Vuoruhit eastadit vaši sámiid vuostá

– Dál lea nu olu sámevašši ja dat orro lassáneamen sosiála mediain, dadjá ođđa sámediggeráđđelahttu Runar Myrnes Balto.

Norgga Sámiid Riikkasearvi, Ávjovári Johttisápmelaččaid listu ja Guovddášbellodat áigot boahtte njeallje jagi bargat ovttas sámediggeráđis.

Sierra áššesuorgin

Ovttasbargoguoimmit dáhttot sihkkarastit sámiide duohta suodjaleami áitagiid ja nállevealaheami vuostá.

Dat sámevašši mii oidno servodagas lea čielga mearka ahte leat hástalusat sámiid ja majoritehtaálbmoga oktavuođas.

Sámevašši šaddáge sierra áššesuorgin sámediggeráđi Beaiveálgu-julggaštusas, maid ikte vuolláičálle go ođđa sámediggeráđđi almmuhuvvui.

– Mii leat lokten dán čájehan dihtii ahte dál áigu Sámediggi bargat ain eanet dáinna áššiin, juohke dásis gos lea vejolaš, muitala ođđa ráđđeláhttu, Runar Myrnes Balto.

Čiehká sámevuođa

Logut čájehit ahte golmmas njealji sápmelaččas vásihit vealaheami.

Boazosápmelaš Jon Nils «Jone» Kappfjell (17) dovdá ahte ferte heivehit iežas earáide, dan sadjái go ahte stuoraservvodat heiveha iežas sutnje.

Son dadjá iežas olggoštuvvon ja su leat gohčodan «samen» olles bajásšaddama.

Easka 7. luohkkás, go nubbi sápmelaš álggii seamma skuvlii, de álge gohčodit su «Jone».

Váillaha konkrehta bijuid

– Mii leat oaidnán ollu vaši sihke sámiid vuostá ja sámiid gaskkas, nu ahte dat lea buorre go loktejit dán fáttá, dadjá opposišuvdnabellodaga jođiheaddji, Toril Bakken Kåven (Nkf).

Muhto son váillaha konkrehta doaibmabijuid. Su mielas leat julggaštusa čuoggát menddo jorbas.

– Jus eai leat eanet konkrehta dán julggaštusas, de fertet mii gávdnat doaimmaid maid heive johtuibidjat. Mis leat áššit maiguin áigut bargat, muhto álggos mii gal fertet geargat vuođđudemiin ja beassat johtui bargguiguin.

– Mii vuordit gealdagasas oaidnit maid sii konkrehtalaččat áigot dáhkat unnidit vaši, dadjá Bakken Kåven.

Guorahallagohtet doaimmaid

Muhtin eastadandoaimmat leat jo jođus, ovdamearkka dihtii RomsaDál-prošeakta, masa ovddit sámediggeráđđi juolludii ruđa.

Muhto áššesuorgi ii leat nu álki, go ii leat nu álki mihtidit ahte unno go vašši, čilge Myrnes Balto.

– Mii geahččalit nu bures go sáhttit ohcat mo mii sáhttit sihke eastadit sámevaši ja mo mii sáhttit leat veahkkin sidjiide geat vásihit dan.

– Ja goalmmát oassi, lea go doppe vuogádat mii addá ráŋggáštusa jus geavvá sámevašši.

Myrnes Balto lea ge ieš geigen guokte váidaga sámevašis politiijaide, go ain lei NSR jođiheaddji.

– Das ii leat dáhpáhuvvan nu ollu. In leat gullan maidege politiijaiguin. Ja die lea buorre ovdamearka, mii fertet sihkkarastit ahte dat eiseválddit geat dieid áššiid galget čuovvulit, dahket dan, dadjá son.