NRK Sámi historjá

Deaŧálaš dáhpáhusat NRK Sámi historjjás:

• 1946: NRK álggaha bissovaš sámegiel` rádiosáddagiid (skábmamánu 8. beaivve), 20 minuvtta oktii vahkus.
• 1947: YLE álggaha bissovaš sámegiel` rádiosáddagiid (skábmamánu 20. b.), 15 minuvtta oktii vahkus.
• 1965: SR álggaha bissovaš sámegiel`-rádiosáddagiid
  (guovvamánu 19. b.), 5 minuvtta beaivválaččat.
• 1973: NRK álggaha lullisámegiel`-sáddagiid NRK Trøndelágas.
• 1975: NRK álggaha ovttas SR:in julevsámegiel`-sáddagiid NRK Nordlánddas.
• 1976: Sámi rádiosáddagiid buvttadeapmi sirdo Romssas Kárášjohkii.
• 1984: NRK Sámi Radio oažžu sierra sáddehatvistti Kárášjohkii.
• 1990: NRK ásaha jeavddálaš sámi TV-fálaldaga.
• 1991: NRK ásaha bissovaš, sámi, mánáid-tv-prográmmaid.
• 1992: NRK Sámi Radio nuppástuhtto guovllukántuvrras sierra divišuvdnan NRKs.
• 1993: NRK Sámi Radio váldá badjelasas ovddasvástádusa lullisámegillii ja ásaha bissovaš lullisámisáddagiid riikafierpmádahkii.
• 1999: NRK Sámi Radio álggaha geahččalansáddagiid digitála sáddenfierpmádagas (DABs).
• 1999: Sámirádiot ásahit oktasaš neahttaáviissa.
• 2000: Oktasaš sámi ođassáddagat rádios álggahuvvojit fas.
• 2001: NRK ja SVT ásahit beaivválaš sámi TV-ođassáddagiid. YLE searvá ovttasbargui ođđajagimánus 2002s.
• 2003: NRK Sámi Radio álggaha ovttasbarggu eará álgoálbmotsáddehagaiguin nannen dihte álgoálbmotáššiid goziheami iežas sáddagiin ja muđui NRK sisdoallofálaldagas.
• 2003: Guoládaga Sámi Radio álggaha bissovaš
  rádiosáddagiid (juovlamánu 28. beaivvi), 15 minuvtta oktii vahkus.
• 2005: NRK Sámi Radio viiddida sámi mánáide TV-fálaldaga guovtti sáddagii vahkkosaččat.
• 2007: YLE, SVT, SR ja NRK mearridit davviriikkalaš ovttasbargui oktasaš ulbmiliid ja strátegiijaid.
• 2007: NRK Sámi Radio sirdá neahttafálaldagas nrk.no vuollái ja vuoruha neahta ođasođasmahttima váldogaskaoapmin.
• 2007: NRK Sámi Radio sirdá journalistavirggiid váldodoaimmahusas Kárášjogas Divttasvutnii ja Snoasei nannen dihte julev- ja lullisámiguovlluid bargoveaga.
• 2008: NRK Sámi Radio searvá álgoálbmotsáddehagaid máilmmefierpmádaga, World Indigenous Television Broadcasters Network (WITBN) ásaheapmái.
• 2009: NRK viiddida sámi mánáide TV-fálaldaga golmma sáddagii vahkkosaččat.
• 2011: NRK Sámi Radio molsu namas NRK Sápmin ođđajagimánu 1. b. 2011.
• 2012: NRK Sápmi viiddida sámi mánáide TV-fálaldaga njealji sáddagii vahkkosaččat.
• 2013: NRK Sápmi álggahii eahketođđasiid TVs.
• 2016: Radiosáddagat rivdet.
  Buorre iđit Sápmi radiosátta šaddá davviriikkalaš sáddagiin, maid Yle, SR ja NRK Sápmi buvttadit fárrolagaid.
  Veaigesátta riegáda. Árgabeivviid gaskal 14.-17.30 leat ođđasat ja áigeguovdilis ságat guovddážis.
• 2016: Mánáid ođđa ustit "Binnabánnaš" riegáda. 2017:s máhttá sihke davvi-, anáraš- ja nuortalašgielaid.
• 2016: Studio Sápmi álggahuvvo. Sámi talkšovv Ronald Pulk:in mii sáddejuvvo neahtta-tv:s ja NRK2:žis.
• 2017: Luohti guoimmuha buoremus sáddenáigges NRK1:žis go NRK Sápmi buvttada "Muitte mu / Husk meg". Maŋŋelis šaddá luohti kategoriijan bivnnut lávvardatguoimmuheamis "Stjernekamp".
• 2017: Sámi talkšovv TV:s "Studio Sápmi" sáddejuvvo sihke Ruotas (SVT2) ja Norggas (NRK1:žis)

