Duháhiid vurde sámi álbmotbeaivvi doaluide – dál maŋidit festivála giđđii

– Mii leimmet dál juo galgat ceggegoahtit stuorra lávu gosa čáhket 300 olbmo, muhto dálá dilis eat duostta lágidit nu stuorra doaluid, lohká Stig Vikan.

Son jođiha Tråante sámiid oktasaš searvvi maid máttasámegillii gohčodit Tråanten Saemien Dåehkie.

Dáid beivviid leat gávpogiin ja čoahkkebáikkiin Davviriikkain árvvoštallamin makkár ávvudemiid lea vejolaš čađahit sámi nášunalbeaivvi.

– Meroštalaimet moadde duhát guossi

Vaikko Norggas ložžii ráđđehus gieskat koronagáržžidemiid veahá, de leat Tråante gávpogis mearridan maŋidit eanaš oasi sámi álbmotbeaivvi čalmmustahttimis.

Sii ledje ráhkkanan stuorra kulturdoaluid lágidit mas galge leat konsearttat, borramušfestivála ja duodjemárkan.

– Mii leimmet meroštallan doaluide goit moadde duhát guossi dien vahkkoloahpa. Dál maŋidat dáid giđđii dahje giđđageassái, lohká Vikan.

Maiddái Tråante suohkana ja Sámedikki ovttasbargošiehtadusa vuolláičállin maŋiduvvo.

– Ipmilbálvalus Nidarosdomen duopmogirkus gal jáhkkimis čađahuvvo nu go lea leamaš ságas. Muđuid fertejit sii vel dárkkistit šaddá go juoga almmolaš sárdni olgun gos nu gávpogis, go sámi leavggain levgejuvvo, lohká Vikan.

Norgga popmusihka nášunála musea Rockheim gal ivdnejuvvo sámi leavggain, nu go dahkkui maiddái sámiid stuorra ávvudeamis 2017:is Tråantes.

200 guossi Oslo ráđđeviesus

Oslos eai beassan sámit čoahkkanit diibmá koronanjoammuma geažil.

Vaikko dál ge ain duođaštuvvojit Oslos moadde duhát korona-njoammuma jándoris, de bovde Oslo gielda ávvudeapmái ráđđeviesus guovvamánu guđát beaivvi.

Guoktečuođi bovdejuvvon guossi besset dalle ávvudoaluide Oslo ráđđevissui.

– Go juo mis lea Oslos diekkár sadji gosa čáhket eanebuš olbmot nu go ráđđevissui dahket, de sáhttit bovdet 200 guossi ja ain nákcet doalahit mehtera gaskka, lohká Oslo sátnejođiheaddji Marianne Borgen.

Mánáid ja nuoraid lea lunddolaš vuoruhit doaluide, muđuid lea Sámi viesu hálddus gávnnahit geat vel ráđđevissui besset, deattuha Borgen.

– Mu mielas lea dehálaš árvvusatnit ja ávvudit sámiid, min iežamet álgoálbmoga, beaivvi. Ná nannet maiddái luohttevašvuođa ja oktiigullevašvuođa sámiid ja eará ássiid gaskka, lohká Borgen.

Son maid sávvá ahte miehtá Norgga leat goit juoga lágan ávvudeamit dalle, vaikko leat gáržžideamit korona geažil.

Romssas eai leat vel mearridan

Romsa lea okta daid stuorát gávpogiin gos eai vel leat almmuhan makkár doalut doppe leat sámi nášunalbeaivvi oktavuođas.

– Mis lea čoahkkin Romssa suohkaniin vuossárgga eahkeda. Doppe áigut digaštallat ášši. Eat vuos dieđe movt dán jagi geavvá Norgga meašttir heargevuodjimiin, njorostallamiin ja Árktalaš dálveriemuin, lohká Nils I. Hætta.

Son lea Midnight Sun Marathon njunuš, ja sii dat lávejit Romssas jahkásaččat lágidit sámi kulturvahku guovvamánu álggus.

Digitála ávvudeapmi

Dássážii leat earret eará Johkamohki márkaniid lágideaddjit mearridan ahte duodjemárkaniin ii šatta mii ge dán jagi. Ii árbevirolaš sámi dánsa ge lágiduvvo.

Hápmiris Nordlánddas ges šaddá dán jagi digitála ávvudeapmi. Diibmá lihkostuvve dainna bures ja sii leat mearridan dán ge jagi addit kulturskuvla háldui lágidit digitála ávvudeami sámi nášunalbeaivvi.

• Loga maid: Ná ávvudeimmet sámi álbmotbeaivi – Slik feiret vi samenes nasjonaldag