– Dáruiduhttin lea mu eallima trauma. Mun in dovdda iežan sápmelažžan inge dovdda iežan dohkkehuvvon sámi birrasiin gosa mu váhnemat gullet. Mu identitehta lea rivvejuvvon. Dát bávččaga.
Diet leat Terese Olli Sara sánit. Son lea mearrasápmelaš ja lea bajásšaddan Porsáŋggus. Guovlu mii lea gillán garrasit dáruiduhttima geažil.
Lágida álbmotčoahkkimiid
Norgga Stuoradiggi lea mearridan nammadit duohtavuođa- ja seanadan kommišuvnna. Áigumuš lea guorahallat movt stáhta dáruiduhttin politihkka lea čuohcan sápmelaččaide ja kvenaide.
Sámediggi lea ožžon bargun evttohit maid kommišuvdna galgá gieđahallat ja maid dat galggaše buktit. Dál lágida sámediggi álbmotčoahkkimiid miehta Norgga.
Sámediggeráđđi Henrik Olsen čujuha Stuoradikki mearradussii ásahit duohtavuođakommišuvnna.
Foto: Mariela Idivuoma– Mii háliidit ahte sápmelaččat ieža leat oasálaččat dán barggus juo álggu rájis. Vásáhusat leat leat nu iešguđetlágánat. Danin lea dehálaš ahte oažžut ollislaš gova dáruiduhttimis, muitala Sámediggeráđđi Henrik Olsen.
Dán vahku lea Romssa sápmelaččaid vuorru buktit iežaset jurdagiid. Terese Olli Sara lea dollen Romsii. Son lávke sárdnestuolu guvlui. Dán bottu lea son vuordán guhká.
– Dát lea min vejolašvuohta gullot. Mii mearrasápmelaččat leat massán buot. Iežamet giela, kultuvrra, ealáhusaid... Mun gáibidan ahte mii oažžut ruovttoluotta buot maid leat massán. Máksos maid máksá.
- LOGA MAID:
Romssa álbmotčoahkkin buvttii garra muitalusaid dáruiduhttimis.
Foto: Mariela IdivuomaSámástit ii galgan
Sárdnestuolus Olli Sara muitala movt son ráhča oahppat sámegiela, movt mearrasápmelaččat beaivválaččat ain vásihit dáruiduhttima láhkarihkkumiid bokte. Easka dál sáhttá son ságastit dáid áššiid birra čierokeahttá.
– Porsáŋggus ii lean buorre bajásšaddat sápmelažžan 80-logus. Jus sámástit, de don givssiduvvojit. Mu váhnemat háliideigga suddjet mu. In galgan dárbbašit soardašuvvat nu movt soai leigga. Nu in oahppan sámegiela.
Terese lea čiŋadan Porsáŋggu gávttiin. Vaikko máŋga jagi juo lea geavahan gávtti de ii leat dát bivttas sutnje lunddolaš. Son geavaha milloseabbot Guovdageainnu gávtti masa lea náitalan.
– Iežan guovllu gávtti lea dovdduid dáfus nu lossat guoddit.
Terese Olli Sara lea easka dál maŋimuš áiggiid čiŋadišgoahtan gávttiin.
Foto: Mariela IdivuomaÁlbmogis leat garra muitalusat
Sihke Kanadas ja Kalaallit Nunaatas leat stáhtat čađahan duohtavuođa- ja seanadan kommišuvnnaid gieskat. Ovttastuvvan našuvnnaid erenoamášrapportevra Victoria Tauli-Corpuz lea rávven maid Norgga čađahit dákkár guorahallama.
Romssa álbmotčoahkkimis lea máŋgasiin miella buktit rávvagiid Norgga stáda guorahallamii. Máŋgasis leat stuora hávit ja losses vásáhusat dáruiduhttinpolitihkas.
– Allet čierut min duššiid dihte. Allet bija min dan dillái ahte šaddat rahpasit ja lihkká ii boađe makkárge rievdadus dán barggu maŋŋil, rávve Risten Turi Aleksandersen sárdnestuolus.
– Mii fertet gáibidit diehtit maid mii oažžut ovdal go muitalit maidege dán kommišuvdnii, lohká Roy Arne Varsi.
Dehálaš njulget vearrivuođaid
Sámediggeráđđi Henrik Olsen guldala dárkilit. Muitalusat lea váibmui čuohcci.
– Dát álbmotčoahkkimat maid mii lágidit čájeha ahte olbmot beroštit dán barggus. Sis leat stuora vuordámušat dasa. Mii oažžut buriid ávkkálaš rávvagiid.
Geassemánus galgá sámediggi geiget evttohusa stuorradiggái mii dasto nammada duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna.
Maiddái Terese Olli Saras leat stuora vuordámušat.
– Mun gáibidan vuoiggalašvuođa. Mii eat galgga šat čiehkadattat. Eat ge heahpanaddat. Dál lea stáhtas áigi njulget vearrevuođaid min hárrái.