Ovdal 1946

Juovlaruohta 1936s báddejuvvui sámegiel` Ipmilbálvalus Buolbmát girkus. Go dat de sáddejuvvui, de lei vuosttaš geardigo sámegiella gullui rádios. Áviissain ihtigohte dan maŋŋel čállosat, gos olbmot sávve oažžut eanet rádiosáddagiid sámegillii.

Lars Normann Sørensen (riegádan 1909s Háštas) jođii ollu sámi guovlluin maŋŋelgo álggii sáttaidoaimmaheaddjin Finnmárkku sáddehatguovddážii Čáhcesullos 1934 čávčča. Sus sávve olbmot dávjá oažžut eanet rádiosáddagaid sámegillii.

Jonne-Lásse/Lars Jonsen Gaup (1897-1973) Kárášjogas oaččuige veahki leansmánbálvvas čállit reivve Norgga riikarádioi Osloi, gos bivddii rádiosáddagiid sámegillii.

1946-1955: Vuosttaš logi jagi

Lemet Sárá/Sara K. Hætta (riegádan 1925s) Guovdageainnus eret, lei son guhte ráhkadii daid vuosttaš sámegiel`-sáddagiid Romssas skábmamánu 8. beaivvi rájes 1946s.

Šihččajár`-Elle/Ellen Øvergård (1889-1954) Guovdageainnus eret, jotkii doaimmaheamis sámegiel`-rádiosáddagiid Romssas njukčamánu loahpa rájes 1947s.

Jovnna-Ovlla-Kathrine/Kathrine Johnsen (1917-2002), deanodagas eret, ráhkadišgođii rádiosáddagiid giđđadálvvi 1948s. Oktanaga suinna ráhkadišgođii maid Lemet-Lemet Edel/Edel Hætta Eriksen (riegádan 1921) sámi rádiosáddagiid. Soai vácciiga goappašat seammás oahpaheaddjiskuvlla Romssas.

Wáltter-Thore/Thor Frette (1918-87) šattai prográmmadoaimmaheaddjin ja jođiheaddjin NRK Čáhcesullo-kántuvrii 1949s. Son oaččui maid ovddasvástádusa fuolahit sámegiel rádiosáddagiid, mat sirdojedje Romssas Čáhcesullui dalle. Ieš son gal lei sámi sáddagiidda hui mielas, muhto Finnmark Tidende redaktevra ja Sáddehatráđi mielláhttu, Richard Rasmussen, ges lei hui vuostá. Rasmussen lei ieš sámegiela lohkan, muhto doarjjui dalá áigge dáruiduhttinpolitihka. Reivves NRK vuosttaš sáddehathovdii, Kaare Fostervollii 3. beaivve juovlamánus 1949s čálii Rasmussen earet eará ná:

"Sii guđet Finnmárkkus leat bargan dáruiduhttimiin leat dál duhtameahttumat go dáppe leat čuožžilan fámut mat návccahuhttet dán barggu jur dál go livččiimet geargame dainna. (..) sámegiel`-sáddagiid dáfus (oaivvilda dáčča álbmot) ahte NRK jo lea bargan nu buori ja deaŧálaš barggu dáruiduhttimis, ahte livččii lávki maŋos, jos dál gáidá dán barggus. (...) sámegiel`-ođđasiid ja eará sámi prográmmaid, go vuoiŋŋalaš prográmmaid, in ane dárbbašlažžan."

