NRK Meny
Normal

UNESCO lahttu: - Stuorra vahát jus nuortalaš giella jávká

– Norgga eiseválddit fertejit bidjat ain eambbo návccaid seailluhit ja ovdánahttit nuortalaš ja eará sámi gielaid mat leat áitojuvvon, oaivvilda UNESCO lahttu Laila Susanne Vars.

Seija Sivertsen.

Seammás go Njávdámis Norgga bealde iilá šat gávdnojot olbmot geat hállet nuortalaš giela, de mánát Suoma beal rájá ožžot giellaoahpu Sevettijávrri skuvllas.

Foto: Nils Henrik Måsø / NRK

Laila Susanne Vars (Árja)

Váilevaš fáktadieđut sáhttet dagahit ahte eat bastte iežasemet rávvagiin iešguđet eiseválddiide manin lea dárbu ásahit giellagáhttendoaimmaid, oaivvilda UNESCO láhttu, Laila Susanne Vars.

Foto: Berit Nystad / NRK

Ávžžuhusa Laila Susanne buktá dan oktavuođas go odne lea riikkaidgaskasaš eatnigiellabeaivi. ON orgána UNESCO dat lea guhte čalmmustahttá dan beaivvi. Maiddái Norggas čalmmustahttojuvvo beaivi ollu sajiin iešguđet lágan duoluid bokte.

Máilmmis leat badjelaš 6000 giela, muhto bealli dain leat áitojuvvon gielat.

– UNESCO geahččala ge váikkuhit dasa ahte gielat eai jávkkašii vai álbmogat buorebut ipmirdit ja dohkkehit guhtet guimmiideaset, muitala Norgga UNESCO-kommišuvnna ođđa válljejuvvon lahttu Susanne Vars guhte lea maid Gáldu direktevrra ja sámediggeáirras.

Áitojuvvojit iešguđet sivaid geažil

UNESCO ovddasvástádus lea rávvet iešguđet eiseválddiid mo seailluhit áitojuvvon gielaid.

Gielat sáhttet leat áitojuvvon ieš guđet sivaid geažil.

– Doppe soaitá leat unnán ruhta várrejuvvon ja politihkalaččat giellahástalusat eai leat doarvái čalmmustahttojuvvon, čilge Vars.

Sámedikkiin stuorra ávki giellagáhttemii

Earenomážit álgoálbmogiid gielat leat áitojuvvon. Eai ge buot álgoálbmogiin leat seamma buori reaiddut go Norggas seailluhit iežaset giela, muittuha Vars.

Sihke Norggas, Suomas ja Ruoŧas leat sámedikkit mat ollu stivrrejit sámi giellapolitihkka.

– Nu ahte dien dáfus dieđusge mis gal dáppe leat juo oalle nana orgánat mat barget giellapolitihkain, oaivvilda Vars.

Mo galgá seailluhit áitojuvvon gielaid?

– UNESCO gal dieđusge iešalddis ii sáhte seailluhit gielaid. Dan fertejit dat olbmot geat hupmet gielaid. Giela lea váttis seailluhit eará láhkái go geavaheami bokte. Nuortalaš giela ja eará áitojuvvon sámegielaid, lea váttis seailluhit ja ovdánahttit jus olbmot eai beroš geavahit giela, son deattuha.

– Dárbbašat eambbo fáktadieđuid

Muhto maiddái váilevaš statistihkat sáhttet guohcat giellaseailluheami ja -ovdáneami.

– Go eai leat albma fáktadieđut mat čájehit man gallis sámástit, de eat bastte riekta iežamet ákkastallamiiguin manne lea dárbu ásahit searra doaimmaid, Vars oaivvilda.

Su mielas lea vejolaš ealáskahttit áitojuvvon gielaid.

– Muhto dasa dárbbašuvvojit issoras ollu olmmošlaš ja ruđalaš návccat. Siviila servviiguin ja álbmogis eai leat doarvái návccat, danin dat lea vuosttažettiin stáhta ovddasvástádus, son deattuha.

Norgga bealde eai leat šat nu gallis geat hupmet nuortalaš giela, ja dan geažil lea ráđđehus bidjan johtui muhtun doaimmaid mat galggašedje fas ealáskahttit giela.

– Jus galgá lihkostuvvat dainna, de fertejit ain eambbo doaimmat čađahuvvot, ovdamearkka dihtii giellaárenat, Vars árvvoštallá.