NRK Meny
Normal

Vieris guollešlájaid gilvin goarida čuovžajávrriid

100 jagi dás ovdal dat stáhta movttiidahtii gilvit eará ja ođđa guollešlájaid jávrriide – dál gilvin lea lobiheapme – váikkuhusat lea ahte jávrrit billohuvvojit.

Vakker ørret i hendene på en fisker i vadere

Dápmoha gilvin čuovžajávrriide sáhttá jávkadit čuovžža oaivvil dutki.

Foto: Carl-Gøran Larsson / NRK

–Historjjálaččat lea dápmot dat guollešládja mii buot eanemusat lea gilvojuvvon jávrriide, mii lea dáhpáhuvvon juo gaskaáiggi rájes, ja vel ovdal dange, muitala Norgga Luonddudutkaninstituhta (NINA) dutkanhoavda, Odd Terje Sandlund.

Dápmot lea okta dain guollešlájain maid gilvá go fievrrida veajehaččaid čáhceskálus daid jávrriide gosa ieš háliida. Dát gal dát lea oalát gildojuvvon.

Jagi 2015:s leat duođaštan 25 ođđa dáhpáhusa go leat gilván oktiibuot oktanuppelohkái vieris guollešlájaid norgga jávrriide.

Boasttuipmárdus ahte hávggat leat ávkkálačča jávrriid dikšumis

Dat guokte guollešlája maid dávjjimusat lobihemiid gilvet lea geađgenoarsa ja hávga.

–Olbmuin lea hui dávjá boasttuipmárdus hávgga ektui, danin go olbmot doivot ahte leat gilván hávggaid jávrriide main leat beare ollu guolit, vai dápmotkvaliteahta galggašii buorránit, dadjá Sandlund ja joatká: Dál čájehuvvo ahte dat duođaid lea cieggan boasttuipmárdus, ja ahte eanas oktavuođain hávggaid gilvin šaddá goarádussan dápmotbivdui. Dat ahte gilvit guliid jávrriide lea measta álot negatiivva dahkko.

Geađgenoarsa ges lea maŋimus jagiid geavahuvvot ealli seaktin bivddu oktavuođas. Ja dat mii lea dáhpáhuvvan lea ahte bivdit jurddaškeahttá jávrái leat luoitán geavatkeahtes seakteguliid, ja leat nu gilván geađgenoarssaid jávrriide.

Dápmot dat lea goarádussan

–Vaikko dápmot lea illun oallugiidda, ja ahte máŋggaid báikkiin háliidit jávkadit čuovžža, de lea sutnje áibbas nuppe ládje. Min guovlluin ja Stuorajávri guvlui de lea čuovža ja rávdu measta oalát jávkan, dadjá Guovdageainnu meahcásteaddji, Mathis Gaup.

Son dadjá ahte dápmohiid gilvin, mii ain dáhpáhuvvá, dat lea dan dagahan dán dili čuovžajávrriin.

Čuovža lea álot leamašan dehálaš biebmoguollin Guovdageainnus.

–Ollugat leat maiddái háhkan buriid dietnasiid go lea vuovdán čuovžžaid, ja dát vejolašvuohta ii leat šat odne, dadjá Gaup.

Mirkkohuhttin lea áidna čoavddus

NINA dutkanhoavda ii ane veadjemeahttumin ahte dápmot dat lea sivvan dása:

–Dat gal sáhttá leat sivvan. Orru gal veaháš imáš, danin go čuovža lea hui gierdilis guollešládja, muhto dát ovdamearka lea munnje amas inge dovdda ovttage eará gii dán beali lea guorahallan, nu ahte dan gal in sáhte vástidit. Muhto jus dát lea riekta, de han dat duođašta dan maid lean dadjat ahte vieris guliid gilvin obanassiige lea negatiivva dahkku.

Dađibahábut lea vieris šlájaid gilvin jávrriide dahkku man ii sáhttá máhcahit dahje njulget.

–Rotenona mirkko luoitin jávrriide dat lea áidna vuohki movt sáhttá dili njulget, muhto dan gal geahččalit eastadit nu guhka go vejolaš, danin go mirkkoluoitin jávrái goddá buot guliid, loahpaha Odd Terje Sandlund.