1956-65: Vuosteháguid jagit

Trygve Madsen (riegádan 1927s Guovdageainnus) lei sámegiel`-prográmmadoaimmaheaddji Čáhcesullos 1956s-58 rádjái. Son fuolahaii earet eará vuosttaš girjjálaš lohkanráiddu sámegillii (1958s).

Sámerádio eadni

Jovnna-Ovllá-Kathrine/Kathrine Johnsen (1917-2002) deanodagas eret, álggii bistevaš prográmmadoaimmaheaddjivirgái 1959s. Son barggai áŋgirit máŋgalot jagi sámegiel`- rádiosáddagiiguin (ollu jagiid okto) ja oaččuige gudnenama «Sámerádio eadni».

Son ražai ollu sihke vuostemielain, badjelgeahččamiin ja berošmeahttunvuođai ja su hoavda ii goassege dorjon su ja addán doaivaga dasa ahte sámegiella ceavzzášii ja ovdánivčče.

Kringkastinghoavda Kaare Fostervoll oaivvildii 1960:s ahte "sámegiella viđa jagi geahčen lea nohkan ja logi jagi geahčen áibbas jávkan." Dan son dajai muhtin čoahkkimis gosa lei gohččon Jovnna-Ovllá-Kathrine ja gos maid sáddenhoavda Arthur Klæbo lei mielde. Diet cealkka suhttadii Kathrine ja son dajai Fostervollii ahte dušše bázzii lea dakkár mii oainnu ii sáhte rievdadit. Ja de son vel dajai dan mii maŋŋil šattai beakkánin:

"Arthur Klæbo galgá maid jápmit goas nu, muhto dat ii leat gal seamma buvihan go mun su dán stullui, vai beassá go Klæbo eallit beivviidis lohppii ja de jápmit lunddolaččat. Nu dat lea sámegielain nai. Ii dat gal daga dási hilgut go mii gielamet dannego dat livččii dárbbašmeahttun, vai beassá go giella jápmit lunddolaččat."

1964-čavčča sámegiel` rádiosáddagiid doaimmaheapmi sirdojuvvui Romsii maŋŋelgo lei leamaš Čáhcesullos 1949 rájes. 1965s rájes sáddejuvvojedje sámeođđasat Romssas juohke iđida diibmu 08.00-08.05 maid ruoŧabeale davviguovlluide ja 1966 čávčča rájes maid suomabeale davimus guovlluide. Dát lei álgu davvirikkalaš sápmelaš rádioovttasbargui.

1966-75: Liehmobiekkaid jagit

1966 rájes lassánedje sámegiel`-sáddagat rádios. Badjel beannotdiimmu sáddenáigi vahkkui lei ollu dan áiggi, ja go sáddenáigi ain lasihuvvui čuovvovaš jagiid, de dat lei buorre mearka dasa ahte sámegiella duođas oažžugođii saji ja doarjaga Norgga riikarádios. Muhto golle ain ollu jagit ovdal go bargoveahka lassánii. Guokte stuora čielggadeami árvaledje cegget oktasaš sápmelaš rádio- ja TV-guovddáža, gos galge ráhkaduvvot sámegiel rádio- ja TV-sáddagat. Eai goappage čielggadeami váldoárvalusat ollášuhtton.

Ándaras Njarga (riegádan 1939s) Buolbmagis álggii 1971s ráhkadit rádiosáddagiid sámegillii. Nu ledje ge viimmat fas guokte prográmmadoaimmaheaddji guoddin dihte bargonoađi, mii lei čađat lei sturron.

