. Dat guoská maid ollugiidda, geat orrot máttabealde Gaska-Romssa. 230 gielddas fertejit sámediggejienasteaddjit jienastit ovdagihtii. Dan sáhttet dahkat borgemánu 11. b. rájes gitta čakčamánu 5. b. rádjai.

Geahča video Sámedikki jienastuslogu birra.

NRK čálii álggos ahte dáiddát šaddat ovddalgihtii jienastit jus orut máttabealde Gaska-Romssa. Mii fuomášuhttit ahte dat maid guoská sidjiide, geat orrot Bearalvágis Finnmárkkus.