Čalmmustahttet veagalváldima teáhterbihtás

Beaivváš Sámi Nášunálateáhter lea dál johtimin iežaset čájálmasain «Maid Sárá čiegada». Muitalus lea olbmážagaid birra, geaid gaskkas okta nieida veagalváldo.

– Dát lei oba buorre ja dehálaš čájálmas, dadjá 16-jahkásaš Nilsa Nutti.

Nutti lea Sámi joatkka- ja boazodoalloskuvlla oahppi Guovdageainnus. Sii ledje dat vuosttažat geat besse oaidnit čájálmasa.

Nilsa Nutti vásihii teáhtera dego juoga hui «albma», muhto ii leat sihkar nagoda go teáhter váikkuhit dasa ahte šattašii álkit hupmat dán fáttá birra.

– Nuoraide ii leat álki hupmat dákkár áššiid birra, muhto lea hui buorre geahččalit, dadjá Nilsa.

Eai duostta jienádit

Aina C. Anti Nystad ja Májkáre Eira leigga maid hui duhtavaččat čájálmasain.

– Diet heivii hui bures nuoraide, oaivvilda Májkáre.

Nuorra nieidda guovttos muitaleaba ahte seksuálalaš veahkaválddálašvuohta ja veagalváldin eai leat fáttát man birra nuorat hupmet nu ollu.

– Eai leat várra nu oallugat geat dustet jienádit, dadjá Aina.

Livččiide go doai sávvat ahte dán birra sáhtášii eanet hupmat?

– Juo, vástideaba nieidda guovttos oktiinjálmmiid.

– Dat livččii buorre, go die ii leat dakkár maid rievtti mielde galggašii čiegadit, joatká Májkáre.

Movt suohkan áigu rahpat ságastallamiid?

Guovdageainnu sátnejođiheaddji Hans Isak Olsen ii loga iežas gullange ahte Sámi Nášunálateáhteris lea čájálmas dán fáttás.

– In diehtánge ahte dáppe galgá teáhterbihttá oidnot, dajai Olsen ovdalaš vuosttaš čájálmasa.

Áigubehtet go suohkana bealis čuovvolit makkárge doaibmabijuiguin maŋŋel teáhtera?

– Mun in ipmir manne mus jearat dien. Leat min fágaolbmot, ovdamearkka dihte doaktárat geat barget fágalaččat, dadjá Olsen.

Movt sii barget?

– Dan gal fertet sis jearrat, dadjá Guovdageainnu sátnejođiheaddji ja lasiha ahte sutnje lea veadjemeahttun diehtit buot bargguid birra mat suohkanis leat jođus.

Leago du mielas buorre go teáhter lokte seksuálalaš veahkaválddálašvuođa fáddán iežaset lávddiin?

– In sáhte kommenteret go in leat oaidnán dan, vástida Olsen. Iige loga iežas áigut vuolgit geahččat čájálmasa.

Seammat mun riŋgen dutnje fas go leat lohkan čájálmasa birra teáhtera neahttasiiddus?

– It dárbbaš riŋget, in mun kommentere, vástida Olsen.

Maŋŋá go NRK válddii oktavuođa sátnejođiheaddjin, de son muitala ahte suohkanis leat doaibmabijut veagalváldima vuostá.

Bargojoavku galgá bargat eastademiin

Guovdageainnu suohkandoavttir Anne Lajla Kalstad imašta go sin sátnejođiheaddji ii loga diehtit ahte Guovdageainnus leat álggahuvvon doaibmabijut dán fáttás ja teáhterčájálmasa oktavuođas.

– Mis ledje dearvvašvuođa buohccidivššárat ja psykiátralaš buohccidivššárat teáhterčájálmasa čuovvume. Ja maŋŋel čájálmasa ledje mis maid ságastallamat nuoraiguin juste dán fáttá birra, muitala Kalstad.

– Mii leat Guovdageainnus dál mearridan ahte veahkaválddálašvuođain galgá bargojuvvot hui vuđolaččat ovddasguvlui. Suohkana hálddáhus lea maid mearridan ahte galgá ásahuvvot bargojoavku mii bargá veahkaválddálašvuođa eastademiin, čilge Kalstad.

Son muitala ahte vaikko ii leat vel mearriduvvon geat dán bargojoavkkus galget bargat de leat sii juo álggahan barggu.

Seksuálalaš veahkaválddálašvuohta galgá Guovdageainnus šaddat fáddán sihke skuvllain, váhnenčoahkkimiin ja dearvvašvuođastašuvnnain.

- Mii háliidit hui vuđolaččat geahččat movt mii sáhttit bargat olbmuid guottuiguin, muitala Guovdageainnu suohkandoavttir.

Juohke viđát nisu lea veagalváldon

Ii leat dušše Guovdageainnus gos lea dárbu eanet bargat dáinna fáttáin.

Nationála gealboguovddáš veahkaválddálašvuođas ja traumáhtalaš hušas (NKVTS) lea gieskat almmuhan raporta mas čájehuvvo ahte juohke viđát nisu muitala iežas leat veagalváldon.

Ovddit raportta ektui, mii dahkkui 2014, lea dát 50% lassáneapmi.

Raporttas boahtá ovdan ahte leat ain nissoniid lagasolbmot geat veagalváldet.

– Eai leat nu gallis geat veagalváldojit amasolbmuide, muitala NKVTS dutki ja prošeaktajođiheaddji Maria Teresa Grønning Dale.

Dearvvašvuođabargit teáhteris

Beaivváš Sámi Nášunálateáhtera lávdegoziheaddji Rawdna Carita Eira muitala ahte sii leat hui ollu čoahkkinastán Guovdageainnu suohkandoaktáriin.

Ovttasráđiid doaktáriin de lea teáhter bovden dearvvašvuođa bargiid teáhterčájálmassii, vai sii sáhttet dustet nuoraid jus sis čuožžilit reakšuvnnat.