Lemet-Jon-Jovnna/John Trygve Solbakk (riegádan 1945s) Fanasgiettis Deanus álggii goalmmát prográmmadoaimmaheaddjivirgái, mii ásahuvvui sámi sáddagiid várás 1974s.

1973s sáddegođii NRK lullisámegiel` rádioprográmmaid maid. Sáddagat ledje logi minuvtta juohke njealját vahku, ja doaimmaheaddjin vuosttaš gávcci jagi lei Anna Jåma Granefjell Rørosas.

Ođđajagimánus 1975s sáddegođii NRK vuosttaš gearddi julevsámegiel`- sáddagiid. Sáddagat ledje vihtta minuvtta vahkkui ja sáddejuvvojedje Bådåddjos ja Julevus. Kåre (Urheim) Tjikkom ja Inger Kuoljok fuolaheigga sáddagiid, mat ráhkaduvvojedje Johkamohkis.

1976-85: Jagit maŋŋel fárrema

Skábmamánu 8. beaivvi 1976s vuolggahuvvojedje vuosttaš sámegiel` rádiosáddagat Kárášjogas. Maŋŋil go lei leamaš moaddelot jagi golgosis, de rádiodoaibma viimmat sirdojuvvui ealli sámi birrasii. NRK Sámi Radio oaččui dađistaga guovllukanturárvvu NRK siskkobelde.

Golbma nissonolbmo ledje doaimmaheaddjin NRK Sámi Radio álgojagiid Kárášjogas: Inga Juuso, Kathrine Johnsen ja Lehttá-Kirste/Kirsten Isaksen.

1986-95: TV-doaibma álgá

Jovnna-Ovllá-Kathrine/Kathrine Johnsen lei prográmmadoaimmaheaddjin ja áigodagaid maid hoavdan gitta 1987 rádjái go devddii 70 jagi. Iežas áŋgiris barggu ovddas sámegiel` rádiosáddagiiguin oaččui son Gonagasa golleánsomedáljja ja maid Sámeráđi gudnibálkkašumi.

ČSV lei namman bistevaš TV-sáddagiin máid NRK Sámi Radio álggahii 1990s. Dan rájes ledje mánnosaš TV-sáddagat sámegillii. Jagi maŋŋil álge maid bistevaš mánáid-prográmmat TVs. Álggos vuos oktii mánus, muhto dađistaga lasihuvvo.

NRK Sámi Radio šattai 1992s sierra prográmmadivišuvdnan Norgga riikkarádioi. Dat mearkkašii ollu dadjamuššii ja stáhtusii NRK siskkobealde.

1993s álggahii NRK Sámi Radio bistevaš lullisámegiel` rádiosáddagiid riikafierpmis. Sáddagat fuolahuvvojit ain lullisámeguovllu báikkálaškantuvrras, mii ásahuvvui 1993s, ja mii 1996s rájes lea leamaš Snoases. Sigbritt "Pia" Persson doaimmahii lullisámegiel` rádiosáddagiid dassážii go heittii NRKs 2002s.

Einar Førde (1943-2004) álggii sáddehathoavdan Norgga riikkarádioi 1989s. Su hoavdaáigodagas NRK Sámi Radio áhtanušai ja ovdánii sakka. Maid davviriikkalaš ovttasbarggu dáfus lei son mávssolaš sáddehathoavda.

Sámerádiovistti, mii huksejuvvui 1984s, gáržugođiigo doaibma 1990-jagiin viiddui ja bargit lassánedje. Danne NRK viiddidii vistii 1995s. Ođđa visttis ledje stuorit doaimmahuslanjat ja rádioprográmmaide sáddenlanjat.

1996-2004: Ođđa báikkálaškántuvrrat

Geassemánus 1996s finadii sáddehatkastinghoavda Einar Førde rahpame ođđa báikkálaškántuvrra Gáivuonas Davvi-Romssas. Báikkálaškántuvra lea ain Ája kulturguovddážis Olmmáivákkis (2013s). Ođđasat ja ságat dien guovllus lassánedje, go Mona Solbakk álggii dohko vuosttaš doaimmaheaddjin.

Lullisámi kantuvra ásahuvvui vuos NRK guovllokántuvrii Steinkjerii 1993s, muhto sirdui Snoasei 1996s.

Ávvujagi 1996s atnigođii NRK Sámi Radio doaibmavistti maid Guovdageainnus. Vistti lei, mii dalle šattai kántuvran, lei ovdal leamaš asttoáiggebartan NRK-bargiide. Báikkálaškantuvra gal Guovdageidnui ásahuvvui jo 1982s, muhto lei álggus Guovdageainnu Kulturviesus.

50 jagi

Skábmamánus 1996s ledje stuora ávvudeamit, go lei 20 jagi áigi dássážii go Sámi Radio ásahuvvui sierra kantuvran Kárášjohkii. Dalle lei maid 50 jagi áigi dan rájes go sámegiel`-rádiosáddagat álge NRKs.

DAB-radio

Dálvet 1997s mearridedje davviriikaid rádiohoavddat čoahkkimis Stockholmmas sápmelaččaide ásahit sierra rádiokanála nu jođánit go vejolaš. Rádiohaovddaid prinsihppamearrádus šattai nugo sámerádiohoavddat ledje evttohan guorahallamis, man ovddidedje ovdalaš juovllaid 1996s. Rádiokanála galggai ollášuvvat go digitála (DAB) fierbmi gárvana ja atnogoahtá. Norggabeallái ceggejuvvojedje digitála sáddenrusttegat oalle jođánit sihke Guovdageidnui ja Kárášjohkii, lassin daidda sáddenrusttegiidda mat lulde jo ledje. NRK mearridii maid ahte okta dain digitála rádiokanálain galggai Sámi Radio várás. Danne NRK Sámi Radio sáhttii sáddegoahtit digitála (DAB) fierpmis jo geassemánus 1999s.

Divttasvuona- ja Skánitkántuvrra rahpan

Giđđageasi 1997s rahppojuvvui NRK Sámi Radio báikkálaškántuvra Divttasvuonas, muhto kántuvra lei atnui váldojuvvon jo borgemánus 1996s. Kántuvra šattai Árran Julevsámi Guovddážii Ájluovttas, ja Sigmund Johnsen lei vuosttaš fásta julevsámegiel`- doaimmaheaddji NRK Sámi Radios.

Loahpageahčen 1997 ásahuvvui maid báikkalaškántuvra Lulli-Romsii. NRK láigohii dalle kánturlanjaid Skániid joatkkaskuvllas Evenáššis. Vuosttaš doaimmaheaddjin Skánitkantuvrras lei Sigmund Olsen. 2013s sirdui kántuvra Háštai.

Interneahttamáilbmái

Sámerádiot vulge ovttas Interneahttamáilbmái go ásahedje iežaset neahttaáviissa 1999s. Neahttaáviisa rahppui almmolaččat njukčamánus Københámmanis. Davviriikaid Ministtárráđđi dat leai dorjon prošeavtta, man boahtu leai oktasaš neahttaáviisa. Neahttaáviisa fálai earet eará ođđasiid sámegillii, dárogillii, ruoŧagillii ja suomagillii. YLE luobai dán ovttasbarggus 2002s, muhto SR Sámi Radio ja NRK Sámi Radio jotkiiga buvttadit neahttaáviissa vel muhtun áigge. Dál (2013) leat sáddahagain sierra neahttasiiddut, earet SR Sámiradios ja SVT Sámis, mat almmuheaba ođđasiid oktasaš neahttasiiddus.

TV-ođđasat

Dakkaviđe go Sámerádioviesu nubbi huksenceahkki lei gárvanan, plánegođii Sámi Radio viiddidit viesu vel eanet nu ahte dohko čágaše TV-prográmmaide buvttadanlanjat. Goalmmát huksenceahkki válbmanii 1999s ja doppe ledje áibbas ođđaáigásaš TV-buvttadanrusttegat. Sáddehathoavda Einar Førde rabai viesu almmolaččat miessemánus jagis 2000s.

Máŋga jagi plánema boahtun álge viimmat beaivválaš sámi TV-ođđasat borgemánu 21. beaivvi 2001s. Sámi mediahistorjjá stuorimus ja deaŧáleamos dáhpáhus šattai duohtan, go NRK ja SVT ovttas álggaheigga TV-ođassáddagiid, mat sáddejuvvojedje miehtá goappaš riikaid. Ođassáddagat sáddejuvvojedje dalle mánnodagas bearjadahkii, ja biste logi minuvtta juohke beaivve. Ođđajagis 2003s sáddagat guhkkiduvvojedje 15 minuktii. Go ođassáddagat ledje bistán jahkebeali, ođđajagimánus 2002s, de YLE nai searvvai ovttasbargui.

Guovdageainnokántuvra stuoriduvvo

Čakčat 2003s stuoridii NRK iežas báikkálaškántuvrra Guovdageainnus goasi beliin (muhto 2011-2012 fárrehuvvui Guovdageainno-kántuvra áibbas eará ja stuorit láigolanjaide márkanguovddážis).

Sámi Radio lei guhká plánen gozihišgoahtit álgoálbmotáššiid iežas sáddagiin. Ja 2003s Sámi Radio ceggii vásedin álgoálbmotdoaimmahusa, mii galggai buvttadišgoahtit eambbo ja bistevaččat álgoálbmotáššiid sihke sámi sáddagiidda ja NRK-sáddagiidda muđui. Álgoálbmotdoaimmahusa bokte galggai maid bargiid gelbbolašvuohta álgoálbmotáššiin buorránit ja doaimmahus galggai hukset fierpmádaga, man olles Sámi Radio sáhtii ávkkástallat journalistalaš barggus. Evttohussan lei maid hukset vásedin neahttabáikki, gosa álgoálbmotstášuvnnat sáhtáše bidjat iežaset buktagiid ja nuppit sáhtášedje daid váldit vuostá ja geavahit daid iežaset sáddagiin (dat duohtandahkkui 2012s). 2008s lei NRK Sámi radio mielde ásaheame máilmmeviidosaš fierpmádaga álgoálbmotsáddehagaide, World Indigenous Television Broadcasters Network (WITBN).

Nammamolsun

Ođđajagimánu 1. beaivvi 2011s rievdadii NRK Sámi Radio namas NRK Sápmin. Dat dahkkui čájehan dihte ahte NRK Sápmi ii šat buvttat dušše radio, muhto TV- ja neahttasisdoalu maid. 2013 rájes atnogođii goitge fas namma Sámi Radio NRK Sámi radiosáddagiidda. Loga eanet nammamolsuma birra dás: http://www.nrk.no/kanal/nrk_sapmi/1.7450078

NRK Sámi hoavddat

• Andreas Njarga (riegádan 1939s Buolbmagis) lei hoavdan 1976-79
• Hans Eriksen (riegádan 1937s Buolbmágis) lei hoavdan 1979-80
• Odd Mathis Hætta (riegádan 1940s Guovdageainnus) lei hoavdan 1980-83
• Arne Store (riegádan 1945s Unjárggas) lei hoavdan 1983-85
• Nils Johan Heatta (riegádan 1954s) Guovdageainnus, lei hoavdan 1985-2015.
• Mona Solbakk (riegádan 1971s) Deanus eret, lea leamaš hoavdan 1.b čakčamánu 2015 rájes.